Dominika na cestě Jižní Amerikou
Dominika Gawliczková
Velká cesta malé motorkářky. Metr a půl vysoká Dominika s ještě menší motorkou se vydává sama napříč Jižní Amerikou. Setkává se s padouchy i vzteklými psy, s poruchou i nemocnicí. Být to fikce, čtenář by si řekl, že to autor se zážitky přehnal a Dominika je neohrožená cestovatelka, kterou nic nezastaví. Ona se však bojí úplně všeho a jede dál jen proto, že si myslí, že se to zlepší. Nezlepší. A čím hůř je, tím víc je jasné, že jedinou obranou je dělat si z toho všeho srandu.... celý text
Přidat komentář
Jedná se o cestovatelský deník jedné normální holky - a právě díky tomu je to pěkné čtení. Neočekávejte žádný literární skvost, ale upřímnou zpověď holky, která prostě ráda jezdí na motorce a během cesty poznává nové lidi a zažívá někdy až neuvěřitelné příběhy. Při čtení jsem nejednou měla pocit, že na té malé motorce sedím s Dominikou a vše to prožívám s ní.
Cestu Dominiky jsem sledovala na její FB stránce, takže jsem se na knihu moc těšila. Nezklamala, kniha opravdu pěkně napsaná, doplněná o mnoho krásných fotografií.
Naprosto super kniha, napínavá, poutavá, vtipná bez příkras skutečnosti. Doporučila bych všem samotným cestovatelkám. Spousta lidí kritizuje negativní zkušenosti (nemoc, porouchaná motorka, boj s celníky..) ale podle mě i právě toto k cestám patří a žádný cestovatel nezažívá nonstop jen radost, ale málo kdo o tom mluví nebo píše. Obdiv Dominice, že to nevzdala a motivace tolik se všeho nebát.
Kniha Dominika na cestě je kniha kterou jsem přečetl jedním dechem jak se řiká. Kniha je velmi vtipná a zajímavá. Dominika popisuje svoji cestu a země které projíždí ale i trablé které se jí na cesté přihodily at už s poruchou motorky nebo se zdravím. Opravdu je to neuvěřitelný příběh který by klidně mohl být z filmován. Kniha mě bavila od začátku do konce a na konci každé projeté země jsou krásné fotografie. Dávám plný počet hvezdiček protože kniha je opravdu krásná, vtipná a místy i napínavá. :-)
Cesta sama o sobě musela být opravdu zajímavá, plná zvratů i problémů. Kniha na mě působila dost rozporuplným dojmem, v někerých momentech jsem ani nedýchala a s Dominikou soucítila, v dalších mi vadila stylistika, věčné stěžování si i negativita, jako kdyby autorka ani cestovat na motorce nechtěla. Vrcholem mi přišlo, když popisovala, jak její motorka tu výšku určitě nezdolá, že na to není stavěná - potom nevím, proč takovou cestu podnikala.
Tak tuhle knížku jsem zhltla za jeden den(neděle).A u každé stránky jsem si říkala že ta holka je opravdu blááázen.Já to fakt obdivuji vydat se SAMA na takovoudle výpravu to jako fakt klobouk dolů.
Výborná knížka, hodně jsem se bavila a těšila se, až zas budu mít čas číst.. a i přes poměrnou hmotnost knihy, jsem ji vozila v MHD .. ačkoli tu nejsou hlubší info o jednotlivých zemích, pocity a subjektivní vnímání jsou popsány báječně.. a to mě na tom hodně ba, stejně jako Dominičina posedlost urbexem.. pro ni jako fotografku ta urbex místa musela být prostě žrádlo (jak já jí ta místa závidím).. fotky v knize jsou víc než povedené! Dobrá práce Dominiko! (a samo Ládíku taky):-))
Ač oba originál, srovnání se Ziburou se nabízí. Obojí pohodové čtení, Ladislav vtipnější, ale Dominika napínavější. I tak jsem se ale bavila do sytosti. Zatímco Ladislav byl detailnější, Dominika vypíchla to nejzajímavější. Obojí mělo něco do sebe. Je ale fakt, že i Dominika někdy zacházela do takových detailů, které bych snad ani vědět nemusela. :) Ale i tak za ně palec nahoru, protože díky nim to bylo takové opravdovější a snazší tomu všemu uvěřit. Oba mají můj respekt, já bych se po..... strachy už na cestě do Prahy na letiště.
Čtivě napsaná knížka. Dobře jsem se bavila, občas se člověk neudrží a musí se zasmát nahlas. Nečekejte podrobný popis navštívených zemí, ale skvěle a bez uhlazení vyprávěné příběhy, které se po cestě dějí.
Nebylo to věru zlé, bylo to prostě jiné, komplikovanější, ale osobně i tak si představuji cestovatelské zážitky v cizích zemích. A zvláště pak v Jižní Americe :-) Kniha se mi líbila i po grafické stránce!
