Dobrý ročník

Dobrý ročník
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414190/bmid_dobry-rocnik-TO7-414190.jpg 4 261 261

Hlavní hrdina románu, Max Skinner, má dost londýnského finančního světa, a tak využije možnosti přestěhovat se do jižní Francie, kde zdědil po svém strýci venkovský dům. Těší se na idylický klid a venkovské tempo života, ale záhy zjistí, že nic není tak, jak si představoval. Nejen že se mu do života pletou podvodníci, kteří pančují víno, ale na scéně se nečekaně objeví krásná mladá Američanka Christie, která má na část dědictví údajně také nárok. Jediný, kdo může Maxovi v tuto chvíli pomoci, je londýnský přítel Charlie, velký znalec vína. A aby to bylo všechno ještě zamotanější, je tu také krásná a jiskrná Fanny - anebo že by snad s Fanny bylo všechno naopak mnohem, mnohem snazší? Život je prostě zábava! Dobrý ročník vešel v širokou známost díky filmu, který natočil slavný režisér Ridley Scott (Mayleův přítel) a v němž si zahrál oscarový herec Russel Crowe. Knižní předloha se od něj liší v několika detailech. Posoudit, kterému z příběhů (a zdali vůbec) dát přednost, je jen na čtenářích.... celý text

Přidat komentář

Verrrunka
06.11.2011 4 z 5

Pro mě velmi příjemná záležitost, která se četla s lehkostí a probudila ve mně snad všechny smysly. Představovala jsem si, že jsem také v Provance a večeřím spolu s ostatními, účastním se ochutnávek vína a nakonec mi spadne celá vinice do klína i s Maxem O:-)

Cathleen
25.09.2011 odpad!

Poprvé co se mi líbil víc film než kniha. Dobrý ročník je jeden z mých nejoblíbenějších filmů,proto jsem od knihy asi čekala moc.
Vůbec se mi nelíbila.


Jíťa
27.03.2011 2 z 5

Navzdory hlubokému zklamání z předešlé čtené knihy od P. Maylea (Rok v Provence), jsem zkusila štěstí a pustila se do Dobrého ročníku. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky, říkala jsem si. Jsem to ale naiva, lépe by se v tuto chvíli hodilo přísloví "Jako když hrách na stěnu hází." Tahle kniha byla pro mě naprostou katastrofou. Nehorázně jsem se nudila už od první stránky a pouze s příslibem brzkého konce (ani ne 200 stran) jsem byla ochotná louskat stránku za stránkou. Nevydržela jsem. Upřímně jsem zvažovala, jestli má vůbec cenu toto dílo hodnotit, ale nakonec jsem stylem ne nepodobným skokanu obecnému dospěla k závěrečné stránce. Příběh je nudný a nepodstatný, popisy přírody neosobní, nevzbuzující jakékoli pozitivní emoce, zkrátka ztráta času. Asi si spravím chuť Pagnolem.