Donald A. Wollheim představuje nejlepší povídky sci-fi 1985

24.03.2024

Povídková sbírka různých autorů v různých překladech musí nutně být nevyrovnaná, zejména když je označená jako "Nejlepší..." Nejlepší pro koho? Nemáte šanci se zavděčit všem a nemáte šanci nepominout dalších 500 dobrých (a mnohdy lepších) literárních minikreací od jiných autorů v žánru, které ten rok vznikly. A že to byl rok bohatý. Takže Wollheimovy sborníky je potřeba brát s rezervou. Přesto se zde potkal docela úspešný vzorek a zcela v duchu "nikdy se nezavděčíte všem" by moje tipy byly odlišné od těch, co níže uvádí yerry.
Zajímavá je hned první (Fotografický muž), která jakoby se sem dostala od H.G. Wellse, i druhá (Karanténa), která mi velmi dobrou atmosférou pro změnu mi připomněla Bradburyho svým pozitivním pohledem na svět skrze dětské oči. Pro mě nejzajímavější je asi Co z nás dělá lidské bytosti, kreativní hard sci-fi někde na pomezí Wattse a Stanley Robinsona, neméně mistrně přeložená Gabrielou Tajčovou. Ta jako by byla napsaná včera, nebo spíše zítra, neboť po čtyřiceti letech od svého vzniku působí stále moderně a nadčasově.

17.12.2022

Rozhodl jsem se pro nahlédnutí do historie scifi - vždyť A.C. Clark je skvělý, Simmons, který v této době také tvořil, přímo úchvatný, a tak bych mohl pokračovat dlouho...
Zde však nic epochálního není. Pár povídek se čte dobře, což je tak to nejlepší, co o sborníku mohu říct. Stačí ale vzít skoro jakoukoli Ikarii z 90. let, a bude skoro jisté, že se pobavím mnohem lépe.
Za mě tedy historie, kterou ocení pár nadšenců, já ale ne.