Dopisy Milady Horákové

Dopisy Milady Horákové
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389191/mid_dopisy-milady-horakove-U7G-389191.jpg 5 32 32

Faksimile jedenácti dopisů napsaných Miladou Horákovou krátce před vykonáním rozsudku smrti roku 1950. // Originály dopisů pro tisk zapůjčilo Národní muzeum v Praze se souhlasem Jany Kánské (dcery Milady Horákové). Přepsaný text byl ponechán v originálním znění, byly provedeny pouze dílčí úpravy gramatiky.

Přidat komentář

ArwenAragorn
11.08.2024 5 z 5

90%

"Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji Vám to, přeji vám to.
Slova MILADY HORÁKOVÉ těsně před popravou
________________________________________________________________________________
Jedná se o dopisy psané z pankrácké cely smrti 24.6.-27.6.1950. Z dopisů je vidět, jak mimořádná žena Milada Horáková byla. Obětavá, milující, pokorná, silná, statečná, současně velmi inteligentní. Dopisy je dobré nečíst naráz, já jsem to bohužel udělala, a ocitla jsem se ve víru emocí a skutečné bolesti, to nebyl jenom pláč.
Poslední dopis, opět plný lásky, je psaný pár hodin před popravou.
Tyto dopisy si musíte přečíst, doplníte si informace o této odvážné ženě.

IvaniceTamta
24.01.2023 5 z 5

Opravdu velmi silné čtení. Milada Horáková je pro mě velký vzor. Takovou sílu, kterou musela mít při psaní těchto slov. Je to za hranicí mého chápání. Knížka by rozhodně neměla chybět v žádné domácí knihovně.


pakoshka
05.04.2021 5 z 5

Dopisy Milady Horákové, dopisy psané z pankrácké cely smrti, dopisy, které se ke svým příjemcům dostaly až za dlouhých 40 let.

Těch 11 osobních dopisů si raději dávkujte, já jsem to bohužel neudělala, je v tom hodně emocí, bolesti, inteligence i pokory. Čtení fyzicky bolí.

dagmar5477
12.01.2021 5 z 5

Neuvěřitelně silná kniha neuvěřitelně silné ženy.

Ellissabeth
03.01.2021 5 z 5

Tuto knihu jsem si poslechla jako audioknihu. Bylo to o to smutnější. Čtení bylo procítěné a kniha byla neskutečně smutná. Četla jsem již několik knih například z Druhé světové války, ale tohle bylo něco úplně jiného...
Z dopisů je vidět jak byla Milada Horáková inteligentní a sečtělá žena. Žena, která žila ve špatné době - možná jen na špatném místě... Přesto toho tolik dokázala na správném místě a ve své době. Je to krátké, přesto neskutečně silné čtení. Jestli se na to cítíte, doporučuji si přečíst. A možná bych doporučovala i právě audioknihu...

Vakalik
06.09.2019 5 z 5

Smutné čtení, u kterého jsem se neubránila slzám. Je to krásné a mrazí z toho, že tyto dopisy opravdu viděly světlo světa a byly mířeny konkrétním osobám.

Vandina
21.07.2019 5 z 5

Čtení moudrých myšlenek Milady Horákové skrze dopisy na rozloučenou pro její blízké, je náročné. Sem tam se vám řádky rozmažou v slzách..

“Nikdy neplač nad rozlitým mlékem.”

“Lidský život je sice něco víc než rozlité mléko, ale pod zorným úhlem věčnosti také jen vlastně taková malá událost. Všechno se nikdy nepovede.. i poctivě myšlené může být mylné a svede tě z cesty.”

Milá Milado.. byla jste velmi odvážná a rozumná žena.

Hanka_Bohmova
06.05.2019 4 z 5

Častěji, než bych si přála, se potkávám s nespravedlivě ublíženými výkřiky lidí, kteří zastávají nějaký nepopulární (často po zásluze) názor. V reakci na nesouhlas od nich zaznívají emotivní věty o cenzuře, nesvobodě a útlaku.

A potom si člověk přečte takovouhle knížečku. A dozví se, že někomu nestačí zavraždit, někdo nedovolí ani pochovat tělo, ani doručit osobní dopisy napsané nejbližším před smrtí. Tomu tedy říkám strach.

