Dopisy z ostrova Skye
Jessica Brockmole
Píše se rok 1912. Čtyřiadvacetiletá Elspeth nikdy neopustila svůj domov na ostrově Skye. Když dostane dopis od studenta Davida Grahama až z daleké Ameriky, začnou si pravidelně dopisova a jejich přátelství přeroste v lásku. Elspeth je ale vdaná a David je vyslán do Evropy jako řidič sanitky na západní frontě. Elspeth nezbývá nic jiného než se modlit, že válku přežije. Druhá rovina příběhu se odehrává roku 1940. Elspethina dcera se zamiluje do válečného pilota.. čeká ji stejný osud jako její matku?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , MottoOriginální název:
Letter from Skye, 2013
více info...
Přidat komentář
Tohle mi chybí dneska v době SMS, smajlíků, telefonů a bůhvíčeho dalšího nejvíc - obyčejný dopis, ve kterém vám někdo otevře svou duši a daruje svoje srdce. Prostě nádherná kniha.
Moc jsem od knihy neočekávala, ale právě naopak jsem byla moc mile překvapená.
Krásný příběh psaný formou dopisů. Jsem opravdu ráda, že jsem si ji koupila.
Četlo se to dobře, ale přiznám se - nějak se mě to úplně nedotklo. Je to sice doják, jak má být, ale celé mě to trochu minulo. Neubráním se srovnání s knížkou Poslední dopis od tvé lásky od Jojo Moyes, kterou jsem četla nedávno a ta se mi líbila mnohem víc. Tenhle příběh mi přišel od začátku trochu nepravděpodobný, některé z dopisů na mě působily až uhozeně, zkrátka to asi úplně nebylo čtení pro mě. Nicméně to není žádný brak, jako čtení na dovolenou klidně, jen vím, že už se k ní nevrátím a známým ke čtení doporučím radši nějaké lepší knížky...
Kniha byla vážně pěkná a měla i svojí hloubku, ale potom se mi už špatně četlo to, jak byla celá psána v dopisech.
Ano, hezký příběh to bezesporu byl, měla jsem díky zdejším vysokým hodnocením velké očekávání, které bohužel nebylo naplněno....moc mě to mrzí, tak jsem se těšila, že mě chytne za srdce jako většinu přítomných čtenářek.
Přidávám se k hodnocení Terry11 níže, také mi to připadlo vše příliš vykalkulované.
Za sebe můžu doporučit například Motýlí ostrov, sice není psaný v dopisech, ale taktéž se prolíná minulost s přítomností, http://www.databazeknih.cz/knihy/motyli-ostrov-182402
nebo také knihu Obuvníkova žena, ta byla nádherná! http://www.databazeknih.cz/knihy/obuvnikova-zena-217679
"Nemůžeš věřit ničemu, co je vysloveno v čase války. City ve válce jsou krátké a prchavé jako letní noc."
Radí Sue své dceři. Což je hned první nelogičnost, která se tohoto příběhu týkala. Protože ani v jednom případě se vyslovená myšlenka nepotvrdila. A takovýchto nelogičností je tam víc. I když jsem se tomu bránila, jelikož jindy dávám romantickým knihám vyloženě přednost, celý příběh mi přišel poměrně vykalkulovaný. A forma dopisů tomu jen napomáhala. Úplně jsem viděla, jak autorka sedí a přehazuje již napsané dopisy tak, aby docílila většího napětí či dramatičnosti. A to že jsou všechny psané stejným stylem, to už tu někdo přede mnou zmínil. Příběh je na můj vkus příliš sladkobolný, monotónní, vypočítaný na efekt, zřejmě proto jsem víc vnímala jeho nedostatky než obsah.
Tuto knihu řadím ve svém žebříčku přečtených knih velmi vysoko a ráda se k ní v budoucnu vrátím. Ač souhlasím s komentáři, které vytýkají, že všechny dopisy byly psány stejným stylem bez ohledu na pisatele, pro mě byl ten příběh tak krásný a romantický, že to autorce odpouštím. Některé dopisy mě vyloženě chytly za srdce.
