Domeček plný koleček
Vojtěch Kubašta , Radek Malý
Nové vydání oblíbeného leporela s ilustracemi výtvarníka Vojtěcha Kubašty, tentokrát s půvabnými verši básníka Radka Malého. Součástí knížky jsou "opravdové" hodiny s posuvnými ručičkami, díky kterým se každý malý čtenář může naučit určovat čas.
Přidat komentář
Tu jsem jako malá milovala.A jsem ráda,že se mi ji podařilo zase koupit s původními veršíky.
Presne taká, akú si pamätám z detstva Verím, že ju moja dcérka ju bude mať rovnako rada
Radka Malého mám ráda. Jeho poezii pro děti i dospělé, dokonce i ty pochmurné básně z Vraních zpěvů. Domeček plný koleček jsem ale nekoupila. Nechápu, proč předělávat něco co bylo pěkné a prověřené nadšenými čtenáři. No jo, já vím, jsem staromilec. Dnešním dětem se určitě líbí, jenomže ty neznají to původní leporelo.
Opět se potvrdilo pravidlo, že co funguje, nemá se opravovat.
Radek Malý "modernizaci" hrubě nezvládl. Poetiku Marie Šindelářové–Voříškové přepsal primitivními veršovánkami, leckde s násilným či pokulhávajícím rýmem.
Nejvíc mě mrzí poslední vstup, odkud se vytratila večerní atmosféra poklidného odpočinku, měsíční noci a zmizelo přání krásných snů, ve prospěch hygieny ústní dutiny a připomínky nutnosti připravenosti na nový hektický den.
Pro srovnání:
Marie Šindelářová–Voříšková: "V sedm děti večeří…/ A když osmá udeří,/ měsíček zamrká zvenku/ na chlapce i na dívenku/ Vida, oba tvrdě spí/ Dobrou noc a krásné sny."
Radek Malý: "Po večeři zoubky čistí/ každý, kdo si chce být jistý,/ že se mu pak nezkazí./ Osmá večer přichází,/ a tak jdeme zase spáti. 'Natáhnul jsi budík, tati?' "
Aspoň, že ty obrázky zůstaly…
Edit: Komentář se vztahuje jen na toto konkrétní vydání, proto pomíjím obrázky, kterým bych dala hodnocení nejvyšší, jsoutě převzaté z původního vydání.
Velká nostalgie! Jako malá jsem si ji vždy prohlížela v čekárně u dětské lékařky, fascinovaly mě ty vykrojená kolečka a hodiny :)
Leporelo si zachovává patinu doby našich babiček
a obsahuje veršovánku od Velkého mistra básniček.
Ideální pro předškoláky pro seznámení s hodinami.
Jedna z nejhezčích knih pro děti.
Měla takové vyříznuté kolečko na každé stránce a až na konci byly hodiny a tam jste si mohli nařídit kolik je hodin.
Třeba jste tam nařídili poledne a k tomu byla říkanka: Dvanáct hodin, to je hlad, na talíři je to znát.. V okamžení nic v něm není..
Dál už si nevzpomenu. Ale začíná to vstáváním školáka a končí, když jde spát.
6.11.2020
Komentář jsem psala k leporelu, které vyšlo v roce 1968.
Nejnovější vydání mám také. Když jsem ho viděla na pultě v knihkupectví, nemohla jsem věřit vlastním očím, že leporelo znovu vyšlo. Ani jsem si nevšimla, že v názvu chybí jedno slůvko. Zaměřila jsem se jen na tu holčičku a na hodiny. Nic jiného mě nezajímalo. Popadla jsem leporelo, protože tam bylo jediné a fakt - nebudete mi to věřit - já byla v tu chvíli šťastná.
Škoda, že ty říkanky už nejsou takové, jak je znám, když jsem byla malá. Myslím si, že by se originál neměl měnit.
Krásná kniha, k učení hodin ideální. Hezké básně, pěkné ilustrace.