Domov je místo, odkud tě nevyhodí
Dagmar Zezulová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/52991/domov-je-misto-odkud-te-nevyhodi-52991.jpg
5
66
66
Svědectví o tom, jak se žije pěstounům a dětem v pěstounských rodinách. Pokud si myslíte, že vaše starosti jsou nesmírné, pak po přečtení této knihy možná zjistíte, že vlastně žijete v ráji. Kniha je svědectvím o tom, že být pěstounem rozhodně není jednoduché, ale přesto to stojí za to. Uvažujete-li o adopci či o pěstounství je dobré si knihu přečíst, abyste získali představu co vás může potkat. Pro všechny ostatní je to dobré povzbuzení k překonávání všedních starostí.... celý text
Přidat komentář
Realisticky, syrově a přitom velmi krásně popsáno. Velmi oceňuji tu autentičnost. Zkušenost přijetí dětí do PP a navíc v době, kdy to nebylo ještě tolik ve společnosti přijímané, pěstounům se nevěnovala profesionální podpora a nebyly dostupné informace jako dnes. Na knize je zajímavé i to, jak je tam zachyceno delší časové období a můžeme číst o vývoji v rodině v průběhu let. Půjčila jsem si jako studijní literaturu pro svou práci a není nad tyto osobní zkušenosti, za které autorce moc děkuji i jako doprovázející pracovník.
Kniha je o pěstounce, která ke svým dětem postupně od roku 1997 vzala 3 děvčata do pěstounské péče. Jak se děti vyvíjely, jak rodina žila cca 10 let. Klobouk dolů, jak to zvládala, ale i za manžela, ne každý by to dával. Jsem také pěstounka, vím o co jde, tyhle příběhy jsou důležité.
Moc hezky napsaná knížka - proč tolik dětí stále tráví své dětství v domovech a ne v rodině...
Vesele o někdy neveselé pěstounské péči. Autorčin humor a nadhled mě několikrát velmi pobavil, jen jsem bohužel knížku četla na etapy, takže jsem nebyla ve flow - což je škoda, jinak by určitě byla hvězda navíc.
"Cizí" děti si zaslouží náš zájem. Pak již nebudou "cizí".
Tato knížka mi byla zadána za "domácí úkol", četla se mi dobře, i když knížky typu krátkých povídek většinou moc nemusím, tohle téma mě zajímalo.
Díky knížce jsem si uvědomila moc důležitou věc, že v adopci a pěstounství je na prvním místě ne člověk, který si dítě k sobě bere, ale právě dítě se všemi jeho problémy a starostmi a náhradní rodič je tady proto, aby mu pomohl a vychoval z něj dobrého člověka.
Paní Zezulová si zaslouží velký obdiv tím spíše, že "nemusela", protože měla vlastní a klidně si mohla pořídit další, ale "chtěla" pomoct.
Obdivuju lidi, kteří stejně jako ona dokážou dát lásku a přijmout do rodiny dítě jako byla jejich Saška, chce to určitě spoustu odvahy a Sašenku to zachránilo od smutného dětství v dětském domově a věřím, že jejich do jejich života to přineslo obrovský pocit smysluplnosti a naplnění.
Moc hezký příběh. Klobouk dolů před touto rodinou, ne každý by to zvládl. Z knihy mám pocit, že pěstounství jim bylo předurčeno.
KNIHA: Výborná kniha. Plná emocí ve všech podobách. Plná úskalí a radostí náhradní rodinné péče. Krátké kapitoly, příjemný styl psaní. Malý poklad do knihovničky každého, kdo má srdce a nelíbí se mu, kolik dětí tráví život v domovech místo v teple rodiny. Že to je cesta nesnadná hořkosladká je hlavně z pokračování v druhém vydání jasné. Ale život je složitý. A dítě patří do rodiny.
Příběh pěstounské rodiny.
"Maceška" z www.rodina.cz
Matka=poslání.
