Doppler
Erlend Loe
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/8768/bmid_doppler-i4j-8768.jpg
4
526
526
Hlavní hrdina autorova druhého románu se po zdánlivě bezvýznamném pádu z kola dostává do hluboké osobní krize, kterou řeší tím, že se zcela stáhne do sebe, opustí ženu a děti a dosavadní pohodlný způsob života a rozhodne se přestěhovat do lesa. Společnost mu dělá losí mládě, jehož matku zastřelil kvůli potřebě jídla. Je to tedy román o lidské osamělosti, přechodu od aktivity k pasivitě, soukromém protestu proti společnosti a proti tomu, co se považuje za správné a korektní, proti konzumu a blahobytu.... celý text
Přidat komentář
Mám slabost pro Nory. Pro dětské romány Jo Nesboa (a vlastně i ty pro dospělé), pro seriál Okupace, pro Oslo, kde jsem v létě strávila týden a nejradši bych se tam odstěhovala. A nejnověji mám slabost pro Dopplera. Nora, který býval pilný. Vydělával peníze, vychovával děti, díval se na televizi, nakupoval a zařizoval koupelnu. Jako všichni. Pak ale jednou spadl v lese z kola a po mnoha měsících mu v hlavě přestaly znít melodie z dětských pořadů, které jeho malý syn sjížděl pořád dokola. Už žádný Pingu, Teletubbies, Mašinka Tomáš ani Bořek stavitel (bože, jak já ho chápu…). Doppler se rozhodl, dal výpověď a odstěhoval se do lesa. Do stanu. S Bongem, losím mládětem, které se od něj odmítlo hnout poté, co Doppler z hladu zabil nožem jeho matku. Doppler je vážně vtipná kniha. Jsou tu výborné sarkastické glosy – často hluboce pravdivé postřehy na téma udržitelnosti životního stylu, návratu k životu v přírodě, krize středního věku, které ovšem pronáší muž bydlící ve stanu s losem. Doppler mi naprosto neplánovaně zvedl náladu. Jestli máte rádi divné hrdiny, je dost velká šance, že ji zlepší i Vám
Doppler mě dostal. Bavil mě humor, los samozřejmě taky, celý začátek až po krádež byl fajn. Ale pak se to najednou překlenulo v sociální drama, vytratila se legrace a ten přechod od aktivity k pasivitě, co se slibuje v anotaci byl pro mě prostě nuda. Takže za poslední třetinu jedna hvězda dolů.
Příběh, který se v normálním světě asi jen tak nestane, ale mě to prostě bavilo.
Absurdný príbeh v dnešných časoch, alebo príklad hodný nesledovania, keď nevieme ako ďalej v stereotypnom živote?
Odísť z pohodlia ústredného kúrenia, chladničky a teplej vody do stanu a začať život bez peňazí s jedlom na výmenu?
Zodpovednosť otca rodiny alebo iba k sebe a svojmu prázdnemu životu?
Za mě bezkonkurenční. Mám ráda absurditu, spojení Norska a losa je příjemný plus. Určitě doporučuji, příběh a obraty mě pobavily!
S Dopplerom som sa absolútne minul. Nesadol mi autorov humor. Obdobne veselé repliky hádžu vtipnejší z mojich kamarátov po dvoch pivách dosť bežne, bez toho aby mali ambíciu písať komédiu. Absurditu príbehu som akosi tiež nezachytil, buď to bolo absurdné primálo, alebo až tak moc, že som to nepochopil.
Čo mi vadilo najviac? Oprávnená kritika spoločnosti je prevádzaná postavou, ktorá „z núdze cnosť“ spadla z bicykla na hlavu a uvedomila si, aký hrozný život žije. Avšak tento hrdina pre mňa reprezentuje najhrubší príklad ľudského kokotizmu, keď pranieruje moderný individualizmus, pričom len on sám má právo správať sa sebecky. Zamýšľa sa nad tým, či vôbec lesy a ropa môžu byť vlastníctvom niekoho konkrétneho, či by nebolo správnejšie, keby patrili všetkým. A následne niekomu z dvora ukradne sekeru, alebo zaváraniny z pivnice. Volá po zodpovednosti k prírode a podobne a hneď na to sa vykašle na svoju manželku s novorodencom. Alebo práve toto má byť v knihe to vtipné? Alebo absurdné? Ok, možno, ale tomu ja asi nerozumiem...
„Jsem cyklista. A jsem manžel, otec, syn a zaměstnanec. A majitel domu. A jsem ještě víc. Člověk je vším možným.“ Tak sám sebe stručně charakterizuje hlavní hrdina Doppler. A po pádu z kola si navíc uvědomí, že „nemá rád lidi. Nemá rád to, co dělají. Nemá rád to, jací jsou. Nemá rád to, co říkají.“ A tak se odstěhuje do lesa.
