Dom tieňov
Kay Hooper
Hlavná hrdinka sa vo voľnom čase venuje maľovaniu a zbiera zrkadlá. Na jednej burze nájde zrkadlo a kúpi si ho. Po nejakom čase ho chce bývalý majiteľ odkúpiť naspäť, ale cez noc umiera. Nasledujúcou obeťou môže byť aj ona!
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2000 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Finding Laura, 1998
více info...
Přidat komentář
Tato kniha si jistě čtenáře najde, ale mně nezaujala. Od distributora popis knihy vůbec není pravdivý, protože v knize nikomu dramaticky o život nejde, název knihy také vůbec nevystihuje děj knihy, spíše je zavádějící. Je tam neuvěřitelně postav, ve kterých než se zorientujete, tak jste v půlce knihy a bolí vás hlava. U knihy jsem i několikrát usnula. Závěr knížky byl hooodně velké sci-fi. Dvě hvězdičky jsou za to, jak krásně uspávala.
Chvilku mi trvalo, než jsem se úplně začetla. Děj byl celkem poutavý i ta detektivní zápletka se mi líbila.
Hlavní postavy mi taky byly velmi sympatické, ale něco mi tam vadilo. Vrah pro mě překvapením nebyl, protože jsem něco takového očekávala u obou vražd. Nicméně ten konec na mě působil až moc neuvěřitelně. Jo, četlo se to dobře, možná bych tomu i věřila, ale sem mi to prostě k tomu všemu ani nesedělo.
Od Kay Hooper mám rozečtenou Bishopovu sérii a velmi mě překvapilo, že tohle je takový jemný odvar toho, na co jsem od ní zvyklá.
Nebylo to špatné a možná se k tomu i v budoucnu vrátím, jen ten konec mi moc neseděl
Kniha mě bavila, pěkně se četla. Já osobně bych ji zařadila mezi romány pro ženy, než jako detektivku.
Kniha je červená knihovna, navíc dost nereálná. Byla mi doporučena, tak jsem se do ní pustila a i když se mi nelíbila moc od začátku, tak jsem se rozhodla, že jí dočku. Teď po dočtení beru jako ztrátu času.
Neřekla bych že je to detektivka, toho napětí tam moc nebylo, ale kniha se mi líbila,vůbec mě nenapadlo kdo to byl,proto jsem rychle četla abych se to dozvěděla, a konec hodně překvapil, bavilo mě to.
Je to velmi podařená detektivka, velice brzy jsem poznala jednoho vraha, ale toho ze začátku knihy ne, to bylo pro mne velké překvapení. Jinak to bylo velmi zajímavé téma, když pominu hledání vraha, to, že máte pocit, že nějakého člověka znáte a víte, jak se zachová. Že vám to někde připadá známé a víte, kde se co nachází, a přitom víte, že jste tam nikdy nebyl. Nemohu říci, že věřím v reinkarnaci duší, ale věřím na osud.
Prostě - velmi zajímavá kniha.
Moje první setkání s touto autorkou - přivedla mě k ní Linda Howard .Neměla jsem moc šťastnou ruku s výběrem, příště zkusím od ní nějakou knihu s vyšším hodnocením. Zatím autorku nezavrhuji píše lehce, čtivě .Celkem napínavé - jen ten námět a konečné rozuzlení bylo pro mě rozčarováním.
Modranka: Dum stinu neni nazev od autorky, ale zase vymysly prekladatelu, kteri si mysli, ze ten nazev bude trefnejsi. Delaji to buh vi proc vsude. Filmy, serialy a tak. Original nazev je finding Laura. To je ta nejmensí vec, za kterou strhavat hvezdicku. ;-)
Nechápem, prečo autorka názov knihy zvolila Dum stínu, keď príbeh nemal s domom absolútne nič spoločné, iba to, že všetky postavy v dome bývali ... Keď už, išlo o zrkadlo. To je výhrada, prečo som stiahla jednu hviezdičku. Inak príbehu nebolo čo vytknúť. Celkom milo ma prekvapilo, že autorka tentoraz dala pokoj očividným paranormálnym javom a zamerala sa na inú formu duchovna. Nechce sa mi prezradiť viac, lebo potom by som vás okradla o záverečné prekvapenie. I keď trochu pozornejší a logicky mysliaci čitateľ v polovici knihy začne tušiť o čo vlastne ide.
neřekla bych, že se jedná o detektivku ... spíše je to červená knihovna s nijak složitou zápletkou.
Trochu jsem při čtení čekala, že to bude něco podobného jako Mezi nebem a zemí, takže mě trochu zklamalo že bylo napsáno trochu jiným stylem, spíše se podobalo detektivce, ale určitý nádech spiritualismu tu byl, hltavě jsem četla abych se dozvěděla kdo za vším stojí a nakonec jsem přeci jenom zůstala zaraženě hledět když jsem se dozvěděla jak to skončilo.
Autorovy další knížky
2003 | Zlodějka stínů |
2003 | V zajetí stínů |
2005 | Maggie |
2017 | Vysoká hra |
2015 | Slepá důvěra |
Docela mě to bavilo, byla to taková trošku utahaná detektivka, ovšem ten závěr z toho udělal úplnou kravinu. Dvě * dávám pouze za poměrně solidní čtivost.