Dopisy od babičky
Veronika Doušová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528627/bmid_dopisy-od-babicky-6582a47ff0be7.jpg
4
68
68
Román Dopisy od babičky není jen klasickým romantickým příběhem. Je náhledem do nitra dvou mladých žen, které se snaží najít si svoje místo v životě. Janě táhne na třicet. Vykonává práci, která ji nebaví a žije v nefunkčním vztahu. A aby toho nebylo málo, právě zdědila starý dům po své babičce. A zatímco se snaží vymyslet, co s domem udělá, začnou jí prostřednictvím notářky chodit záhadné dopisy. Dopisy, které pro ni na sklonku života sepsala její babička Anna. Ta v roce 1944 právě oslavila osmnácté narozeniny a prožívala svou osudovou lásku.... celý text
Přidat komentář
Kniha se dobře četla, sice konec byl předvídatelný a trochu sladší, ale proč ne. Víc mě bavila Jana.
Hezký román, kde se střídají dvě dějové linky. Souhlasím, že z období 2. sv. války byl děj lépe zpracovaný. Možná je to i tím, že Jana nevyzrálá mladá žena, která přes nechtěné těhotenství si jako zázrakem uvědomí, co vlastně chce od života? Dost naivní postava. Přes to všechno se kniha čte skvěle a jsem ráda, že žiju úplně jiný život.
Asi by mi stačil příběh babičky Anny sám o sobě. Příběh vnučky Jany mi přišel místy nudný, jindy zas příliš přitažený za vlasy.
Tak nějak nevím, jak knížku ohodnotit. Perou se ve mě hvězdičky, příběh byl nádherný, procítěný, ale co mi nejvíc vadilo, lidi většinou nemluvili tak, jak psala autorka, neříkali ségra, nebyl konzum, prací prášek, pralo se v jádrovém mýdle, chvilkama mi přišlo, že čtu román z dob renesance, pak už se vše vrátilo do války. Dějová linie z naší doby byla bez chybičky, ale válečná léta by měla by být nastudovaná lépe. Někomu se může zdát, že to jsou jen maličkosti, ale tyto maličkosti pro mě dělají knížku krásnou knížkou. Bohužel....
Dvě životní linky mladých žen, babičky a vnučky, ukazují jak může být život spletitý a jak se obě ženy navzájem ovlivnily. Krásná oddychová četba.
V první části knihy mě vnučka trošku vadila,tím jak přistupovala k životu.Ale byl to velice zajímavý příběh s přepínáním na babičku do minulosti.Ta babiččina část by jako samostatná kniha také velmi obstála.
Moc hezká kniha. Je to zajímavý příběh, ve kterém se prolínají dvě časové linie, příběh babičky a vnučky. Dva úplně rozdílné životní příběhy. Těším se na další knihu této autorky.
Oddechová kniha s dobrým koncem. Dala bych i o hvězdičku víc, ale velmi mě rozčilovalo, jak hlavní hrdinku (třicetiletou ženu!) všichni oslovují zdrobnělinou. To snad autorka nemůže myslet vážně.
Čtení pro ženy s nádechem romantiky na pozadí válečných let se střídá s dobou covidovou a klasickým často opakovaným tématem - "nevím, co vlastně chci". Kniha je napsaná čtivě, historický ale téměř o ničem nevypovídá a tím se stává obsahově podobná mnoha jiným na téma dopisy z minulosti.
(SPOILER) Jak Jana díky babičce ke štěstí přišla. Moc pěkná kniha, která se hezky četla a chytila za srdíčko hlavně ta část z minulosti. Líbilo se mi, jak Janě babička "odkázala" dopisy, kterezji vždy prozradili nějaké tajemství. Jen mě malinko zamrzlo, že jsme vlastně hned na začátku věděli, že první Annina láska nedopadne a jen jsme čekali, proč vlastně a co se stalo. Ale to je jen malinká "chybička na kráse" a knihu doporučuji a rozhodně se těším na další díla autorky, kdy bude těžké laťku přeskočit nebo jen dohnat.
Dle mého velmi dobře napsaná kniha. I když se v příběhu objevují nelehké životní situace a na druhou stranu se setkáme i s "červenou knihovnou", je kniha napsaná s citem. Velmi dobře se četlo a doufám, že se můžeme těšit na další skvělý příběh od Veroniky D.
Krásná kniha a nádherný příběh Jany a babičky Anny, dvě časové linie, současnost rok 2019 a minulost kolem roku 1944. Těším se na další knihu od autorky a dávám mezi oblíbené.
Nádherný příběh, obě dějové linky vyrovnané, autorka je pro mě příjemným překvapením.
Moc krásná knížka. Velmi citlivě napsaný román a zároveň vzpomínka na babičku. Dvě časové roviny. Jedna ze současnosti a druhá z konce 2.světové války. Doporučuji.
