Vražda pro štěstí
Jan Zábrana , Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56421/bmid_vrazda-pro-stesti-wJS-56421.jpg
4
133
133
Doktor Pivoňka série
1. díl >
Kolem vraždy redaktora pochybného literárního časopisu z první republiky rozvíjí se pestré dějové pásmo, plné překvapivých zvratů a vtipných odhalení. Mezi hrdiny najdeme nejen policejního inspektora a jeho protějšek, soukromého detektiva, ale i řadu postav a postaviček z pražského polosvěta, módních literárních kruhů i tzv. lepší společnosti.... celý text
Přidat komentář
Detektivka se mi líbila. Čtivé, oddychové, skvělá zápletka a nečekaný vrah. Čekala jsem jiného podezřelého.
Knihu jsem měla výjimečně v podobě audioknihy. Hercule Poirot v českém provedení. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Napadlo mě to opravdu, až před koncem rozuzlení. Co se týká děje, byla jsem spokojená, jediné co mi dělalo problémy, se orientovat, kdo je vlastně kdo.
Příjemný detektivní příběh. Oddechové, místy vtipné a trochu nepřehledné pátrání po vrahovy redaktora literárního časopisu. Také jsem se trochu ztrácela ve všech těch postavách, ale hlavní dějová linka byla super.
(SPOILER) Stejně tak jako v seriálu, tak i v knižní mám tento úvodní příběh nejméně ráda. Děj byl chvílemi přeplněný postavami a byl nepřehledný. Doktor Pivoňka ve své pýše nespolupracuje s protřelým kriminalistou a jde si po svých (často mylných) stopách. Vrcholem je, že jde na schůzku s vrahem, o kterém ví, že zavraždil dva lidi, řekne mu, že to ví a asi očekává, že mu člověk, který už dvakrát vraždil vylije srdéčko, sám nastaví ručičky, aby mu nasadil pouta? Jak mi byl následných dílech doktor Pivoňka alespoň trochu sympatický (na Boženku Skovajsovou ani Ivo Zdeborského ale nemá), v tomto díle mi byl až nepříjemný. Pokud začínáte číst a tento díl by vás od četby dalších dvou odradil, nedejte se. Bude to lepší.
Moje první setkání s autorem (či autory) nedopadlo vůbec špatně - spíše naopak ;-). Podle mého názoru si knihu užijí všichni ti čtenáři, kteří mají rádi detektivky klasického stylu, s pomalejším tempem vyprávění. A také ti, kteří kladou důraz na propracovaný, sofistikovaný styl a jazyk. Kromě toho obě hlavní postavy, tj. doktora Pivoňku, nebo-li Jarouška, a jeho věrnou Boženku Skovajsovou si prostě nelze neoblíbit. Hned na začátku je zavražděn jeho přítel z mládí František Mudroch a poměrně dlouho není jasné, co bylo motivem tohoto násilného činu. A později se zabije i Mudrochova bývalá přítelkyně Julie...
Co bych na knize chtěla ocenit, je její přehlednost a zajímavé postavy. Ať už ty z pražské galerky nebo ty, které z finančních důvodů náleží k vyšší společnosti. Moc se mi líbí také filmová verze knihy, kterou jsem si při té příležitosti hned zopakovala ;-). A pokud budu upřímná, mne si více získalo právě toto zpracování, protože jsem se u něj opravdu bavila a několikrát se od srdce zasmála. No a právě z tohoto důvodu ve finále ještě jednu hvězdičku přidávám ;-).
Vraždu pro štěstí si lze opravdu užít. Podle mě je ale detektivkou až na druhém místě (ačkoli autorové by jistě oponovali). Nejdříve bych ji dal do poličky pro literární fajnšmekry, kteří mají pestíky i blizny dostatečně vyladěné k příjmu vysoce vymazleného materiálu, stylem i obsahem. Řekl bych, že mírné výtky zdejších kolegů čtenářů jsou i nejsou proto na místě - týkají se obsahu knihy ve vztahu k žánru, plynulosti četby, nikoli literatury. A zde Škvorecký se Zábranou jedou svoji první ligu, ti vědí, jsou v radosti a já jsem rád, že se můžu vézt s nimi na vlně skvěle napsané knihy. Za toto pošušňáníčko dávám nekompromisně plný počet.
První ze tří detektivních příběhů, jejichž vyšetřovatelem je mladý, sympatický a trochu nesmělý doktor Pivoňka. Věrného Watsona mu poněkud neplánovaně dělají jeho roztomile švihnutá dívka Boženka a excentrický vynálezce továrník Ivo Zdeborský. Jejich přítomnost dodává vyprávění šmrnc, a hlavně značnou dávku humoru. Moc pěkně vykreslená atmosféra první republiky a zároveň skvěle vystavěný detektivní příběh. Klasická detektivka ve stylu staré školy, kdy se ještě vyšetřovalo bez laboratoří a technických vymožeností.
Nové vydání od LEDA je neskutečně těžké do ruky, kvůli křídovému silnému papíru a pevné vazbě, zcela zbytečné pro tento druh literatury. Nevím, zda mi dřív umdlévala ruka nebo se unudil mozek, ale knihu prostě nezdolám...
