Doktůrek

03.05.2022

Od třetí povídky mi bylo doktůrka líto, toho alkoholu, co musel spotřebovat, aby bylo jeho pátrání úspěšné :-)... takhle se obětovat pro blaho jiných :-). Úsměvné, svižné, na proložení mezi náročnější "maigretovky" výborné.

01.09.2014

Jestliže se mgeisselreiterovi knížka nedokonavě teprve „rozpadala“, mně se při čtení „rozpadla“ zcela dokonavě a totálně, takže mi z ní zbyl štůsek asi padesáti několikastránkových „časopisů“ – no co, alespoň mi při čtení v posteli nebolely ruce.

Co říci o souboru povídek, které byly napsány v době, kdy auta o výkonu pěti koní jezdila „maximální rychlostí 60 km v hodině“ a ve kterých trochu domýšlivý a trochu popletený „doktůrek“ sype řešení jednotlivých „případů“ jako z rukávu?

Upřímně, zápletky většiny historek mi připadaly příliš vykonstruované, místy až dětinské a často za vlasy přitažené, ale na druhou stranu dlužno přiznat, že z knihy vyzařuje nezaměnitelná atmosféra Francie čtyřicátých let a že v ní člověk narazí i na několik dobře zapamatovatelných postaviček.

Co se stylistiky týče, tady by to vydalo na plný počet hvězdiček, mistr dialogu a literární zkratky se holt nezapře ani na ploše menšího literárního útvaru.

Takže suma sámárum: poctivých 60%!

06.10.2012

Povídky rozsahem 35 až 40 stran nepostrádají humor, jsou velmi čtivé a občas trochu připomínají tvorbu Agathy Christie. Příběhy jsou chytré, zajímavé, nápadité. 85% dne 6.10.12.
Pozn.: Brožované vydání není moc kvalitní - vazba se rozpadá. V textu je poměrně dost chyb.