Dokonalá svoboda
Maria Calasanz Ziesche
Heřman z Altshausenu (1013–1054), středověký šlechtic, jehož v dětství uvrhne obrna na invalidní vozík, se stává jednou z nejdůležitějších postav kláštera v Reichenau, ve kterém žil jako mnich. Je autorem známé modlitby Zdrávas, Královno (Salve Regina) a notového přepisu gregoriánského chorálu. Ve své době byl velkým učencem – nebyla mu cizí hudba, matematika, astronomie. V románu Dokonalá svoboda k nám tato významná osobnost promlouvá svým životem. Ačkoliv čtyři desetiletí jeho života probíhala v tichu a osamělosti ostrovního kláštera a v omezenosti těžkého ochrnutí, je vzrušující číst, jak se mladý švábský hraběcí syn probojovával k radostnému přijetí svého osudu a jak ze svého ubohého života postupně vytváří velké a svobodné bytí. Ochrnulého Heřmana doprovázejí láska a věrnost, ale zakouší též mnoho ústrků, nepřízně a závisti. Vším, co ho potkává, se stále více stává radostným bohatým chudákem, který je schopen obdarovat druhé. Mnich Heřman obdarovával nejen své spolubratry na ostrově Reichenau, má mnoho co říci a dát i dnešním lidem. Ukazuje, jak najít odpověď na otázku po smyslu bytí a utrpení, které vstupuje do každého lidského života.... celý text
Duchovní literatura Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Letzte Freiheit, 2007
více info...
Přidat komentář
Napsáno je to dobře. Na můj vkus snad až příliš plačtivé a z prostředí, které je většině z nás neznámé, odtažité. I přesto, že se jedná o hluboce komorní příběh, vlastně se člověk nenudí, je-li naladěn na podobnou strunu. Mariánství v této knize je pro mne nepříjemnou zátěží, kdy spíše vnímám lítost, že si část křesťanstva z Marie vyrobila prostředníka Prostředníka mezi Bohem a lidmi.
Po přečtení se automaticky stala mojí nejoblíbenější knihou. O pokoře, lásce k Bohu a životu... nádherný a inspirativní příběh!
Taktéž vlastním v samizdatu:) Znovu jsem přečetla 1. vydání . . . . Heřman je nezapomenutelný. Nedávno jsme navštívili ostrov Reichenau - milé vzpomínky a představy.
Dokonalý zážitek z osobnosti Heřmana. Dokonalost prostoty vztahu k Bohu, co si prošla celoživotní zkouškou ⭐
Máme se od něj co učit!
Můj Heřman z Althausenu je z roku 1970 ( pro vnitřní potřebu) napsaný na psacím stroji a posléze svázaný. Dostala jsem ho od kamaráda asi v devatenácti a hned mě dostal. Byla to moje první kniha od sestry Zieschové a další její knihy na sebe nedaly dlouho čekat. Stojí na čelném místě v knihovně a často se k nim vracím.
,,Pane, máte velké bolesti?"
Bledé rty se pokoušejí o úsměv. ,,Dobráku, nedělej si starosti. To přejde a my se vrátíme domů," šeptá nemocný. V jeho modrých očích je takový výraz, že si ho sluha nedovede vysvětlit. Jak by také mohl porozumět pokoji, který svět dát nemůže, a radosti, která uprostřed trýznivého utrpení naplňuje srdce jásotem? Tělesně bolesti jsou hrozné, ale Heřman je šťasten a pohřížen v radost a pokoj Kristův.
Pěkná kniha o pokorném člověku žijícím s Bohem, škoda že první půlka knihy je nezáživná a nudná... druhá půlka to vynahrazuje. Krásný příklad skrze ochrnulého mnicha, který je hlavní postavou knihy...
Velice zajímavý popis středověkého života a prostředí skrze postavu tělesně postiženého mnicha, který přesto oplývá silou pomoci druhým.
Štítky knihy
křesťanství umělci vědci kláštery, opatství utrpení řeholní, klášterní život dětská mozková obrna, DMO benediktini
Autorovy další knížky
2011 | Dokonalá svoboda |
2013 | Prázdné ruce |
2000 | Návrat |
2001 | A vody plynou (Vyprávění o opatu Reginovi z Prümu) |
2004 | Přišel z hor |
"Směřuji k Bohu a Bůh je láska."
Co dodat. Heřmana, v celé síle jeho utrpení, v jeho genialitě a zároveň i v hluboké pokoře a poslušnosti Bohu i představeným, nelze prostě nemilovat. Jeho příběh a zároveň i celý jeho život je prostě nádherný. Kniha je napsaná poměrně jednoduchým jazykem a přesto je v ní hloubka.
"Ale v duši je jeden prostor nejvnitřnější milosti, v němž nám Bůh odpovídá, když necháváme jeho vůli na sobě pracovat. Kdo ještě k tomu chce být chlebem v jeho rukou, ten pocítí, jak Pán ten chléb láme; ale i při tom lámání zakusí, že Bůh ho neničí, ale čím dál tím víc ho přijímá do své lásky."