Dopis zmizelému
Milena Honzíková
Vzpomínková reflexivní próza spisovatelky, bohemistky, publicistky a filmové a divadelní dramaturgyně Mileny Honzíkové je bilancí smyslu celého jejího života. Jádro vyprávění leží ve válečných letech, kdy byla Honzíkova zatčena gestapem a vězněna a kdy po svém propuštění bojovala v partyzánské skupině na střední Moravě. Kniha je doplněna obsáhlým doslovem Radky Denemarkové, v němž podrobně analyzuje celé životní dílo Mileny Honzíkové, přináší podrobné kalendárium jejího života a na závěr přidává úplný soupis jejích knih, edic, článků i filmů a divadelních představení, na jejichž vzniku se podílela.... celý text
Přidat komentář
Krásná a tichá kniha, která probouzí úctu. Autorka byla jako náctiletá zapojená do odbojové činnosti. Prošla vězněním a mučením, které ovlivnilo její důvěru k lidem a intimní vztahy. Novou zkušeností se pro ni stal vztah ke konkrétnímu mužskému adresátovi „dopisu“, do kterého je text stylizován. Dalším zajímavým tématem je proměňující se postoj ke komunismu, kterého se text také dotýká.
„Léta a léta jsem takhle zůstávala, i když jsem nechtěla, i když jsem se snažila, moje citlivost byla citlivostí povrchu, hned se vytrácela, proto jsem se nikdy neuměla dávat, věděla jsem to a bezděčně se stahovala, a zase nevěděla, co se to po mně může chtít.“
Štítky knihy
vězení, věznice vzpomínky týrání
Autorovy další knížky
2003 | Dopis zmizelému |
1967 | Život po italsku |
1962 | A když byl čas |
1971 | Julius Zeyer a Vilém Mrštík |
1946 | Bojovala jsem |
Neuvěřitelná, nesmírně intenzivní a bolavá kniha, vyvolávající téměř hmatatelný pocit fyzického ohrožení a zmaru, ale také uvěřitelné lidské síly bojovat se zlem... Celkový dojem: 100%