Doteky

18.07.2023

Mám trochu sužování ohodnotit tuto knihu spravedlivě, protože si uvědomuji, že mnoho uživatelů Databáze knih ji asi číst nebude, a tak možná moje hodnocení zůstane jediné, a kniha tak na věky věků bude mít kvůli mně hodnocení 60 %. Nicméně nemůžu jinak, nemůžu dát víc hvězdiček, ačkoliv si Dušana Cendelína velmi vážím. Povídky jsou totiž velice kolísavé úrovně. Některé jsou skvělé, čtenáře vtáhnou, zaujmou i pobaví. Jiné jsou ale velmi slabé, pozornost při čtení uvadá, čtenář se nebaví, ba dokonce nudí. Navíc si uvědomuji, že ta pozitivní část mého hodnocení může být hodně ovlivněná tím, že žiju ve stejném městě jako autor, kterého obdivuji a jehož výtvarná díla se mi velmi líbí.

A tak si kladu otázku: Není to škoda, že kniha člověka, kterého v jeho městě všichni milují, váží si ho, považují ho takřka za místní celebritu, a který má jistě velký okruh přátel a známých, vyšla v takto neotesané podobě? Nemohl to dát autor někomu přečíst? Poradit se s někým, kdo aspoň trochu rozumí redaktorské práci? Nemohl mu někdo z přátel nebo chlapů z tiskárny říct, že je na knize ještě spousta práce a že by byla škoda, kdyby vyšla takto neuhlazená? Nemohlo město přispět pár korun na profesionálního jazykového korektora? Vždyť na každé jednotlivé stránce čtenáře ruší víc než deset hrubek nebo překlepů! Ale možná městu i autorovým přátelům křivdím, možná si sám autor nepřál jakýkoliv zásah zvenčí. Pak by mu ale někdo měl jemně připomenout, že literatura není výtvarné umění. Aby byla kniha pěkná, musí se na ní spolu s autorem podílet parta profesionálů. Tady je bohužel hodně vidět, že to autor celé "zvládl" sám.