Dopisy z wehrmachtu
Fanny Chassain-Pichon , Marie Moutier
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247814/mid_dopisy-z-wehrmachtu-b3y-247814.jpg
4
16
16
Tato sbírka téměř stovky pečlivě vybraných a setříděných dopisů, které psali vojáci wehrmachtu, je zcela unikátní hned z několika důvodů. Pouze němečtí vojáci se účastnili bitev na všech frontách druhé světové války – od invaze do Polska až po pád Berlína. V dopisech však nenabízejí jen pohled na různá dějiště vojenských operací, ale reflektují v nich i svůj každodenní život s jeho strastmi i radostmi, své názory či strach o rodinu, od níž byli odloučeni. Dopisy jsou projevem lidskosti těchto Hitlerových bojovníku, kteří se podíleli na jedné z největších pohrom 20. století. V tomto světle se jeví apokalypsa války ještě děsivěji, neboť za ní vždy stojí konkrétní lidské bytosti. „Tato sbírka má velkou hodnotu – nutí nás o druhé světové válce přemýšlet v univerzálnějším smyslu, než by se nám líbilo.“ (Timothy Snyder)... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2015 , Volvox GlobatorOriginální název:
Lettres de la Wehrmacht, 2014
více info...
Přidat komentář
Dopisy chronologicky seřazeny což je skvělé.Na začátku války, jsou plné optimismu, víru v rychlé vítězství, dopisy z jara 1945 plné hořkosti a beznaděje, kniha stojí za přečtení
Sesbirane dopisy obycejnych vojaku. Libilo se mi, ze byly rozvrstvene po celou dobu valky a ne pouze o dobyvacnosti, ale i nejistotach a vsednich lidskych starostech
Dostat se do kůže vojáků a poznat jejich pocity díky dopisům psaným svým blízkým. Válka je zlo.
Zajímavé číst dopisy takhle pohromadě, ještě ke všemu z pohledu Němců, co byli ve wehrmachtu. Není to špatné..ale dle mě to není přečíst knihu od začátku do konce v kuse, spíš číst pár dopisů a dost..a po čase se k tomu zase vrátit, vstřebat dojmy, uhel pohledu a jejich vnímání .. ač dělali, co udělali, byli to také jen lidé , kteří milovali a meli doma svou rodinu a přátele
Kniha je chytře rozdělena na tři časové úseky a díky této chronologii se autorkám povedlo zachytit vývoj pohledu na válku očima obyčejných vojáků wermachtu.
Ať už bojují v Africe, Evropě, Rusku nebo na Balkáně, byla většina plná optimizmu, sebevědomí a pocitu nadřazenosti.
Jak boje pokračují a zdá se že válka nikdy neskončí, začíná se dostavovat únava a lítost ze ztráty kamarádů.
Poslední část začíná v roce 1945, kdy už je z dopisů cítit jen touha po konci války a rezignace. Většina pisatelů se více než o sebe bojí o své blízké v Německu. Přesto není v žádném dopise ani náznak sebereflexe a lítosti nad tím co Německo světu způsobilo.