Dora a medvěd
Helena Šmahelová
Příběh děvčátka Dory, jejíž tatínek odjel do zahraničí a Dora tráví čekání na něj se svým kamarádem medvědem. První vydání.
Přidat komentář
Byly doby, kdy i ostří hoši jedva opustivší mateřskou školu sáhli po knize ryze určené pro děvčata. Oživlý medvěd Bambula čili Bambi je protiváhou poměrně nepříjemné tetičky i poněkud tristního prostředí samoty u Chudoples.
Byl jsem ještě malý klouček, když jsem narazil na knihu "Dobrá mysl", ve které musí Dora pobývat na starém hradě, kde její tatínek restauruje obrazy. Neskutečně se mi to tenkrát líbilo. A před nějakou dobou jsem zjistil, že autorka napsala o Doře knih daleko víc. A tak jsem se vrátil do dětských let, a začal tímto dílkem, ve kterém je Dora ještě předškolní děvčátko, kterému tatínek odjede za velkou louži a jí zůstane jen vycpaný medvěd.
Je to trochu poetické, trochu něžné, autorce se krásně podařilo dívat se na svět kolem dětskýma očima. Na druhé straně se nejedná ani tak o ucelený příběh, jako o kaleidoskop Dořiných zážitků. Medvěd byl na můj vkus až příliš velký bručoun. Ale obrázky, jež knížku doprovázejí, jsou naopak více než zdařilé.
Krásná knížka, krásné ilustrace. Jen se tak nějak nehodí do dnešní doby a pro dnešní děti, jak poznamenal už mirabl v komentáři pode mnou.
Ale já jsem si ji vychutnala. Ano, na jednu stranu byla vlastně docela smutná, ale ten fantazijní svět byl dokonalý. Dora měla s tatínkem a hlavně s Bambim úžasný vztah, a mě okouzlil jazyk knížky. Tak jednoduché a obyčejné věci, nahlížené úplně jinak. Třeba tenhle odstavec:
"Dora se ohlédla na velké hodiny na zdi. Někdy se usmívaly, byly milé, a jindy měly zas obličej mrzutý a zamračený. Dnes se důkladně škaredily. Ale přesto musely Doře ukázat, že jí trest skončí už za čtvrt hodiny."
A moc se mi líbilo slovíčko hajajenka - pohádka nebo povídání na dobrou noc.
Zvláštní, trochu samotářský příběh, ale krásný. V dnešní uspěchané, technologicky šílené době (kdy děcka už nehledají zaběhnuté medvídky, ale jen "zaběhnuté" nabíječky svých šmajtfonů) mi díky této knize bylo umožněno znovu se vrátit o 50 let nazpět ... do normálu ... do téměř bezstarostného děctví. Autorka má můj obdiv za to, jak elegantně dokázala oživit svět snů a bezbřehé fantazie malé Dory.
Oblíbená kniha mého dětství. Teď jsem ji četla dětem před spaním, moc se jim líbila. Ale já už ji vnímám jinak, tatínek je dlouho pryč, maminka si našla novou rodinu a teta nic moc, chudák Dora :-)
Jednoduše nostalgie. Ta knížka byla moje dětství, dodnes si pamatuju těch pár stránek, který byly přelepený papírem, protože byly špatně natisklý. Z týhle knížky na mě působí silná atmosféra. I když si pořádně nevzpomínám, o čem byla, ale ty správný knihy se vám prostě mají vrýt do paměti, ať už je to tak chce, ne? :)
Autorovy další knížky
1959 | Velké trápení |
1984 | Stíny mých otců |
1979 | Žena roku 1900 |
1964 | Dobrá mysl |
1985 | Stopy mých otců |
Příběh Dory, která žije s tatínkem a s tetou. Dora dostane k Vánocům plyšového medvěda a pojmenuje ho Bambula - Bambi. Když tatínek odjede na nějaký čas za prací do zahraničí, tak Doru hlídá její teta, která není příliš k Doře milá. Po odjezdu tatínka Doře obživne její Bambula a zažívá s ním různá dobrodružství. S Bambulou Doře ubývá ten dlouhý čas, čekání na tatínka.
Pěkný příběh, který jsem četla jako malá holka a nyní jsem ho četla dětem. Dětem se tento nestárnoucí příběh Dory líbil a mně připomněl dobu, kdy jsem si v této knize, poprvé sama listovala.