Domácnost bez odpadu
Bea Johnson
Jak si zásadně zjednodušit život snížením produkce odpadu. Bee Johnson se podařilo svou knihou vyvolat v západním světě pěkné haló. Stále větší počet lidí si začíná všímat toho, že smysl života není v tom, co vlastníme. Dochází nám, že čím víc vlastníme, tím méně svobodní jsme - čím víc nakupujeme, tím více je třeba vydělávat a čím více věcí máme, tím více strachu zpravidla pociťujem. Všímáme si, že moře odpadu, které je důsledkem našeho dnešního životního stylu ničí planetu a lidské zdraví. Beinou knihou jsme dostali návod, jak na to. O popularitě knihy svědčí nejenom vyprodané sály na Beiných přednáškách, ale i to že její vydání zařízují ve většině zemí sami fanoušci. Kniha je vlastně znovu-objevováním toho, v čem mnozí z nás vyrůstali. Je ale hlavně dokonalým manuálem, příručkou, která vás provede všemi podstatnými oblastmi života tak, že nezůstane kámen na kameni. Čím víc se myšlenkám v knize otevřete, tím víc se může proměnit váš život - od vydělávání na život směrem k životu.... celý text
Dům a byt Osobní rozvoj a styl Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2016 , PeopleCommOriginální název:
Zero Waste Home, 2013
více info...
Přidat komentář
Samozřejmě patřím mezi lidi, kteří třídí odpad,tato kniha mi přišla velice úsměvná. Hlavně kapitola...pes bez odpadu. No nic nového mi kniha nedala. Za mě trochu nuda.60%.
Kéž by lidi hledali cesty a možnosti jak snížit ve svých domácnostech a díky svým návykům produkci odpadu. Aleno_S - kdo chce, hledá cesty. Kdo ne, hledá výmluvy. Kolik vám zabralo napsání tak dlouhého komentáře? Není to ztráta času? A s jakou přelomovou myšlenkou přicházíte osobně vy?
Knihu moc všem doporučuji a věřím, že lidstvo půjde cestou snižování odpadu.
Všem moc díky, kdo se nad myšlenkami autorky alespoň zamyslíte :)
Asi takhle, ti co tu píší o kopřivách a odbočování při jízdě autem, by měli také přiznat, že Bea Johnson uvádí i extrémy ze svého života, ale jejím hlavním cílem je zjednodušit si život právě snížením odpadu, navíc nikoho do toho nenutí, jen ukazuje, jak se to dá dělat.Na mě ale nejvíc zapůsobila, když přestala přispívat na Instagram.Co se v červnu loňského roku přesně stalo?Bea si dovolila v den, kdy všichni měli černá okénka kvůli BLM , dát normální příspěvek, s krajinou.To co se pak strhlo, je nevídané, tolik negativity, přitom z její strany o rasismus rozhodně nešlo.A za to ji obdivuji, že se nenechala převálcovat , a začala sociální sítě ignorovat.
Je to furt jak u blbců-svý skleničky a do nich nakupovat a uchovávat. To ale není žádná novinka, tato možnost byla už v 98 ve Zdravých výživách, kdy jste si z obrovských nádob vybírali oříšky, rozinky a různé směsi dle výběru do pytlíčků.
A žádnej boom se z toho nedělal. Jen dnes, poňáč je to trend, ale nic extra přínosnýho.
Od toho linky třídírny a jiné stroje jsou, aby to dělaly.
Stačí to neházet do řek nebo nenavlíkat kačenkám na krk žejo.
Ale myslim si že co mám ve svý popelnici je docela má věc.
Už mám tý eko hysterie docela dost.
První háček: Váš den musí mít 40+ hodin. Práce? Nezkoušejte. Celý den budete vyrábět a vymýšlet, kam pro zbytek, abyste při jízdě zahýbali jen doprava a neměli tam obal. Ale jsou to přece jen tipy a můžeme si z nich vybrat, tak dobře. A je jich opravdu hodně a pro každou situaci, od základů po extrémy.
Takže se připravte na "objevy" typu: "Nepoužívejte kopřivu místo rtěnky, bolí to." - Že jo??
