Dovolená s moderním fotrem
Dominik Landsman
Z mateřské na dovolenou Když jste moderní fotr, ani s letní dovolenou to není žádné terno, zvlášť když máte malé dítě a manželka vás místo na každoroční chalupu donutí odjet do Bulharska k moři. A kdyby jen to! Nataša, druhá polovina rodičovského páru, se chopila pera a zážitky za svého chotě zaznamenala sama. Výsledkem je nejen dovolenkové vyprávění, ve kterém najde určité podobnosti každý, ale i odhalení několika utajovaných skutečností z intimního života moderního fotra. Necenzurováno! Dominik Landsman, autor populárních Deníčků moderního fotra, ve svých předchozích knížkách vyčerpávajícím způsobem vysvětlil, že mateřská dovolená není žádná dovolená. „Dominik Landsman vytvořil kompilát snad všech situací, do kterých se rodič (ne nutně pouze otec) dostává, a až do krajnosti je vyhrocuje. Nezažívá nic jiného než všichni mladí rodiče, je ale schopen podat své zkušenosti s nadsázkou a humorem (často černým).“ - naposlech.cz Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Dominik Landsman Kniha Deníček moderního fotra vznikla na základě příspěvků úspěšného blogu, na kterém autor vtipně popisoval zážitky, situace a strasti otce v domácnosti. Dominik Landsman přišel měsíc před porodem své ženy o práci realitního makléře. Po porodu pomáhal manželce na mateřské dovolené. Nakonec se po čtyřech měsících společně rozhodli, že partnerka se vrátí do zaměstnání a Dominik zůstane se synem doma. O svých zkušenostech začal blogovat, z textů pak vznikly dvě knihy (Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti a Deníček moderního fotra 2 aneb Pánbůh mi to oplatil na dětech) a zážitky dokumentuje i ve videoreportech. Se spisovatelkou a blogerkou Zuzanou Hubeňákovou napsal také knížku Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debil. V roce 2018 mu vyšla čtvrtá kniha Dovolená s moderním fotrem. Všechny texty mají také audioverzi. Jana Pidrmanová (1985) S divadlem se začala seznamovat už v dětství v dramatickém kroužku LŠU, dětskou roli si v té době zahrála i se souborem chebského Západočeského divadla. Po maturitě na hotelové škole vystudovala v letech 2004-08 herectví na DAMU. Zároveň hostovala mj. v Divadle Na Prádle (role Vidomingon v Syndromu dobrodince), v holešovickém Cross Clubu (Učitelka v Mlčenlivé) aj. Po skončení školy hrála se souborem Divadla AHA ve vysočanském Gongu titulní Sněhovou královnu, v českobudějovickém Jihočeském divadle hostovala v roli Lydie Bennetové v inscenaci Pýcha a předsudek. V současné době hostuje i v malostranském A-studiu Rubín. Už v době studií se objevila v Národním divadle v malé výpomocné roli Preciozky v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, v současné době je členkou souboru Činohry Národního divadla. Televizní diváci ji znají ze seriálů jako Okresní přebor, Čapkovy kapsy, Sanitka 2, Kriminálka Anděl nebo Cirkus Bukowsky, zahrála si i ve filmech Runway, Ztracená brána nebo Hořící keř. Filip Švarc (1975) První filmovou smlouvu mu rodiče podepisovali, když mu bylo šest, k tomu se přidalo i hostování v dětských rolích v Divadle na Vinohradech a v Divadle E. F. Buriana. V roce 1989 nastoupil na Státní konzervatoř v Praze, kde po šesti letech úspěšně absolvoval obor herectví. Po několikaročním hostování v pražském Divadle ABC se v současné době věnuje hlavně dabingu, což zúročil i v roli sebe samotného v seriálu Dabing Street (2018). Jedenáct let také strávil za mikrofonem Fajn Rádia.... celý text
Přidat komentář
Jsem asi výjimka, ale Dovolená mě bavila mnohem víc, než celý Deníček. Byla svěží a, ruku na srdce, na léto je naprosto ideální, zvlášť když k moři nejdete a trčíte doma.
Ano, Dominik opět ukázal svůj talent v přehánění... Souhlasím. Některé scény jsou na hranici mezi "COOOO?" a "Ach jo! On to fakt napsal." Někdy jsem byla rudá až na zadku, jak jsem se za hrdiny styděla. Na druhou stranu to vyvážil skvělý humor. Bavila jsem se. A to je u tohoto autora, dle mého, to nejpodstatnější.
Rodina Landsmanových nikdy nezklame, ať už vypráví Jindřich nebo Nataša, i když méně obvyklý pohled Nataši mi přijde vtipnější. Asi protože z něj občas slyším vlastní ženu. Příběhy z dovolené pobavily, ale nebylo to tak, že bych se celou dobu popadal za břicho. Asi je to tím, že jsem úplně všem zážitků z dovolené v Bulharsku neporozuměl. My dovolenou u moře nepotřebujeme a jezdíme každý rok k (mým) rodičům na chalupu.
Myslím, že kniha z pohledu Nataši je mnohem zábavnější než všechny Deníčky moderního fotra.