Pokroucená řeč formuje pokroucené myšlení a následně i pokroucenou životní praxi. Budeme-li každý akt nespolupráce, každé oponentovo poslání do háje či nařčení z prachbídné inteligence označovat za cenzuru a útok na svobodu, můžeme nakonec ztratit cit pro skutečný smysl slov a už ani nevzdechneme, když si z naší svobody opravdu někdo ukousne. Nejšikovnějším kouskem Pomlouvače a Lháře bylo vymyslet čerta a nastrkat ho všude, abychom se ho přesytili, stal se banalitou, zvukem bez významu a přestal v nás vzbuzovat obezřetnost. Dobře, když se nám realita čas od času připomene v plné síle. Díky za tuto knihu.

pobresita
27.04.2019 5 z 5

O komunismu jsem toho už hodně přečetla. K dopisům Milady jsem se dostala úplnou náhodou. Chtěla jsem se o ní dozvědět něco více. Četla jsem je včera před spaním. Brečela jsem jak malá holka. Noc byla prakticky bezesná. Opravdu emotivní čtení. Doporučuji!

Tove
27.02.2019 5 z 5

Dojemné.....

ondrejvana
09.02.2019

Svátek slaví Milady 8. února.
Milady jsou obvykle velmi přitažlivé a elegantní ženy. Jsou také opatrné, trochu plaché a trvá jim určitou dobu, než zareagují. U těchto žen můžeme pozorovat vysoké procento intuice. Jsou prozíravé, pokud jde o důležité etapy v jejich životě. Pokud se k někomu Milady připoutají, v zásadě je to nadlouho. Při rozhodování jsou rozumné.

hannah2000
28.06.2018 5 z 5

Náhodou jsem tady na DK zahlédla příspěvek s posledním dopisem Milady Horákové a nedalo mi to a 'sáhla' jsem po této útlé knížečce. Vlastně jsem předtím ani nevěděla, jak to s jejími dopisy bylo. Přečíst by si je ale měl asi každý. Dopisy působí místy tak laskavě, ačkoliv při jejich psaní už svůj osud znala, a místy zase rozhodně, ale nikde na svůj osud nežehrá. A my bychom si měli uvědomit, že ačkoliv je dneska spousta věcí nesmyslných, spousta se nám nelíbí, ať už oprávněně či z osobního pocitu, máme se v podstatě dobře a měli bychom si toho vážit a měli bychom si to i bránit.

Přikládám pár úryvků:

Úvod z jejího prvního dopisu:
"Moji milovaní,
četla jsem kdesi nedávno, že dopis je jako světlo a paprsek hvězdy. Přichází k lidem a ozařuje je často, když už jeho zdroj dávno vyhasl a neexistuje. A přece je lidem z něho jasno a svítí jim. Tak to bude i s tímto mým listem. Budu Vás hladit a líbat svými slovy i tehdy, když už ruka, která ho píše fyzicky, bude od Vás vzdálená."

Kousky z dopisu dceři:
"... Nauč se, dítě moje, dívat hned od mládí na život jako na vážnou věc. Život je tvrdý, ten se nemazlí a za jedno pohlazení Ti dá deset ran. Zvykni si na to raději hned, ale nepoddávej se tomu – rozhodni se s ním bojovat. Měj odvahu a jasné cíle – a zvítězíš i nad životem. ..."

"... Choď světem s očima otevřenýma a poslouchej nejen své bolesti a zájmy, ale i bolesti, zájmy a tužby těch ostatních. Nemysli si nikdy nad ničím: do tohohle mi nic není. – Ne, všechno Tě musí zajímat a hlavně o všem musíš hloubat, porovnávat, dávat si jednotlivé jevy dohromady. Člověk nežije na světě sám – v tom je veliké štěstí, ale také ohromná povinnost. ..."

Bublinka78
01.09.2015 5 z 5

Četla jsem vydání, kde byly ofoceny originály dopisů a pod nimi byl pro jistotu přepis. Kniha na mne velmi zapůsobila. Milada Horáková v nich vystupuje nejen jako statečný člověk, ale také neobyčejně milující člověk, žena a matka. Vůči režimu, který ji vehnal do záhuby necítila zášť ani křivdu. Jako by to byl jen souboj názorů. Stála si za svým a odcházela z čistým a nezlomeným svědomím: "Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá a co je jiného život než boj." Dojal mne dopis dceři Janě, kdy ji nabádá, aby denně cvičila a dobře se strojila a že na fotce z plesu "....výstřih byl trochu na Tvých 16 let hluboký, ne?" Nedovedu si představit, že bych na to strašné místo došla po svých. Poslední a nejznámější dopis už ukazuje na rozechvění, ale přesto je plný naděje. Nezapomeňme. NIKDY