Hrozně mne už vytočil úvod, jak se penzionovaný policista na rekreaci ROH chystá povyprávět prvorepublikový krimi příběh (s poněkud pokleslou literaturou a její produkcí v hlavní roli) zcela nezaujatým mladým nové, tedy komunistické, doby...
Co k této knize říct? Jaroušek Pivoňka z detektivní kanceláře Ostrozrak je úžasný. Tuto řadu čtu poněkolikáté a vždy se parádně bavím a čtení si opravdu užívám. Kniha a seriál se nedá objektivně srovnat, dějově se hodně rozchází. Určitě doporučuji moc pěkné čtení.
Nebylo to spatne, ale bylo to ponekud prvoplanove prekombinovane... Zhruba pred pulkou jsem pochopil, ze dalsi a dalsi slibne stopy, po kterych se dr. Pivonka postupne pousti, budou liche - jelikoz do konce knihy zbyva jeste fura stranek... :(
K doktoru Pivoňkovi a Ostrozraku se tak jednou za desetiletí vracím - baví mě Zábranova melancholie, Škvoreckého smysl pro napětí a humor, umění slova a zručnost v budování atmosféry obou. Vražda pro štěstí, i když v poslední třetině šmodrchaná až příliš a vrah evidentně a trochu na sílu střižený podle klasických noir příběhů, je asi z celé trojice nejpovedenější. Smála jsem se nahlas a procházky starou Prahou a setkání s jejími svéráznými postavičkami stály opět za to.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Poměrně vtipná a svěží kniha, která je ale občas trochu utahaná.
Začátek příběhu je vlastně konec jednoho velkého přátelství. Od poslechu jsem se nebyl schopný odtrhnout a chvílemi jsem měl až pocit že se mně přímo týká. Tím nechci říct že by to bylo tak mistrně napsáno, jen jsem tam prostě viděl nějakou osobní paralelu. Závěr byl o to smutnější a já si celou dobu říkal že to muselo jít napsat líp, příjemněji.
Ihned jsem se pustil do dalšího dílu a musím přiznat že nejvíc si mně získala asi Božka - věrná snoubenka, skvělý parťák a výborný vyšetřovatel :)
Rozťahané, zložité plné nudných básni...hmhmhm čítal som to v opačnom poradí ako som mal tuto miniseriu a aj som si pozrel filmove spracovanie...Neurazí ale ani nenadchne.
Odlehčená a upovídaná sonda do dvou pražských meziválečných světů – intelektuálského a periferního, novinářského a hospodského. Trocha pátrání, přebytek více či méně vtipných postřehů a básniček, dnešní pojetí emancipace daleko v nedohlednu, příjemná čeština.
S rytmem knihy jsem nedokázal srovnávat tempo, Škvoreckého vyprávění při Dannyho ukecávání holek, epizodách mezi tankány, nebo komentování kanadského přechodu do neoliberalizmu mě, přiznám se, bavilo víc.
75 % (aktuálně 79 hodnotících s průměrem 84 %).
…
Pak se jí udělalo nevolno a musela se vzdálit na dámskou toaletu, které ona říkala hajzl. Tedy, třeba z ní máte špatnej dojem, ale ona nebyla to, co si myslíte.
…
„Zdá se, že jste nepřítelem žen, pane inspektore,“ řekl jsem.
„Nepřítelem?“ řekl Vodička. „Spíš se mi hnusí a jsou mi trochu směšné. Prominete mi tu otevřenost – mluvíme zas, tak říkajíc, jako filozofové. Jsou to vlastně pouhé triky přírody, které v nás vybičovávají vůli žít.“...
Vodička stiskl rty.
„Nechme toho,“ řekl. „Chtěl jsem vám jenom říci, že je docela dobře možné, že v Procházkově případu může mít prsty nějaká ženská. Ale pamatujte si: ženská málokdy dělá něco sama. Obyčejně se dělají věci kvůli ní, anebo ona využívá ostatních a ti to dělají za ni…“
P.S.
Autory zde často využívaný pražský slang mi připomněl mého strýce Václava, který, ačkoli vyrostl na malé vesničce u Brandejsa, po svatbě a ročním pobytu v paneláku na kraji Prahy, zvládl tuhle mluvu lépe než já ruštinu po patnácti letech výuky na všech stupních našich škol.
Skvělá česká detektivka. 6ádní přehnaní akční hrdinové a detektivové - jasnovědci. Opravdu příjemné čtení s výbornou a jednoduchou zápletkou.
Skvoreckeho detektivky - odpocinkova, vtipna, a pritom stale kvalitni literatura. I v audioverzi.
Audiokniha
Bez utajování, lhavých odboček a mdlob by možná asi, v tomto přátelském společenství v honbě za štěstím k vražednému mordu nedošlo.
Ale možnost být tak blízko štěstí, má tak silné hříšné choutky, že se to bez vraždy neobejde.
Celkem dobrý, ale po V.K. jinak nelze.
Doktor Pivoňka je vedle poručíka Borůvky má nejoblíbenější postava detektiva v podání Josefa Škvoreckého. Tady ve svém prvním případu vyšetřuje vraždu jednoho ze svých nejlepších přátel. Skvělé seriálové zpracování Jana Smyczka.
Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy, ale nakonec jsem byla mile překvapená. Vraha jsem uhodla před rozuzlením a celkově měla podle mě kniha tempo hlavně ke konci. Detektivka, které miloval můj táta...