V porovnání s jinou knihou psanou v dopisech - o kousek víc se mi líbila kniha Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů (http://www.databazeknih.cz/knihy/spolek-pratel-krasne-literatury-a-bramborovych-kolacu-41267)
Navíc ještě upozorním na úplně nejsilnější dopisovou knihu, kterou jsem měla tu čest číst:
http://www.databazeknih.cz/knihy/adresat-neznamy-46898
Mezigenerační román v dopisech, který se odehrává v době obou světových válek. Čte se samo. Doporučuju se ještě naladit nějakým videem o přírodě ostrova Skye.
Kouzelný příběh lásky, která přetrvá desetiletí a je věčná. Jak jsem se do knihy pustila, už se nedalo přestat, je to takové krásné pohlazení pro všechny romantické dušičky. Určitě se k ní někdy vrátím, protože takových příběhů v dnešní době není nikdy dost.
Musím přiznat, že se trochu stydím, že se mi tolik líbila tak prvoplánová romantická četba. Nejradši bych napsala, že to byl hrozný kýč, abych neztratila hrdost, ale to bych lhala. Nenávidím ufňukané romány, nenávidím vyšponované happy endy a přesto. Nevím proč, ale mně se to i přes to líbilo.
Líbily se mi dvě dějové linie zachycené formou dopisů, líbilo se mi, že je spojovala válka (a nakonec i příbuzenský vztah), líbilo se mi, že museli být nešťastní, aby mohli být nakonec šťastní.
Přiznávám, že jazyk hlavních hrdinů byl na můj vkus (a na příšlušnou dobu) nepříznačně moderní, ale to je vždy těžké soudit poté, co kniha projde rukama překladatele.
Jinak byla ale kniha moc hezká a vůbec nelituji, že jsem ji přečetla. (A co víc, dokonce mě přiměla napsat dopis! :))
Nádhera :-) Jemný, krásný příběh psaný formou dopisů. Příběh lásky, která vzklíčila náhodou, ale o to byla silnější. Moc jsem si čtení užila.
Ach, to byla krása. Zrovna jsem knihu dočetla, jsem plná dojmů. Jak ji jen popsat? První, co mě napadá je slovo "čistá". Určitě jedna z nej knih, co jsem kdy četla. Tak krásně a poutavě napsaná, velmi romantická (a to opravdu romantiku ráda nemám), je v ní zachyceno spoustu pocitů, nenásilným způsobem se v ní popisuje i tragédie války... Posledních pár stránek už jsem četla se slzami v očích. Určitě knihu doporučuji a patří mezi mé "top".
Krásná knížka. V dopisech se rodí láska, postupně, krok za krokem... a historické události do ní vstoupí krutě a nemilosrdně. Obě postavy jsou napsány tak reálně, tak uvěřitelně, že mám pocit, jako bych oba znala od nepaměti. Příjemné, milé a dojemné čtení.
Moc pěkná kniha zvláštní tím že je psaná formou dopisů.Velmi příjemné romantické čtení takové pohlazení pro duši čtenáře.Přečetla jsem jedním dechem ale nevím zda se k ní ještě někdy vrátím neupoutala mne natolik že bych si ji chtěla pořídit do své domácí knihovny.
Taková lepší trojka.Kniha se mi líbila,hlavně to jakým stylem napsaná.Bohužel celkem brzo jsem odhadla jak dopadne.
Mně se kniha líbila více než zmiňovaný Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů, kterým jsem se nějak nemohla moc dobře prokousat, byla pro mě čtivější a napínavější.
Výborná knížka, která je celá psaná formou dopisů ve dvou časových rovinách... Paráda, byla jsem napnutá, jak se celý příběh bude vyvíjet , nedokázala jsem knihu odložit a četla jsem až na úplný konec, který jsem přes slzy téměř neviděla...