Dokonalá chuť aneb Jak sníst svého manžela
Natalie Young
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210928/mid_dokonala-chut-aneb-jak-snist-sveho--rEn-210928.jpg
2
172
172
Brilantní a doslovná pitva manželství. Seznamte se s Lizzií Prainovou: ženou v domácnosti, která nedávno překročila padesátku. Bydlí v domku u lesa se svým psem Ritou. Moc ráda vaří a lidem ze sousedství se vyhýbá. Pro obživu peče jiným dorty. Jejího manžela Jacoba už pár dní nikdo nespatřil. To proto, že ho Lizzie minulé pondělí v náhlém hnutí mysli praštila rýčem do hlavy. Co by měla podniknout teď? Pokud chce začít nový život, který si podle vlastního mínění po ubíjejících třiceti letech v Jacobově stínu plně zasluhuje, musí se zbavit jeho mrtvoly. Způsob, jakým se to Lizzie rozhodne učinit, vychází z jejího vrozeného smyslu pro praktičnost. Nic pro slabší povahy. Lizzie však svůj plán hodlá dovést do zdárného konce. Protože jedině tak bude moci začít konečně žít. Temný, vtipný a místy značně bizarní příběh v sobě nese i hlubokou lidskou linku. V Lizzii Prainové stvořila autorka jednu z nejvýraznějších literárních hrdinek poslední doby.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , DominoOriginální název:
Season To Taste Or How To Eat Your Husband, 2014
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu rozhodně nedoporučuju osobám, které jsou citlivější a mají slabší žaludek. Mě jako milovnici true crime popis toho jak porcuje, vaří a následně pojídá svého manžela nevadil, ale jiným to nemusí dělat dobře, protože je to tam opravdu detailně popsané. Rozhodně na tom není žádné humorné čtení jak je tam napsáno. Lizzie byla zoufalá a samozřejmě se by se dalo řešit i jinak, ale každý si volí svou cestu a ne vždy je to ta správná. Rozhodně to není kniha na pět hvězd. Za mě takový průměr.
Jedna tichá, nenápadná žena,které si v davu rozhodně nevšimnete. Žije spořádaný život se svým manželem,který už tak spořádaný není. Nebo je? A pak je tu jeden den...zastavení mysli nebo plné uvědomění dlouho plánovaného činu,který jí dle jejího "osvobodí"? Ano,všechny situace mají nějaké vhodné řešení,ale každý to své vidí v něčem jiném. Jeden z nefungujícího manželství odejde,jiný ho dál žije. Další ho bude řešit vyhledáním jiné osoby,která bude jeho starosti a tužby sdílet bez toho,aby manželství nadobro opustil. Ale jsou i tací,kteří chtějí absolutní a definitivní řešení s pomocí rýče. Co se takovému člověku honí v hlavě se dozvíte právě v této knize. Čtení mě bavilo a pár receptů na zpracování Jacoba mě určitě neznechutilo...spíš jsem si obdivně pokyvovala hlavou s úsměvem na tváři. Surové čtení bez obalu to je bezpochyby,ale právě proto je to tak skvělý a jedinečný. Slabé žaludky tyto téměř tři stovky stránek opravdu nedají,to mohu potvrdit,ale snižovat hodnocení knihy právě kvůli tomu,že "to nedám",je mimo. Anotace přeci mluví jasně,ne.
Tahle kniha je natolik výjimečná, že ji jednoduše nemůžu s čistým svědomím doporučit, přestože mě osobně bavila. On totiž příběh padesátileté kanibalky, která po částech konzumuje vlastního manžela, není šálek kávy pro každého. Já mám velmi silný žaludek a přesto jsem si musela po scéně "s chodidlem" odepřít párky na večeři. Minimálně ale třeba ocenit jedinečnost nápadu i zpracování, kdy hlavní hrdinka postrádá klasický charakter záporáka. Po nahlédnutí do Lizziina nitra čtenář rychle pochopí, že jde o velmi jednoduchou ženu, která zkrátka nedokáže přijít s lepším řešením bezvýchodné situace. Má strach, ale zároveň touží zakusit svobodu bez okovů nevydařeného manželství. Čímž samozřejmě nenaznačuju, že sežrat svého partnera je lepší volbou než třeba rozvod. Jenže Lizzie nepřemýšlí úplně klasickým způsobem a zcela očividně nebyla schopna vymyslet jiný plán.
