Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/2464/doktorka-z-domu-trubacu-2464.jpg
5
1052
1052
Autorka líčí život české doktorky Vlasty Kálalové-Di Lottiové. Její touhu po pomáhání a poznávání. Ve dvacátých letech se vypravila do Bagdádu, kde chtěla zřídit československou nemocnici, kam by lékaři z ČS jezdili získávat zkušenosti. Dosáhne toho, dokonce tam získá přátele a založí vlastní rodinu. Vrací se do Čech, kde se jí tragicky změní život, ale i tak je dále cílevědomá a ochotná pomoci tam, kde je třeba.... celý text
Přidat komentář
O této knize mi v létě řekla naše dvaadevadesátiletá sousedka z chatové osady. Paní Novotná zahradničí, učí němčinu a zajímá se o spoustu věcí, je radost si s ní popovídat. A teď budeme mít další společné téma, tuhle knížku.
Na mě udělala dr. Kálalová obrovský dojem, takových lidí je málo. A jaký osud! Ke konci se mi kniha hůř četla, bohužel je znát autocenzura autorky, vzhledem k době, kdy kniha vznikla, je to pochopitelné. Přesto nezapomenutelná knížka.
Pozoruhodné! Mimořádně zajímavé a přínosné! Paní Borské patří můj - žel, opožděný - dík, že dovedla v původně jenom novinářsky zajímavé epizodě ze života jedné lékařky rozpoznat velký lidský příběh a dala si tu práci, že sehnala a zpracovala informace z mnoha zdrojů, a to v letech, kdy ještě žili aktéři a pamětníci. Četla jsem vydání z 80. let, z něhož je patrné, že mnohé, opravdu mnohé bylo, patrně "muselo být" ze života MUDr. Kálalové zamlčeno - čtenář tam úplně cítí ty zámlky. Je tedy štěstí, že to všechno autorka knihy sehnala a sepsala, ovšem lze předpokládat, že dnes by takový příběh byl zpracován úplně jinak a snad bychom se dozvěděli i to, co mi tam nejvíce chybělo: názorové, ideové, s prominutím občanské a politické zázemí myšlenkového světa odvážné lékařky. Její názory musely být v tomto směru jistě také velice vyhraněné.Paní Kálalová zřejmě pro své okolí působila jako naprostý exot, jistě nebyla nijak moc družná ani "v kolektivu oblíbená", protože její osobnost vysoce vyčnívala nebo se vymykala všem "standardům". Jednoduše - solitér. Jsem moc ráda, že jsem se k této knize dostala.
Pozn.: Chtěla jsem o tomto příběhu vědět víc. Jenomže naprostá většina internetových zdrojů opisuje jeden od druhého, resp. všechny opisují z této knihy, přičemž docela trapně nepřesně opisuje Wikipédie :=) Jediný informační zdroj, který mi řekl něco navíc, jsou webové stránky rodné obce Dr. Kálalové - dnes už městyse Bernartice.
Netušila jsem, co mě čeká. Osud české lékařky - kdyby to nebyla biografie, ale román, řekla bych, že to autor trochu překombinoval. Život píše zápletky, které bychom si netroufali ani vymyslet.
Když jsem byla před týdnem na výletě v Bernarticích a viděla dům s neobvyklou ozdobou na fasádě - s králíky u hlávky zelí, netušila jsem ještě o Dr. Kálalové vůbec nic. Obzory se mi rozšířily po přečtení této knížky. Hodně zajímavé čtení o ženě s velkým Ž.
Doporučuji rovněž po revoluční vydání, kde nejsou kapitoly zkráceny nebo vypuštěny pasáže, a to s ohledem na tehdejší ideologii, které se asi příčila i zmínka o Masarykovi, natož potvrzení skutečnosti, že se zasloužil finanční půjčkou o založení nemocnice. Obdivuji zvídavost , houževnatost a nasazení , zvlášť v době, kdy ještě ženy neměly takové postavení ve společnosti. Natož ve východním světě. Sama za sebe, ale musím říci, že i když si o těchto krajinách ráda přečtu, nijak mě osobně nepřitahují a je to pro mě tak odlišná kultura…. , ve které bych nemohla a ani nechtěla žít. Úplně jiný časoprostor… Celkově mě ale knížka a příběh oslovil. Velice statečná a „tvrdá“ paní. Bez těchto lidí, by se svět dál neposunul…
Přišlo mi až neuvěřitelné, že je napsaná podle reality. Byly překonány všechny mé představy, které jsem si před přečtením vytvořila.
Život sám o sobě neuvěřitelný, jeho podání trochu slabší.
Měla jsem k dispozici vydání z roku 1984, vím že v knihovně je i vydání z postkomunistických let, tak se do toho ještě podívám, jestli je to fakt tak opatrně napsáno, nebo to bylo pocenzurováno. Protože pokud je to napsáno tak, jak jsem četla, je to velmi krotké podání zjevně strhujícího života.
Největší drama je navíc vyspoilerováno nevhodně vloženými fotkami (měly být až na konci)
Báječná kniha a životní příběh plný síly.