Rodina, se dvěma vlastními syny adoptuje tři dcery.
Vellmi otevřené a dojemné až k slzám (2006).
Příběh jedné pěstounské rodiny mě zaujal, bavil a smekám před všemi, kteří do toho jdou. Autorka ukazuje nejen úskalí pěstounské péče, ale také lásku a rodinu, které dětem dávají.
Tuto knihu bych doporučila nejen těm, kdo uvažují o adopci nebo pěstounské péči, ale úplně všem, kteří se stali rodiči! Je to úžasně vyprávěný příběh o úskalí výchovy dětí o lásce, naději a radosti, kterou nám děti svou přítomností dávají.
Výjimečná kniha popisující úskalí pěstounské péče. Nejlepší je na tom právě to, že autorka začala v devadesátých letech, kdy se o tomto světě ještě moc nevědělo a nic nebylo pořádně ukotveno v zákoně, zkrátka jak se říká v plenkách. Příběh netradiční, ale krásné rodiny, je skvělým a potřebným svědectvím ze světa, do něhož se na vlastní kůži všichni nepodíváme. Velká úcta a respekt autorce. Dokázala úžasnou věc - dala lásku, domov a rodiče dětem, kteří si o tom mohli nechat jenom zdát. Četla jsem druhé, rozšířené vydání, a jsem vždycky ráda, že se mohu podívat ještě dále v příběhu jedné rodiny. Určitě stojí za přečtení. :)
Úžasná kniha, skvělý příběh o tom, jaké to je být rodičem. Vím, cílem knihy bylo zaměřit se na PP, ale autorka má i své vlastní dva syny a já jako matka to s ní celé strašně prožívala. Myslím, že je opravdu nezbytné pro čtenáře této knihy být matkou nebo alespoň s dětmi pracovat. A ještě dodám, že velmi obdivuji autorku jak velké srdce se svým manželem má.
V rámci výzvy jsem hledala a našla své jméno. Šárka jedna z dívek v této krásně napsané knížce.
Skvělá knížka nejen pro ty, co by chtěli jít cestou pěstounské péče. Na toto téma jsem nenašla takřka žádné další publikace, když si odmyslím ty zcela odborné. A myslím si,že sdílení konkrétní zkušenosti je stejně důležité jako odborná příprava
Knížka mě nebavila. Asi ve třetině jsem ji odložila, ale chápu, že to asi nebyla četba přímo pro mě. Pro starší čtenáře bych ale asi nejspíš knihu doporučila,
Knížka se mi velmi líbila, je úžasné jak otevřeně autorka mluví. Myslím, že každý kdo si ji přečte lépe pochopí pěstounské a adoptivní rodiny.
Vše, co ve mne kniha vyvolala a co mi dala si můžete přečíst v mé recenzi: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1702/domov-je-misto-odkud-te-nevyhodi-ani-kdyz-vyrostes-dagmar-zezulova
Autorce patří nesmírný obdiv, respekt a poklona. A taky dík. Neboť touto knihou darovala spoustu dětem domov. Lidé si ji přečtou, budou chtít pomoci, budou chtít tolik milovat.
Takový život je smysluplný a dobrý.
A mým cílem je prožít ho podobně...
Domov je místo, odkud tě nevyhodí
Vynikající lákadlo pro ty, kteří v sobě cítí poslání či povolání k pěstounství. Syrová a tvrdá realita smysluplnosti a možností, kterak se lidsky "realizovat" na nejvyšší úrovni.
Zároveň jsou všechny těžkosti a obtíže vylíčené laskavě až poeticky, s obrovskou láskou, talentem, humorem a nadhledem nad často tak krušnou realitou.
Smekám před desítkami schopností paní Dagmar, zejména před obrovskou empatií v přístupu k dětskému 'kolektivu' i každému jednomu originálu, třeba typu Saši !
Výborné i pro budoucí rodiče vlastních dětí.
10/10