Cestopisy nečtu, ale tuto knihu jsem vyhrála, tak už by byla škoda si ji nepřečíst. A dobře jsem udělala. Kniha mě moc bavila, krásné fotky. Četla jsem hodně recenzí, kde lidem vadilo, že jsou v knize napsané jen negativní historky a že je to odradilo se někam vůbec podívat, ale jako cestovatel si vždycky nejdřív vzpomenu, co se nám všechno stalo a zasmějeme se tomu, protože to krásné se moc dobře popsat nedá a tady to spisovatelka doháněla krásnými fotkami z cest. Takže za mě opravdu super počtení. Hned bych na pár míst jela také. :)
Nějak to nešlo...když se mě manžel zeptal, jaká ta kniha je, tak jsem to shrnula do několika vět - hlavní autorka stále opravuje motorku, případně jí, nebo je nemocná...možná to bylo tím, že kniha obsahovala cestu napříč Amerikou - možná jsem očekávala hlubší vhled do jednotlivých států. Chápu, i cesta může být cíl...ale to ponoření mi tam prostě chybělo. Nejvíce jsem se vždy z každé země těšila na fotografie:-D Tak snad příště.
Dominika sama o sobě tvrdí, že není motorkářka a že zas tak dobře jezdit neumí. Není prý ani cestovatelka, často jí ty země, které dosud projela, byly ukradené. Na cesty se vydává jen proto, že se chce projíždět na motorce.
Projížďka po Jižní Americe je ale trochu drsná. Po přečtení mám dojem, že tuto jízdu si příliš neužila. Snad jen poslední jedna dvě země jsou spojené s optimismem a radostí z cestování. Do té doby na mě její cestovatelský deník působí dost sklesle. Neustále se jí něco nedaří - motorka nejede, servis s její motorkou nemá zkušenosti, pak motorka zase exne, ona se všeho bojí, celníci nepracují, zdraví zlobí. Za mě ale klobouk dolů, že to nevzdala, že si jde pořád za svým.
Knížka se četla hodně rychle, a kdyby mě bavila, zhltla bych ji za večer. Ale to "kdyby" se bohužel nekonalo. :-( Takhle jsem ji odkládala a nutila se do pokračování. Připadalo mi to jen jako seznam nehod, které se jí staly, co se jí nelíbilo, co jí vadilo, kdy bylo blbě jí, kdy motorce a jak dlouho seděla na celnici. Holt to není moderní Evropa, tak se nemá čemu divit. Vypadá to, jako by celou cestu jen protrpěla a nic krásného ji vlastně nepotkalo (ty světlé výjimky to nezachrání).
Jen jsem si říkala, proč to vůbec dělá? Komu chce co dokazovat? Asi patřím mezi ty, kteří nikdy nepochopí, proč tito dobrodruzi si vezmou na cestu na konec světa, kde pomalu není moderní civilizace, ten největší vehikl, na který nejsou náhradní díly pomalu ani v Evropě, a proč se pak tak hrozně diví, že oprava trvá měsíc a víc?
Dominika mě bavila stejně jako princ Ládík - velké plus pro Dominiku jsou krásné okomentované fotografie na konci kapitol.
Kupovala jsem v předprodeji a když mi o měsíc později dorazila domů, byla jsem překvapena jaký designový kousek na mě čekal. Krásné fotogalerie na konci kapitol, trefné a vtipné ilustrace. Navíc v každé situaci poznávám svoje vlastní reakce, protože se bojím stejných věcí. A co víc, hrozně jsem se si při čtení odpočinula. Navíc některé pasáže si pamatovala z doby, kdy je aktuálně řešila na facebooku, třeba leguán / kuře v Ekvádoru a složité shánění náhradních dílů.
Sledoval jsem Dominiku po celou dobu cesty na soc. sítích, takže jsem její zážitky už znal. Kniha je hezky napsaná, občas je tam těch "strachů" až příliš mnoho, ale já bych se asi bál taky :) Vtipná umí být taky a hezky fotí. Občas mi přišlo, že jsou některé zážitky popsány příliš stručně, ale asi to jinak nešlo, jinak by to bylo na několik pokračování. Velké + za Ilustrace Dany Lendl.
Dominika na cestě Jižní Amerikou je pro každého, kdo miluje cestování, poznávání cizích zemí, dobrodružství, zvyky v Jižní Americe, motorky a prostě život. Budete se bavit, budete se smát, budete Dominice držet palce, ať to vše ustojí, zvládne a může pokračovat dál. Více v mojí recenzi zde v záložkách :)
Autorovy další knížky
2018 | Dominika na cestě Jižní Amerikou |
2015 | Dominika na cestě |
2021 | Dominika na cestě Japonskem |
2024 | Dominika na cestě do Kyrgyzstánu |
Tenhle cestopis byl dost humorný, i když některé chvíle a okamžiky pro Dominiku v ten moment určitě nebyly. Líbí se mi, že to podává s nadhledem a humorem, i když v některých momentech se v ní asi krve nedořezal. Nevím, jak moc byla vždy nad věcí, ale popisuje to s lehkostí a vtipem. Ale nedokážu z knihy poznat, co v daných těžkých momentech na cestě sama prožívala. Zpětně při psaní už jen vzpomínala a smála se nad některými zážitky. Myslím si, že pro ní je velké plus, že už je známá, a má mnoho kontaktů. Spousta lidí by si možná samotná nevěděla rady. Ale kdo ví. Každopádně to nebylo špatné vyprávění. Autorka umí psát, popisovat příběhy a zaujmout čtenáře.