"Byli se mnou, dotýkala jsem se jich, mluvili na mě. Mně se to zdálo tak samozřejmé, a ono to bylo štěstí."
"Anna Kálalová letěla ve svých třiašedesáti letech letadlem poprvé. Ohromně ji to zajímalo. Vždycky ji všecko v životě ohromně zajímalo."
"Nikde nestojí psáno, že musíš natrvalo, na celý život dělat práci, pro kterou se nehodíš. V tom je velká svoboda a krása života: neustrnout..."
"Dítě spíš snese špínu, než aby mu chyběl loket, který by ho pochoval, a srdce, které by ho přivinulo... A nenechte synka dlouho čekat na sourozence. Sourozenci k té péči o duši patří taky."
"Čtyřicet let. Je možné, že čtyřicet let tak rychle uteče? Profesor Putti ji říkával "ragaza nostra di Praga", naše děvčátko z Prahy. Někdy se Vlastě zdá, že má s tím děvčátkem ještě pořád společnou duši. Tělo už ne. Tělo je staré, dobité, odrané. Už ani nestojí za spravování."
Jsem moc ráda, že jsem konečně tuto knihu přečetla. MUDr. Kálalová je pro mě obrovskou inspirací, jak nepromarnit dary, které jsem do života dostala. Jak je možná nad sebou nebrečet, ale být tu pro druhé, jak je cenné cestovat, jak se v žádné životní situaci nevzdávat.
Jsem Iloně Borské vděčná za knihu o neobyčejné Češce .- vynikající lékařce Vlastě Kálalové, o které málokdo ví. Jako Češi si potřebujeme uvědomovat, že z našeho národa vyšlo mnoho statečných, neobyčejných lidí, kteří byli ochotni do konce sil bojovat za svou věc. Škoda jen, že život je nespravedlivý a mnohdy připraví těm nejúžasnějším to nejtěžší. Ale já doufám, že si to v životě "potom" vyberou...
Fantastická kniha. Bydlím blízko místa odkud doktorka pocházela a velice jsem knihu prožívala.
Neuvěřitelný životní příběh... Kolik podobných osudů leží zapomenuto kdesi ve vzpomínkách; přitom by si zasloužily být vyprávěny dál...právě proto, aby si člověk uvědomil, nad jakými malichernostmi ztrácí svůj drahocenný čas. Čteno jedním dechem.
Má první kniha od Ilony Borské. Zcela zbytečně jsem se obávala, abych nečelila sladkobolnému příběhu chudé dívenky, která potkala štěstí v dalekém Orientu. Víc jsem se plést nemohla. ;) Silný životní příběh české lékařky zpracovaný brilantní formou - jednoduché sdělné věty plné nevšedních zážitků, plnokrevných emocí, odvahy, rozhodnosti a pevných postojů. Obdivuhodná to žena.
Úžasný příběh, ohromně inspirativní.
Paní doktorka Kálalová byla velmi statečná žena, a nikdy se nezastavila před žádným problémem, či překážkou. Škoda, že nebylo možné poznat její duchovní život více do hloubky. Protože zde vyvstává zásadní otázka: Kde brala sílu na to vše, co prožívala?
Kniha se mi moc líbila, ale ke konci už šlo jen o čtení různých útržků a to už mě moc nebavilo.
Kniha ve mě zanechala silný dojem. Doktorka Vlasta je velmi cílevědomá žena, která to nemá v životě vůbec jednoduché. Stihla toho za svůj život opravdu mnoho.
Ke knize samotné - čte se pěkně. V polovině knihy, kdy se Vlasta jakoby usadí zpět v rodném městě mi přišlo, že už bude děj spíš obyčejný. Ale opak je pravdou. Takový vývoj děje jsem opravdu nečekala - bylo to velmi silné.
Knihu určitě doporučuji k přečtení............
Take doporucuji precist, uz kvuli tomu, abychom vedeli o takovych lidech vic a naucili se neco od nich.
Konec byl ale strasne zdlouhavy, proto o hvezdicku mene.
Opravdu silná kniha, vracím se k ní stále dokola. Doktorka Kálalová by mohla být vzorem mnoha ženám. Určitě doporučuji přečíst.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura Orient životopisné, biografické romány Irák nemocnice, špitály emancipace lékařky Bagdád BernarticeAutorovy další knížky
| 2006 |  Doktorka z domu Trubačů |
| 2006 | Kdo zachránil jeden život |
| 2000 | Troufalý autor osud |
| 1987 | Příběh staršího bratra |
| 1978 | Mirka s Jirkou sami doma |
Příběh doktorky Kálalové určitě stojí za přečtění. Byla to silná, statečná, vzdělaná a ve své době i pokroková žena, obdivovala jsem (a možná i trochu záviděla) kolik jazyků se naučila. Je pravda, že některé části mě zaujaly víc, některé méně, ale myslím, že časem si knihu přečtu ještě jednou a budu se na ni dívat zase jinak.