U tématu hygieny - zvlášť dámské, ale stačí to utírání se rukou (a pak si prstem vyčistit ucho, ušetříte tyčinku), močení do citrusu apod., jsem zavřela knihu se zadoufáním, že se mi o tom nebude zdát. Jistě to u nich zajímavě voní. Když jsem se na goodreads dočetla, jak si vybírala psa podle barvy podlahy, zase jsem se vrátila s tím, že tohle musím vidět.
Takže se mi bohužel nedařilo brát paní autorku vážně, natož si většinu z toho představit v ČR.
Přesto doporučuji všem! Ať už Vás láká myšlenka bezodpadové domácnosti, nebo absurdno. Nechte se překvapit, čím z toho, případně obojím, kniha obohatí právě Vás.
Domácnost bez odpadu se ke mně dostala trochu pozdě, protože kdo má načteno z internetů, sebevzdělávání v této oblasti věnuje alespoň pár chvil týdně a sám už má za sebou nějaké ty experimenty, tomu už kniha moc nedodá. Maximálně pár menších typů a pocit sounáležitosti, protože alespoň na chvíli máte pocit, že nejste šílenci v dobře fungujícím světě, ale dobře fungující jedinci v šíleném světě.
Pro nováčky je to ale hodnotný zdroj informací, který nejen ukáže, že alternativní způsob života není až tak těžký, jak se na první pohled zdá, ale že se na něj hlavně musí s rozumem a že si ho každý musí nastavit podle svého. A hlavně že je to běh na dlouhou trať a ne nějaký hurá plán. Bea Johnsonová nevydává svůj návod jako jediný správný. Právě naopak několikrát zdůrazňuje, že si každý musí najít tu svou cestu, protože jen tak u změn zůstane doživotně. To mi přijde jako nejdůležitější poselství knihy. Bohužel se podle komentujících zde zdá být opomíjeno.
Pokud bych měla jmenovat negativa, je to typicky americké opakování až do zblbnutí, které jsem bez výčitek přeskakovala, a kulturní rozdíly mezi USA a ČR. Některé věci jsou vážně trochu úsměvné. Na druhou stranu se náš životní styl stále více přibližuje tomu americkému a úsměvná vyjevení tak budou čekat i některé Čechy.
(V diskuzi vyjádření k několika z mého pohledu neoprávněným kritikám z místních komentářů.)
Nic moc tedy, čekala jsem nějaké objevnější informace, jasný postup, kterým autorka dosáhne onoho zmiňovaného odpadu, který se za rok vejde pouze do jedné zavařovačky. Přišlo mi, že jsou zde omílány v podstatě již známé věci. A něco už mi i přišlo přehnané, např. přírodní kosmetika je určitě fajn, ale natírat si obličej mletým kakaem nebo kurkumou, to mi už přišlo nějak moc.
Vždy jsem velmi třídila ale my třídíme a 98 procent planety ne takže je to někdy na prd pro většinu lidí kterým jsem tuto knihu půjčila bylo nepřijatelné utírání zadku rukou...
Zajímalo by mě, jestli autorka chodí do práce nebo se živí blogováním a psaním knih. Pracující člověk asi nebude mit tolik času všechno si vyrábět doma sám. Spousta nápadů zde prezentovaných je z dob našich babiček. Opravdu se nechci vracet k nákupům mléka do konvičky a masa do papíru, z kterého kape krev. U nás je bezobalový obchod dražší než obyčejný. Co je pro mě důležité, je netahat domů balené pití, nenakupovat kvanta oblečení a jiných zbytečností. Letáky mi nesmí do schránky. Nepoužívám brčka... Ale na dovolené si dopřeju i frappé do plastu, protože bych si tam jinak nic dát nemohla. Je potřeba tlačit na výrobce, aby vše nebylo v deseti obalech a poloprázdných krabicích.
Na knihu jsem se dlouho těšila a nezklamala mne. O bezobalový způsob života se již nějakou dobu zajímám a tak jsem už věděla dost věcí, o kterých se v knize píše. Přesto stojí za přečtení. Autorka popisuje každodenní život své rodiny, věci které vlastní a proč, dává spoustu užitečných návodů.
