Dohazovač

Dohazovač
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273580/bmid_dohazovac-6sY-273580.jpg 4 38 38

Honza Jareš série

< 5. díl

Bývalý kriminalista a později soukromý detektiv Jareš, hlavní postava autorova cyklu kriminálních románů, vystupuje v této knize jako spolumajitel seznamovací agentury, jehož klienti se dostali do zdánlivě banálních problémů. Případ známé stárnoucí modelky, která chce využít Jarešovu detektivní minulost a získat zpátky ukradený šperk, otřese hrdinovým předsevzetím skončit s vyšetřovací činností a zavede ho doprostřed nejsložitější a nejnebezpečnější kriminální akce v celé jeho kariéře. Kriminální román českého autora se v rámci detektivního cyklu zabývá působením členů zahraničních zločineckých organizací na našem území.... celý text

Přidat komentář

čef
16.09.2020 4 z 5

V této knize je toho všeho až příliš. Příliš duchaplných řečí, zápletek, mrtvol a rekapitulací předchozího děje. Autor to podle mne trochu přehnal i vše prostupujícím pesimismem, v tom si také moc nerozumíme i v jiných jeho knihách. Moc všeho tady opravdu je, ale k doporučení už podstatně méně.

Jiřán
18.04.2017

Mám moc rád Frýbortovi knihy a tento román je opět čtivý, plný překvapení.Přečetl jsem jeden román a musel jsem si sehnat všechny jeho knihy. Netvrdim, že by to mělo kohokoliv duševně obohatit, ale jako oddechový žánr vynikající


jprst
16.12.2015 4 z 5

Jako většina Frýbortových knih je i tato čtivá, má spád a poutavý děj, který není nijak vzdálen od naší současnosti.

marlowe
07.04.2013 1 z 5

Tušíte, jak vypadá recept na bestseller á la Pavel Frýbort?
Tady je.
Vezměte pořádnej hrnec (Frýbortův román má více než 144.000 slov!), naplňte ho až po okraj mračnem silně zdevalvovaných výrazů a nekonečně únavným žvaněním o ničem (protože v knize se žvaní pořád a pořád, při mučení, před sexem, při sexu, po sexu, jedním slovem FURT), potom to zahustěte příběhem od začátku do konce vycucaným z prstu, přihoďte pořádnou hrst nesympatických hrdinů (s jediným z těch lidí bych nechtěl cestovat ani tramvají, natož abych s někým z nich zašel na pivko!), okořeňte to izraelskou mafií, několika Rusy, Arabáčem, párečkem buzerantů a houfem proradných Cikánů, dodejte kufřík s pěti milióny babek, celou hromadu funkčních bouchaček, fabriku na lidský orgány, něco špičatých nástrojů, které by se dobře vrážely pod nehty, nezapomeňte na několikera pouta a na pár metrů prádelní šňůry, protože každou chvíli bude třeba někoho svázat, a to všechno okořeňte notnou dávkou sprosťáren, sexu a pornografie. A na závěr do toho „kočičkovsko-pejskovského“ dortu nezapomeňte vrazit ještě pár stříkanců mozkové hmoty, efektně umístěných na zeď útulného obýváku a navrch plnou ošatku „zkurvenejch policajtů“, aby to mělo ty správný grády.
Zdá-li se vám, že vyjmenované ingredience silně připomínají nejprofláklejší arzenál novodobé brakové literatury (nebo lépe: literatury, která si chce hrát na novodobou drsnou školu), nemýlíte se. Protože PŘESNĚ TOHLE ve Frýbortově románu najdete.

Mám drsnou školu rád, např. Chandler je mým oblíbencem číslo jedna, ale nejspíš i v literatuře platí: „Když dva dělají totéž, není to totéž…“

(Omlouvám se Frýbortovým fanouškům, ale „jemněji“ jsem tenhle komentář napsat nedokázal…)