I když (jako jedna z mála) nemám problém s ústřední zápletkou ani charakterem hrdinky, trochu mě potrápil autorčin styl vyprávění. Její sloh je už tak dost ojedinělý, nevhodné uspořádání kapitol proto hladkému plynutí děje nepomohlo. Značnou chvíli mi trvalo pochopit, že pohled druhé postavy (mladého souseda Toma) vždy dějově předcházelo Lizziinu vyprávění, přestože se ke slovu vždy dostane jako první. Připodobnila bych to k úvodní sérii nového Zaklínače - chvilku trvá, než poberete časovou osu vyprávění. Šlo o zbytečně matoucí komplikaci, které se dalo vyhnout normálním chronologickým řazením. Záměrem byla nejspíš zamýšlená výjimečnost textu, avšak samotná zápletka je natolik originální, že experimentování s pořadím kapitol nebylo vůbec zapotřebí. Přesto... tohle dílko se čtenáři vryje hluboko do paměti a rozhodně nezapadne mezi stovkami podobných. Navíc je české vydání úchvatně graficky zpracováno, od fontu až po atypickou barevnou ořízku.
Přestože vidím prostor pro možné vylepšení, i tak je mé výsledné hodnocení kladné. Budu asi jedna ze sta, ale ráda se ještě někdy k "Dokonalé chuti" vrátím. Minimálně poslouží jako rychlá odtučňovací kůra, protože popři čtení do sebe víc než zeleninu nenasoukáte.
Hodně zvláštní kniha, špatně se mi četla, časové přeskakování děje mne docela mátlo. Obsah hodně jednoduchý pro mne malá zápletka a ani po přečtení však nevím jestli jsem vše pochopila tak jak jsem měla. Nebo celá tak tlustá knížka byla jen o tom že ho praštila lopatou?
1* za skvělé vizuální zpracování knihy a zbylé 2* za příběh. Námět to je rozhodně zajímavý, ale způsob psaní mě vůbec nezaujal. Přišlo mi to ze začátku velice zmatené a špatně se mi oriantovalo mezi příběhem, který se odehrával v přítomnosti a příběhem z minulosti. Když se do toho začali motat ještě věci z budoucnosti (z pohledu jedné vedlejsí postavy Toma), tak už jsem byla úplně mimo. Hodnocení zde (mezi 2-3*, tedy 45%) tomu odpovídá.
Od knihy jsem čekala něco víc. Manžel ji prudil, tak ho praštila rýčem, rozporcovala, zmrazila a po částech uvařila a snědla. Nechutné, i když velmi originální řešení manželské krize. Kdyby to tak udělala každá druhá, hodně mužů by najednou zmizelo. Knihu jsem s velkým sebezapřením dočetla, několikrát odložila a potom zase vzala na milost, říkala jsem si, že ta pointa tam někde bude. Nebyla. Vy, kteří jste knihu nečetli, ani nezačínejte, nestojí za váš čas.
Upřímně jsem od knihy čekala sarkasmus a černý humor. Dostalo se mi akorát divného příběhu nešťastného svazku dvou lidí, nechutného popisu požívání lidského masa bez nadsázky v textu a ve vyprávění jsem se místy ztrácela. Ani jsem nepochopila důvod knižní vraždy manžela. Ok, nemuseli se po 30 letech milovat, ale nebyl to žádný tyran ani prevít, jen občas měl nějakou lacinou holku z bordelu. Prostě příběh postavený na ničem.
Je pravdou, že knihu jsem si chtěla přečíst na základě obálky a anotace, která se na vazbě knihy objevila. NIcméně nyní, po dočtení knihy musím uznat, že autorka mohla přidat do utrpení té ženy více, než jen to málo, co jí dala. Pak by možná byla kniha více přijata. Ano, v každém z nás je určitá agresivita, která může vyústit ve zkratovité a brutální jednání. Vždyť i mouchu, která se o vás zajímá hned napoprvé nezabijete ale po nekolikaterých odehnáních už míra agrese stoupá natolik, že se toho malého tvora prostě chcete zbavit.
Bylo psáno, že se mohli kdykoli opustit a bylo by to legitimější než to, co se událo. V autorce možná dozrálo téma na román ale v této oblasti nejde o vše. Autorka děj ničím neobohatila a to, o čem psala, souhlasím, může napsat pouze člověk s osobností pseudopsychopata. Když už z manželky udělala šílenou ženskou, mohlo jí hrábnout natolik aby to vše dokonala. A ten závěr by úplně na draka. Celou dobu je z toho u vytržení, jak to nemůže nikomu ani slovem říct a pak to vysype mladému člověku, co s ní jen tak trochu bydlí, nemají spolu nic než jen dobrý vztah jako "sousedi"? Jakože cože? Nepochopitelné téma na knihu, se kterým není zacházeno s patřičnou znalostí je odsouzeno k neslávě.
Tohle mohl napsat jen narušený člověk. Přečetla jsem první kapitolu, potom recenze a dál pokračovat nemusím. Chci si zachovat zdravý rozum.
