Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489583/bmid_doktorka-z-domu-trubacu-htP-489583.jpg
5
1052
1052
Životopisný román o ženě, která předběhla svou dobu. Léčila, milovala, studovala, přednášela a cestovala s umanutou odvahou jít za svým snem. Její mimořádné nadání však bylo vykoupeno i nezměrným utrpením. Takový byl osud Vlasty Kálalové-Di Lottiové, rodačky z Bernartic u Tábora, která se ve dvacátých letech minulého století vydala sama do Orientu a založila v Bagdádu československou nemocnici. Smyslem jejího života bylo pomáhat lidem. Přes osobní tragédii nikdy nezatrpkla a věnovala veškeré své síly těm, kteří to nejvíce potřebovali – trpícím.... celý text
Přidat komentář
....ovlivnila můj život.... To o hrdince Vlastě Kálalové Di Lotti říkali všichni, kteří ji poznali. Četla jsem knihu v mládí a teď po mnoho letech znovu. A stále mohu doporučit! Lékařka, která ve 20.letech 20.století cestoval z Čech přes Istanbul až do dalekého Bagdádu, a to nejen jako dobrodružství chtivá osoba, ale jako osoba s jasným a nemalým cílem: založit tam československou nemocnici tropických chorob a pomocí ní pak rozvíjet medicínu v Československu. Ta síla a odvaha! A i přes nelehký osobní příběh se nevzdala a pomáhala, dokud mohla. Klobouk dolů a čest její památce.
Ilonu Borskou znám výhradně jako autorku dětských knih a její Výpravy s paní Klomínkovou dokázaly probudit zájem o historii i v ledaskom jiném. Příběh Vlasty Kálalové je napsaný strhujícím, mimořádným způsobem, zřejmě i proto, že sama autorka měla složitý život plný divných překážek, které je třeba nějak přelézt. O Bagdádu píše Borská tak, že se mi chtělo se tam okamžitě vypravit. Konec války prožívaný tady, v klidných jižních Čechách, v místech, kudy procházela demarkační linie, je plný takto zvláštních příběhů, kdy se během krátké chvíle změní všechno a nic už nikdy nebude a nemůže být jako dřív. Když je o čem psát, je nejtěžší vybrat to, o čem nepsat a vzhledem k datu prvního vydání, to muselo být extra těžké. Kniha PRO ŽENY to rozhodně není, stejně jako Jako bychom dnes zemřít měli, není kniha pro muže. je to kniha pro každého.
Na knihu jsem se dlouho chystala a trošku se bála stylu psaní, ale obavy byly zbytečné, kniha mě úplně pohltila. Druhá půlka, která se odehrává v Československu a na různých cestách po světě, je sice tvořena z velké části dopisy přátelům, takže už to není klasický příběh, ale ani to mi nevadilo. Doktorka Vlasta Kálalová - Di Lottiová byla neuvěřitelně inteligentní a odvážná žena. Jak sama několikrát zmínila, byla ženou činu, v Iráku dokonce dokázala založit československou nemocnici.Také byla neuvěřitelně nadaná na jazyky. I přes tragické události, které ji potkaly, dokázala stále pomáhat jiným lidem. Její životní příběh je velmi inspirativní.
"Pamatuj si, každý je sám sobě tvůrcem nebe i pekla, nosí si je ve svém svědomí."
"Život je tak bohatý a mnohotvárný, že je někdy možné v něm najít štěstí a radost právě tam, kde čekáme jen smutek a odříkání."
"Kdybychom všechno pokládali předem za marné, bylo by to se světem moc špatné."
Knihu jsem přečetla, moc mě nenadchla, neseděl mi styl psaní, typ písma a brožované vydání, které se mi neustále zavíralo. Ale před paní doktorkou klobouk dolů, opravdu silná osobnost a zajímavý člověk. Říkala jsem si, co člověk všechno unese a stejně jde dál.