Noo, tak tohle za mě ne. Asi nejsem úplně cílovka pro tento druh literatury. Ale přijde mi to občas hnané moc na sílu, takový trapnohumor bez nějaké další přidané hodnoty.
Tahle kniha je oproti předchozím autorovým asi nejslabší, ale i tak pobavila. Od knihy nic nečekám, jen trochu pobavení, tak vím, že nezklame. Je to prostě jednoduché odpočinkové čtení.
Dovolená s moderním fotrem je velmi lehkým čtením vyprávěným z pohledu ženy, která donutí svého muže, jehož vykresluje jako asociálního autistu neschopného se o cokoliv postarat, koupit zájezd k moři. Je to příběh plný přepálených historek o strastech manželského páru s dítětem na dovolené, které doprovází klišé o Češích s ponožkami v sandálech. Bavil jsem se, i když tomu humoru občas čouhá sláma z bot. Knížka je to útlá, takže skončí dřív, než to začne být na obtíž.
Hmmm. Dovolená byla vcelku vtipný poslech. Natašin humor mi ale někdy dost nesedl. Přišel mi mnohem hloupější a a krutější než ten jejího muže. Místy to ale bylo prima.
Pohodovka na jedno odpoledne. Posloucháno jako audiokniha, kdy jsem se celou dobu usmívala a občas řvala smíchem. Hárací kalhotky vedou :-D
(SPOILER)
Jo tak tohle jo :)
Velmi mě bavilo otočení rolí, a tedy vyprávění ze strany Nataši.
Velmi dobře jsou popsány situace, které znají asi všichni. Ať už od žen, či od mužů a to nejen na dovolené.
Jediné, co jsem si celou dobu říkala, bylo: Proč když přebalovala kufry, kontrolovala jejich obsah a byla schopná vytáhnou slipové plavky, se nepodivila nad tím, že žádný kufr neobsahuje boty do vody???
No a z "háracích" kalhotek jsem totálně odpadla já i muž. A jelikož to mám stejně jako Nataša a o svých dnech nosím jiný střih spodního prádla, i u nás se jim od té doby neřekne jinak :)
Tak toto mě moc nenadchlo. Neznám předešlé knihy z této série, ale tato nebyla nic moc. Poslouchala jsem v audioverzi, jako nenáročná literatura k procházkám s kočárkem se to dalo, v knižní podobě bych asi měla problém s dočtením. Vlastně to není vtipné ani humorné, ale tak trochu na hraně trapnosti. Klasické klišé, kdy si manželka stěžuje na chlapa. Kdyby měla doma takového neschopného blbečka, jak popisuje, myslím, že by s ním dlouho nevydržela. Chápu, že je to psané s nadsázkou, ale tohle nebylo zábavné, ale spíše otravné.
Souhlasím s komentářem _Michelle_.
Vždy když se potřebuji odreagovat a pobavit, je sázkou na jistotu, sáhnout po knížkách Dominika Landsmana. Jeho styl psaní mě opravdu baví. A jeho „vztahový humor“ je ještě lepší než původní deníčky. Takže knížka splnila přesně to, co jsem od ní očekávala a skvěle jsem se bavila
Jednohubka na deštivé majové odpoledne. Začátek byl chvílemi až nudný, skutečně nahlas jsem se zasmála až ke konci. Za všech knih moderního fotra mě asi bavila nejméně.
Rozhodně mě bavilo víc psaní autorovy manželky :D Mně osobně více sedl její humor a líbilo se mi, že to nebylo tak nadsazené a vtípky vytažené do extrémů. Parkrát jsem se nahlas zasmála v tramvaji. Moc odpočinková kniha.
Kniha tentokrát poslouchaná jako audiokniha, moc pěkně namluvená Co říct, pobavila jsem se, zažili jsme to všichni.
Zde není co psát, vše už je napsáno v předešlých komentářích.
Ztotožňuji se s těmi, kteří dali 4 nebo 5 hvězdiček. Já kdybych mohla dám klidně šest hvězdiček :)
I když jsem to přelouskala za jedno odpoledne, velmi příjemně mě tato knížka pobavila, rozesmála, opravdu zlepší náladu.
Mě se prostě doooost líbila :)))))
Místy celkem trapné, místy lehce vtipné. Takto bych charakterizovala obsah knihy. Text je samozřejmě formulován s velkou nadsázkou, a takto je k němu potřeba přistupovat, ale i tak jsou mnohé popisované skutečnosti prostě za hranou. Pokud by vypravěčka Nataša měla za manžela skutečně takového nepoužitelného kreténa (za použitý slovní obrat se omlouvám, ale vhodnější označení prostě není), tak by už dávno šustila rozvodovými papíry. O některých mužích lze mít jisté pochybnosti, ale předpokládám, že takový blbeček, jakým je Jindřich, ve skutečnosti ani neexistuje. Co dodat? Snad jen to, že někdy méně znamená více.
Štítky knihy
deníky humor cestopisné příběhy cestování Bulharsko otcovství rodičovství Češi dovolená léto
Musím přiznat ,že nudnější knihu jsem asi ještě nečetla.za mě teda určitě ne