Dokonalá chuť byla pro mne bohužel dost nechutná a místy fakt hnusná. Autorka na sebe chtěla upozornit, vydavatelství zabalilo ty recepty do krásného balíčku, ale úspěch se jaksi nedostavil. Mám ráda černý humor, ovšem co je moc, je moc.
Podle obálky jsem čekala vtipný, mírně morbidní příběh zhrzené manželky.
Bohužel se má očekávání nenaplnila a dostala jsem plytký příběh jakési ženy, která zabila a následně snědla svého manžela. Vtipné mi to přišlo jen ze začátku, protože jsem něco tak bizarního ještě nečetla, ale nadále to bylo jen nudný popis jejich nešťastného manželství bez lásky, proložený konzumací některé z části jeho těla.
Čekala jsem alespoň na konci nějakou pointu, rozuzlení, ale dostalo se mi jen toho, že žena chtěla žít dál bez toho, aby byla svým manželem svazována. Proč ho tedy nezabít a nesníst, to je přece morální a praktické.
Za mě dvě hvězdičky a opravdu slabá kniha.
Je zajímavé, jak mohou být zavádějící popisky na knize, zdá se, že papír občas snese vše..Natož obálka, aby prodala. Je mi líto, ale mně to nepřišlo ani strhující, ani skvěle propracované, do duše hlavní hrdinky jsem nijak zvlášť nepronikla. Nebo možná ano a nenašla jsem tam nic tak úžasného, aby to stálo za chválu. Není to nervy drásající sonda do nefunkčního manželství, která dokáže pomoct pochopit nejeden nepochopitelný čin. A že takových vztahů na světě je..Není to ani černohumorné počtení, které by si mohlo dělat legraci na takové úrovni, aby mi připadala vtipná konzumace mužského kotníku..Chutné to nebylo, ale v tom ten problém není, ono to není ani nijak zvlášť vtipné ani dobré..Pardon! Ps.: Prosím milujme se, množme se a nejezme se!:)
Asi nápad dobrý, ale chtělo by to větší šťávu. Dle recenzí jsem na knihu velmi těšila, ale byla pro mě zklamáním. Velmi nudné, nezáživně napsané.. navíc nechápu proč nedala kousek i psovi , ať to má rychleji za sebou :D
Dokonalé chuti nechybí bujón v podobě kreativní obálky, pevné vazby, špičkové sazby textu, využití více fontů a odolné záložky. Ovšem další ingredience např. noha odseknutá u kotníku či kus předloktí se bez důkladného receptu požívají značně komplikovaně a bohužel k cílenému "dokonalému" pokrmu, Natalii vypadlo hned několik klíčových surovin. Příběh je plitký, vztahy spíše jen nastíněné, vše se točí kolem Lizzie. V čem autorka byla kreativní jsou samotné recepty na zpracování masa, předkládané formou ehm detailního, kanibalistického gastroporna. Bohužel to knihu jako takovou nezachrání. Zprvu lákavé na dotek, ale pod skořápkou suchý příběh s minimálním obsahem humoru snažící se o srovnání s kuchyní Jamieho Ollivera.
Námět mne zaujal, bohužel kniha zklamala. Čekala jsem vtipné vypořádání s nepodařeným manželstvím, nebo alespoň lépe psychologicky zpracované nahlédnutí do nitra ženy, která už prostě dál nemůže. Bylo to zmatené a dějově slabé.
Tak tahle kniha mne dostala:)Člověk jí musí samozřejmě číst s velkým nadhledem.Přiznám se,že nevolno mi bylo,ale nadruhou stranu jsem se upřímně bavila.Napsáno neotřelým,originálním a velmi čtivým způsobem.
Koupeno bezmyšlenkovitě ve slevě .... kvůli více než povedenému designu samotné knihy. Je možné, že autorce šlo především o to, dostat se do povědomí čtenářské obce šokujícím tématem a podrobnými kulinářskými detaily. Nic z toho mi nevadí, nicméně bych v tomto případě očekávala více ironie a vtipu. Navzdory všemu se mi to četlo vcelku dobře. Takže dvě hvězdy... Časem možná ještě jednu za ten obal.
Kniha se docela dala číst, ze začátku mi bylo trochu nevolno, ale nakonec jsem si zvykla. Jinak choulostivě holí chlupy na končetinách...a pak sní mozek? Nějaká citlivka ne?
Nerozumiem ľuďom, ktorí si kúpia knihu s názvom "jak sníst svého manžela" a potom sa pohoršujú, moralizujú a kritizujú, lebo sa skutočne dočítali "jak sníst svého manžela". Keď nemáte žalúdok na to aby ste zniesli trochu toho gore, tak nabudúce radšej zamierte do oddelenia Rosamunde Pilcher. Táto kniha poskytne čitateľovi presne taký zážitok, aký sľubuje.