Knihu mám rozečtenou. Styl, kterým je příběh napsaný, mi moc nesedí, ALE rozhodně by byla škoda to vzdát. Příběh je to silný a zajímavý. Navštívila jsem rodný dům doktorky v Bernarticích a doporučuji, kdo se o život paní Vlasty zajímá, aby sem zavítal. Byl to pro mě příjemný zážitek. Bohužel vím co mě ke konci knihy čeká. Osud se s paní doktorkou nepáral, ale i přes vše co prožila to byla obdivuhodná osobnost českých dějin!!! Sama jsem se o paní doktorce doslechla náhodou a myslím si, že to je velká škoda.
Nedočteno. Hrozně špatně se mi to četlo, asi by bylo lepší kdyby to pani Vlasta “vyprávěla”. Pribeh zajímavý, ale kniha vazne napsaná hrozne. Bohužel.
Kniha o chytré, odvážné a podnikavé ženě, která se nebála riskovat. Pěkné počtení, proto plný počet hvězdiček.
Někdy je mi smutno, že takové poklady české literatury, jako je bezesporu tvorba paní Borské, zůstávají čtenářstvem nepovšimnuty. Přitom zrovna tato knížka má všechno, má neuvěřitelný příběh jedné neuvěřitelné ženy, který se odehrává na historickém pozadí bouřlivého 20. století. Tvorba paní Borské se vyznačovala nejen krásnou vypravěčskou linkou, které nikdy nic nepřebývá a nic nechybí, ale také maximální věrohodností opírající se o značné podklady, dopisy a další dohledané dobové zdroje, pokaždé to muselo dát velkou práci vše dát dokupy. Oproti některým jiným čtenářům se mi celá knížka četla s takovou lehkostí a doslova jsem se těšila na další a další kapitoly. I popis tragédie, která se hlavní hrdince stala, mi přišel tak neuvěřitelně autentický. Prostě osudově strašné, ale čtenářsky krása a doporučuji! (Únor: 941 stran)
Příběh paní doktorky mě nadchl, zasloužila by si větší pozornost. Kniha mi ale nevyhovovala velikosti písma (za to ale autor úplně nemůže) a tak nějak těžko se mi četla. Opakovaně jsem ji na nějaký čas odložila. Nakonec jsem ji ale dočetla, protože si to ten příběh bezesporu zaslouží. Byla to obdivuhodná žena.
Co říct, dočetla jsem silou vůle, tak nějak, že si to paní doktorka Vlasta za všechnu svou práci navíc zaslouží. Výjimečná žena, tak inteligentní, schopná, lidská. Kéž by se mi cizí řeči učily tak lehce jako jí. Boha uměla jich 12, neuvěřitelné! A taky mi jí bylo moc líto, taková rána. Sečteno, podtrženo její život, povaha, ambice, přístup k životu byl inspirující, obdivuhodný. Sama jet do Bagdádu, založit tam nemocnici, drsné, kde všude byla, pomohla. Ale nenadchl mě styl psaní knihy, v závěru jsem se už hůř orientovala v postavách a chyběl mi tam náboj. Ale jsem ráda, že jsem ji dočetla a že jsem se s takovou osobností, ženou, seznámila.
Příběh doktorky Kálalové za 2. sv. války jsem znala od dětství, protože bydlím nedaleko a kolem jejího domu jsem jezdila 3 roky do školy. O jejím působení v Bagdádu jsem věděla jen matně a už vůbec jsem nevěděla o jejím poválečném životě, proto jsem se rozhodla to napravit. Doktorce Kálalové bych dala bez řečí plný počet *, i když upřímně bych byla radši její známou než rodinným příslušníkem. Autorčin styl už mi ale tolik nesedl: někdy jsem měla problém se začíst, místy mi to přišlo chaotické, autorka přeskakovala děj. Ale místy je román psán velice hezky a při popisování cesty do Skandinávie se mi moc líbilo několik skvělých myšlenek - tesat je do skály!!
"Když člověk někam jede a nezná ani trochu tamější řeč, je nesamostatný jak dítě,pořád aby ho doprovázeli. Je jako barvoslepý na výstavě obrazů, vnímá jen obrysy, víc nic."
"Tak je to s láskou vůbec: nemilujeme, co je krásné, ale vidíme krásu v tom, co milujem."