Kniha je velmi zajímavá a podnětná. Taky se snažím minimalizovat odpadky, co za sebou zanechám, ale tak do extrému se asi nikdy nedokážu dostat. Každopádně je zde spousta zajímavých námětů, co lze ještě vylepšit, aby se člověk nechoval k naší planetě jako bezohledné prase. (Tímto se omlouvám všem slušným čuníkům.)
Ne že by knížka stála za nic, ale hodně věcí, o kterých se v ní psalo jsem už měla „nastudované“, takže mi víceméně nepřinesla nic nového. Spíš bych ji doporučila těm, co jsou tímto naprosto nepolíbení.
Kniha je čtiva, ale čekala jsem od ní víc. Ikdyz s minimalizovanim a myslenkou zero waste teprve zacinam, nepřinesla mnoho novinek. A z některých rad jsem se az chytala za hlavu. Opravdu tato pani travi svuj volný cas tim, ze si planuje trasu pochuzek tak, aby co nejvice zatacela doprava? O objevech tipu "prisivejte odpadle knofliky" nebo "nakupujte v second hand obchodech a jen takove kousky, ktere zkombinujete a jsou co nejvic basic" se v Česku ani nemusela zmiňovat. Suma sumarum, kniha se dobre cte ale pro českou ženu neni extra přínosna.
O této knize jsem slyšela hodně a tady na ní každý pěje chválu. Tohle téma mě zajímá, už několik let minimalizuji, baví mě to a doufala jsem, že se něco dozvím. Ale tahle kniha je děs. Je především hodně nevyvážená. Na jednu stranu jsou zde rady, které jsem až donedávna považovala za samozřejmosti a na druhou stranu jsou zde extrémní věci, které asi ne každý bude realizovat. Chápu, že tohle objevila botoxová žena, co donedávna žila svůj Americký sen, ale máme tohle zapotřebí i u nás? Vážně už jsme tak zpitomělí, že nám musí někdo říkat, že existují látkové kapesníky a oblečení se dá přešívat? Něco jsem přečetla, něco přeskákala a vracím do knihovny. Na knihu se dlouho čeká, tak snad někomu něco přinese. Mně přinesla to, že se bez ní obejdu a využiju svůj drahocenný čas k lepším věcem.
Parádní kniha, hodně mě inspiruje v tom, jak teď nakupuji, co používám, kolik utrácím. Kdyby si ji každý na světě přečetl, možná by se naše myšlení, co se týče ochrany životního prostředí, změnilo k lepšímu. A nebyli bychom my, ti co myslíme v mnohém i na přírodu a okolí, pomyslní sluníčkáři. Vy, co se zajímáte a máte tuto knihu v ruce, čtěte, inspirujte se!
Kniha je velmi vydařená a popisuje, jak se stát nezávislým na odpadech. Ukazuje cestu, že se dá žít jinak i s vtipnými příhodami na začátcích. Opravdu jsem si knihu užila a přečetla nejednou.
Čakala som väčšiu "američinu", ale vzhľadom na to, že je autorka pôvodom z Francúzska, tak sa to dalo zvládnuť. Aj keď som očakávala zminimalizovanie bytu z 300 metrov štvorcových na menej, ale autorke už aj byt o veľkosti 130 metrov štvorcových prišiel ako mini-byt ;)
Inak, je tam zopár zaujímavých tipov- ohľadom skladovania v kuchyni a podobne. Ale je tam aj zopár bizarných tipov, ako si čistiť uši malíčkom...
Musím říct,že kniha mě spíše zklamala. Vlastně to je jen o tom nosit si s sebou plátěný pytlíky nebo zavařovačky. Autorku taky trápí uhlíková stopa,která nastane,když se pošle papírový pohled babičce k Vánocům,ale jaká je nejen uhlíková stopa při konzumaci masa či letecké přepravě,to už ji netrápí.
Hodně myšlenek super, ale bylo tam dost i ujetých, které v dnešní době prostě nejde zprovoznit, když člověk plně pracuje. Název - domácnost bez odpadu, ale co v práci? Tam to bohužel nejde. Ale přečíst knihu by měl co nejvíc lidí.