Jeho vyprávění o životě v lese je humorné až nesmyslné, ale nutí člověka zamyslet se nad vlastním životem, nad tím, že se stále za něčím honí a přitom lze objevit krásu v jednoduchosti, třeba v lese. Mám ráda les a občas taky nemám ráda lidi. Takže jsem Dopplerovi i trochu záviděla.
K téhle knize jsem zabrousila díky povinné maturitní četbe a rozhodně musím říct, že jsem nelitovala. Super příběh, který mě bavil. Doufám, že se dočkám i nějakého pokračování.
Tahle knížka mě vysloveně bavila. Sice si nedovedu představit, že bych měla za muže takového "pošuka", ale ono jich v té knize bylo vícero. Nejlepší je ovšem los. A je v tom spousta pravdivých témat k zamyšlení. Vřele doporučuju k přečtení. :-)
Pútavý, hoci jednoduchý príbeh o mužovi, ktorý sa rozhodol vzdialiť cvilizácie, vzdal sa svojej šikovnosti a žije v lese. Kniha sa rýchlo číta, je pomerne nenáročná, ale zato pomerne vkusne spracováva otázky spoločenského života a súkromného vlastníctva. Teším sa na pokračovanie.
Velmi zvláštní příběh o muži, který se rozhodl popřít společnost a její vliv a usídlit se na okraji lesa poblíž města, kde dříve bydlel se svojí manželkou a dvěma dětmi. V různých částech příběhu se ho pak společnost jako mýtická příšera snaží dostihnout, čemuž se hlavní hrdina snaží ze všech sil zabránit. V knize jsem narazil na jeden až dva opravdu silné momenty, konec je ale na můj vkus poměrně slabý - možná i proto, že následuje pokračování s názvem Kamióny volvo, těžko říct.
Úzká, vtipná, originální kniha, která se poklidně čte a nikoho neurazí. Vhodné i pro mladší čtenáře. Los v hlavní roli. :)
Mám z této knihy opravdu smíšené pocity. Na pozadí banálního románu o muži, který se po pádu z kola rozhodl začít žít v lese, je vyobrazena moderní společnost - a to ne v zrovna lichotivém světle. Pod tenkou vrstvou příběhu o novodobém Robinsonovi jsem cítila lehké znepokojení současným řádem věcí. Zároveň jsem však mnohokrát musela zpochybnit mentální zdraví hlavního hrdiny.
Kniha mě dokázala pobavit i přinutit k zamyšlení. Je jen na čtenáři, jak si její poselství vezme k srdci. Já se zatím do lesa stěhovat nechystám, ačkoli mi tato myšlenka není úplně proti srsti.
Loe si vybral vynikají téma, a hned od začátku je to nářez. Ovšem jak už zde bylo řečeno ke konci jako by nevěděl co si s vybraným tématem počít. Možná si to i sám autor uvědomil, a kniha rychle končí. Proto také hodnotím velmi kladně.
Velmi originální kniha. Taková taškařice s vyšším poselstvím, abyste se vys*ali na ty přesčasy co děláte, kvůli té nové LED televizi, kterou fuckt nepotřebujete a vyrazili raději kempovat do lesa. Vtipná. Velmi vtipná - ale ne tím způsobem, který byste očekávali... :-)
Škoda že je tak krátká ale na druhou stranu je to možná dobře, protože díky tomu nemohla sklouznout do nudy nebo něčeho podobně nepříjemného. Takto je to tak akorát. Je fajn, že autor nebyl dost "pilný". .)
Těm, kteří nemohou Dopplera vystát, připomínám, že tato hlavní postava hned v úvodu příběhu padla z kola, a že tedy - jako človek "padlý na hlavu" - může vidět, vnímat, cítit věci jinak, než ti, kteří se bojí "do lesa" a nechtějí riskovat ztrátu svého "plnotučného mléka". Absurdita, komičnost, sociální kritika, ekologické postoje, občanské názory na konzervativní, nehybné, ještě "předbreivikovské" Norsko. Hodně rozehraných témat, možná ne vždy dotažených, ale stejně skvělé ....
Vřele doporučuji!
Zhruba do půlky užásné čtení. Druhá půlka už je mnohem slabší. Autorovi očividně docházely nápady. Přesto musím dát čtyři hvězdy, protože na malého losíka Bonga a obří Tobleronku nelze zapomenout.
Štítky knihy
humor norská literatura hledání smyslu života osamělost krize člověk a příroda humoristické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Doppler |
| 2005 | Naivní. Super. |
| 2017 | Náklaďáky Volvo |
| 2009 |  Ryba |
| 2009 | Fakta o Finsku |
Paráda! Čerstvá recenze viz recenze (iDNES blog)