"Muži se rádi pochlubí hezkou manželkou. Jsou odedávna lovci: Koukejte, jaký kus jsem ulovil! Já nikdy moc hezká nebyla. Řekněme, že jsem chytrá, chápavá. Ale chytrá žena mužskému sebevědomí neprospívá. Stokrát radši si vedou mezi lidi krásnou husičku než chytrou ženu. Mohla by, nedej bože, snad i vzbudit dojem, že je chytřejší než oni. Chytrá smí být kamarádka, to se cení. Manželka má být pěkná a oddaná. Tak jsem radši zůstala tou kamarádkou."
"U nás je to takový lidový zvyk, děvčátku se dává do první koupele červená pentle, aby bylo krásné, vedle chlapce se pokládá kniha, aby byl chytrý. Dělba práce."
"Jenomže zapomínají, že hloupá matka jim nevychová chytré syny."
Kniha se mi moc líbila. Je to velmi poutavě napsaný příběh o zajímavé osobě. Bez této knihy bych doktorku Kálalovou nikdy neznala a o dost bych přišla. Byla to moc zajímavá žena.
Zvláštní styl psaní ale chytil mě. Ale hodnotím pozitivně, že si autorka raději nedomýšlela a psala klientů jen to, k čemu měla zdroje. Jakožto sama žena lékařka, obdivovuju Vlastu, klaním se před ní a jsem si jistá, že bych to já nedokázala. Hlavně přežít poté, co všichni ostatní zemřeli, dokonce si zbytek života užít a dál pomáhat. Velký respekt. Z knihy jsem měla řádnou depresi, ale přečtení nelituju.
Velmi čtivá kniha o velmi zajímavé dr. Vlastě Kalálové di Lotti. Do té doby jsem paní doktorku vůbec neznala, přitom to byla neobyčejná žena, která znala více než 12 jazyků a ve své době byla pokroková a cílevědomá. Po velké tragédii v životě se dokázala opět zvednout, ačkoliv tak velké neštěstí by stačilo na několik životů. Velice inspirativní žena. Po dlouhé době kniha, která mě hodně zasáhla. 5/5*
Velice čtivě podaný životopis jedné zajímavé osobnosti minulého století. Člověk nemůže neobdivovat odvahu, houževnatost, pracovitost a odhodlání paní doktorky jít k vysněnému cíli a udělat pro jeho dosažení maximum.
Jiste zajimavy zivot pani doktorky, ale knizka se mi cetla tezko, misty byla nezazivna a obcas se v ni spatne orientovalo.
Překrásná kniha, skutečný příběh nadané a pracovité ženy, se kterou se osud nemazlí.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura Orient životopisné, biografické romány Irák nemocnice, špitály emancipace lékařky Bagdád BernarticeAutorovy další knížky
| 2006 |  Doktorka z domu Trubačů |
| 2006 | Kdo zachránil jeden život |
| 2000 | Troufalý autor osud |
| 1987 | Příběh staršího bratra |
| 1978 | Mirka s Jirkou sami doma |
(SPOILER) Kniha o obdivuhodné ženě, která nejen svou inteligencí, ale také (a to hlavně) paličatostí dokázala takřka nemožné. Autorka vylíčila její osud na jedničku, tak plasticky, že si čtenář všechno, co Vlasta zažila, dokáže živě představit. Už cesta do Bagdádu musela být (na dnešní poměry) strašná a nepředstavitelná, natož život tam - bez většiny výdobytků naší vyspělé evropské kultury. Ráda jsem si přečetla, jak tenkrát ve 20. letech 20. století v Iráku fungovala (nebo lépe řečeno nefungovala) tamní lékařská péče. A nejen to - i jak paní Vlasta doslova zachraňovala pacienty, kteří byli za normálních okolností odsouzeni k dlouholetému trápení nebo často dokonce k smrti. I další část, kdy se tato statečná žena spolu s rodinou vydá do Evropy, kde se právě chystá nástup fašismu a začíná 2. světová válka, je poutavá a čtivá. A neskutečná tragédie, která poté Vlastu potká, ta je pro mne absolutně nepředstavitelná svou krutostí. A musím přiznat, že já za sebe už bych žít nedokázala... Přitom ona nezahořkla a šla svou cestou dál. Kniha si plný počet hvězdiček zaslouží plným právem a já ji samozřejmě doporučuji.