(SPOILER) Nádherný příběh v kterém se prolíná přítomnost s minulostí. Příběh třicetileté Jany, která žije v současnosti. V životě ji provází jen samé problémy ,jak ve vztazích tak i v práci .To se změní ,když ji osloví notářka, že po své babičce zdědila starý dům, v kterém našla babiččin deník, ale také hlavně vzkazy od babičky, jak naložit se svým životem. V deníčku babička Anna sepsala svůj průběh života, jak se žilo v malé vesničce nedaleko německých sudet v době války, kdy jí bylo 18 let a prožívala zde i svou osudovou lásku. A tak se Jana postupně z deníčku dozvídá ,jak babička tehdy žila a jaký byl život a poměry v té době na vesnici. A Jana se čím dál víc vžívá do babiččina příběhu .V knize si přečteme osudový příběh vnučky a babičky, která i po své smrti svými dopisy, vede vnučku ke spokojenému životu. Knihu doporučuji všem ,kdo mají rádi osudové příběhy. Kniha má také nádhernou obálku vhodnou k příběhu.
Krátké kapitoly ve dvou časových rovinách se dvěma rozdílnými hrdinkami - to je styl, který mám ráda.
Moc pěkně napsaný příběh. Takovou milou a nenásilnou formou nám dokázala autorka sdělit a seznámit nás s tím jak to kdysi bylo...a že to nebylo vůbec jednoduché a přesto a nebo právě proto se měli lidé rádi a byli si blíž. Příběh se součastnosti byl zasazen plynule a také v něm se mnoho z nás najde. Příběhy do sebe krásně zapadají a celkově je to moc hezká kniha.
O Veronice Doušové jsem ještě neslyšela a věřte, že když si přečtete její knihu Dopisy od babičky, autorku si zapamatujete. Krásně a citlivě napsaný příběh dvou žen a dvou časových období - babičky a vnučky, který vás v táhne do děje a nepustí.
Příběh začíná vyprávěním 18 - leté Anny, která se svými rodiči a sestrou žije na vesnici a všichni se snaží přežít po svém a dočkat se konce války. Život na vesnici je velmi těžký, i když jsou na tom všichni lépe než lidé, kteří za války žili ve městech. Tam jsou odkázání pouze na potravinové lístky, které zdaleka nestačí pokrýt základní potřeby. Na vesnici netrpí lidé tolik hladem, ale vše je vykoupeno těžkou každodenní prací. Každá rodina musí za války odvádět stanovené množství masa, mléka, vajec a chovat jen schválené množství zvířat. Kdo se snaží vypěstovat něco na víc, aby mohl lépe žít nebo pomoci potřebným, může zaplatit cennou nejvyšší. Tak je tomu i u rodiny Anny, ta navíc prožívá svou velkou první lásku.
Druhé vyprávění se týká Jany, které její babička Anna odkáže celou svoji vesnickou usedlost i s pozemky. Když po pohřbu Jana do domu své babičky vstoupí, v mysli ji začnou vystupovat na povrch již dávno zapomenuté vzpomínky na dětství. Stačí malý závan vzduchu z domu a Jana je opět malou holkou. Vidí svou babičku, vždy usměvavou a od rána na nohou. Jak se stará o celý dům, o dobytek, ráno podojí krávu, kozu, postará se o slepice, i prase bylo každý rok v chlívku. Část toho, co vypěstovala a vychovala prodávala. Všechno zvládla, často se přitom všem starala o některé ze svých čtyř vnoučat, někdy o všechny najednou. Nikdy si na nic nestěžovala. Dovede se někdo z nás v dnešní době představit takovýto život? Byl by někdo ochotný a schopný vůbec všechno tohle zvládnout?
Já určitě ne a Jana také ne. Žije ve městě v bytě, nemusí se starat o teplo, vodu, vše co potřebuje si koupí. Ale její předci byli jiní, byly to vždy zemědělci, co starali o svou půdu, která pro ně byla vším. Ale po válce se všechno změnilo. Každý ať už o své vůli, nebo z donucení musel vstoupit do jednotného zemědělského družstva. Nikdo si nemohl své pole a zvířata nechat a hospodařit tak, jak byl celý život zvyklý. Lidé tak přišly o své jistoty a způsob života.
Kniha se čte velmi dobře, skládá ze dvou prolínajících se příběhů, Anna začíná své vyprávění v roce 1944 v době války, kdy si nikdo nebyl ničím jistý. Její vnučka Jana vypráví o svém životě od roku 2019, pracuje v bance, bydlí se svým přítelem a začíná si uvědomovat, že život není takový, jaký by si přála. Práce ji neuspokojuje, její milostný život ustrnul na mrtvém bodě a zemřela jí babička. Jana zdědí její dům a věci se pomalu začnou měnit. Čeká ji hodně dlouhá cesta, musí si uvědomit, co vlastně chce a co sama může změnit.
Kniha je skvělá a rozhodně ji doporučuji. Věřím, že o autorce ještě uslyšíme, protože tento příběh se ji opravdu povedl a dávám plný počet hvězd.
Dopisy od babičky
Dvě paralelní linie vyprávějí o životě dvou příbuzných žen v různých časových obdobích – na sklonku poslední světové války a v současnosti. Je zde hlavně mnoho o různých vztazích milostných i jiných. Samozřejmě láska až za hrob a umění ocenit lásku druhých. Zaměření na jisté čtenářstvo je tedy jasné, tito však zcela jistě nepotřebují poučení o tom, co je v životě důležité, jako jiní, kteří ke své škodě o tuto literaturu nezakopnou ani náhodou.