Doktor Živago
Boris Leonidovič Pasternak
Tento snad nejslavnější román ruské literatury 20. století vyšel poprvé r. 1957 v Itálii, až r. 1988 v SSSR a u nás oficiálně r. 1990. Pasternakovi (1890–1960) byla r. 1958 udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout. Román zachycuje mezníky života Jurije Živaga, spojené s významnými událostmi v Rusku: revoluce 1905, 1. světová válka, rok 1917, porevoluční vývoj. Mísí se s lyrickým líčením osobních vztahů i úvahami o smyslu života a umění; milostné peripetie Jurije, Toňi a Lary jsou děsivé i nádherné zároveň. Velkou roli sehrává osudovost, která vstupuje do životů postav a vzájemně je propojuje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , OdeonOriginální název:
Доктор Живаго (Doktor Živago), 1957
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejkrásnějších knih, ke které se budu stále vracet. Několik citátů z ní mám i vypsaných. Klasika, která stojí za přečtení a zamyšlení.
"Neslobodný človek si vždy idealizuje svoje otroctvo! " - Dielo tvorené veľkou dušou vo veľkej krajine zmietajúcej sa v boji, ktorý mal zásadne zmeniť tvár sveta. Priznám sa, že ma toto veľdielo donútilo preštudoval viac kníh zaoberajúcich sa dejinami Ruska v období 1905 - 1925 a na škodu to veru nebolo, ba naopak, čítalo sa ľahšie.
Boris Pasternak v Živagovi dokázal spojiť rozorvanosť lásky medzi dvomi ženami (ženou a vlasťou), húževnatou prácou a krásnymi opismi krajiny. Príbeh je nádherný, ale najprínosnejšie boli pre mňa dialógy a diskusie vedené Živagom, pre ktoré si myslím táto kniha v Sovietskom Zväze v tom čase nemohla vyjsť. Ale je to len môj názor.
Určite stojí za prečítanie.
Krásné dílo, plné nezapomenutelných, dramatických pasáží, ukazující nepokoje v raném období Sovětského svazu a jejich dopad na citlivého lékaře-básníka. Například taková cesta vlakem z Moskvy do Jurjatinu, nebo Živagův pobyt mezi rudými partyzány, to jsou natolik čtivá místa, že je téměř nemožné se od nich odtrhnout. Nicméně autor své čtenáře vůbec nešetří a klade na ně celkem velké nároky, chvíle nepozornosti může způsobit zmatky v následujícím ději a chování postav. Například jen letmo je naznačeno, že to Komarovskij zapříčinil smrt Živagova otce, taktéž proměna Antipova v rudého velitele Strelnikova je značně psychologicky komplikovaná a čtenář musí být schopen opravdu velkého porozumění. Není to však známka kvalitního literárního díla, když se autor nepodbízí požadavkům konzumního čtenáře a vyžaduje určitou spolupráci? Podle mě ano. Výborný román je uzavřen sbírkou Živagových/Pasternakových básní. Doktor v nich neopěvuje Lenina či revoluci, ale věnuje se krásné lyrice. Boris stvořil hodnotné dílo, a právem byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu.
I přes jistou nesnadnou čitelnost, nesčetné množství jmen a změť postav rozhodně nelituji, že jsem knihovníka neodmítla. Úžasným dovršením bylo zhlédnutí filmu. Nejen že se mi mimořádně líbil, ale hlavně mi pomohl pochopit a ujasnit si mnohé události, které mi v knize nebyly až tak jasné. Výsledný pocit? Báječný! Za mé relativně nízké hodnocení může opravdu jen ta náročná čitelnost. Samotný příběh je moc povedený.
Zpočátku mi tato kniha dělala problém kvůli všem těm postavám, jako asi většině.
Pasternak zajímavě popsal proměnu jeho milovaného Ruska, nejprve se snaží nehodnotit, jak však revoluce pokračuje a jak hrdina dospívá, autor začne zastávat určitý názor - a je proto pochopitelné, že v SSSR tato kniha byla odmítnuta.
ze zacatku jsem se taky ztracela, pak uz me jen stval obcas sam zivago svym chovanim a taky to, ze neznam detaily rijnove revoluce, abych tomu mohla uplne porozumet, coz ale neni chybou knihy ani zpusobu, jak je to napsane, spis je to dobry popud k samostudiu:)
Přemýšlel o tom, jak se několik existencí rozvíjí vedle sebe, jak se jedna vedle druhé pohybuje s různou rychlostí, o případech, kdy čísi osud předběhne v životě osud druhého, a o tom, kdo koho přežije. (přesně o tom je tato kniha).
Začátek se sice nesl v duchu neustálého vracení se o pár stránek dopředu, abych zjistila, kdo je vlastně kdo, nicméně poté jsem se už začetla a tak tomu bylo až do konce. Té osudovosti tam bylo na můj vkus možná až moc, autor se opravdu držel hesla "vše souvisí se vším", až to bylo místy trochu podezřelé, ale i tak dávám čtyři hvězdičky a jdu si prostudovat něco o VŘSR... :)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Rusko zfilmováno 20. století milostné romány carské Rusko Sovětský svaz ruská revoluce občanská válka Rudá armáda
Autorovy další knížky
2005 | Doktor Živago |
1976 | Pieseň lásky |
2001 | Tvé šedé oči se mnou všady jdou |
1987 | Na křídlech revoluce |
1989 | Hvězdný déšť |
Úžasná kniha. Nesnadné čtivo, ale jak už to bývá, právě proto ve vás zůstane. A k četbě si pusťte filmovou hudbu, kterou složil Maurice Jarre. Nemá to chybu.