Dopisy z Ruska: Rusko v roce 1839
Astolphe de Custine , Pierre Nora
Výrazně politologicky a sociologicky laděné cestopisné dílo z pera francouzského aristokrata a spisovatele (1790 – 1857) po letech na významu nejenže neztratilo, ale naopak nabylo. Často je nazýván „Tocquevillem Ruska“ a význačný americký diplomat a historik George F. Kennan se o něm vyjádřil takto: „Není-li to velmi dobrá kniha o Rusku v roce 1839, je to skvělá kniha, nesporně nejlepší ze všech, o Stalinově Rusku a vůbec ne špatná kniha o Rusku Brežněvově a Kossyginově.“ A jeho vyjádření lze vztáhnout i k Rusku Gorbačovově a Putinově. Markýz de Custine, jemuž vedle vlastního spisovatelského talentu a pozorovatelského důvtipu nechyběli ani věrohodní, spolehliví místní informátoři, své – dodnes platné – postřehy během cesty po Rusku zaznamenával formou fiktivních dopisů, které z Ruska vyvezl doslova s nasazením vlastního života. V Rusku jeho dílo mohlo v úplnosti vyjít až roku 1996, české vydání vychází z výboru francouzského historika Pierra Nory, které uvozuje editorova předmluva.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Lettres de Russie: Russie en 1839, 1843
více info...
Přidat komentář
Až neskutečně zajímavý popis francouzského spisovatele jeho cesty po Rusku v roce 1932, který zcela vystihuje mentalitu ruského národa.
Knihu jsem slyšela jako audio Což asi knize pomohlo velmi dobře vystihuje Rusko mentalitu a hlavní rysy ruského národa tak jak jsem ho poznala ještě v době totality kniha velmi dobrá na zamyšlení.
Jak je psáno už v předmluvě knihy, dílo nadčasově vystihlo hlavní rysy ruského národa, které odpovídají dokonce i současnosti. Ve své době se jednalo o první otevřený a nemilosrdně kritický pohled na Rusko. Z tohoto pohledu je dílo velmi zajímavé. Bohužel se jedná jen o menší část, z velké části autor popisuje dost kriticky Petrohrad jako architektonické dílo a naopak Moskvu vychvaluje. Nic jiného prakticky z Ruska za cca 2-3 měsíce pobytu nepoznal. I přes velkou redukci původního díla (4 svazky po 400 stranách 12" formátu) se Custine opakuje. Kniha je čtivá jen v částech, kde autor vypráví nějaké příběhy, z větší části však rozvíjí své úvahy a čtenář se trochu nudí, či ztrácí.
Z nakladatelského hlediska se jedná o profesionálně připravené vydání, s obsáhlou předmluvou, rejtříkem, komentáři a dodatky. Přes nespornou kvalitu knihy jako takové přesto obsahově není tak plná a zajímavá, jak by čtenář chtěl. Přes výtky přináší zajímavý pohled na Rusko, aktuální i nyní. 70% a 3*, 3.3.2016.
Trefný a svižný cestopis z carského Ruska roku 1839. Je otázkou, zda je čtivost českého vydání dána škrtáním vydavatele (kniha obsahuje jen třetinu původního spisu), nebo talentem autora. Každopádně se jedná o zajímavé čtení o střetu s ruskou realitou. Možná, že se Custine, jak psali doboví kritici, dopouští protimluvů a povrchnosti, možná, že celý svůj obraz Ruska získal v šlechtických salonech, ale stejně se jedná o skvělé čtení.
"Ta zrůdná krutovláda uhranula Rusko do té míry, že si nestoudnou zvůli vládců, kteří je nijak nešetří, povýšilo na idol. Politická oddanost se u Rusů proměnila v kult, v náboženství." Tak píše o reakci lidu na krutovládu Ivana Hrozného, která v něm přetrvávala i v 19. století, a jak známo i ve 20. stoletím. "Ať situace v Rusku navenek vypadá jakkoli, v jádru všeho tkví násilí a zvůle. Tyranie dosáhla klidu za cenu hrůzy. Žádnou větší radost tato vláda svému lidu dodnes nabídnout nedokázala."
Nepochybne zaujímavá knižka so zaujímavými postrehmi, ktoré by sa dali na náture Rusov badať ešte i dnes. Moje očakávania však naplnila iba z časti. Príliš košaté úvahy autora ma nudili a viac priestoru by prináležalo konkrétnym príbehom a opisom z bežného života. Evidentne ale autor trávil väčšinu svojej cesty vo vyššej spoločnosti a život bežných Rusov nemal príležitosť pozorovať detailnejšie.