Dračí brána
Jenny-Mai Nuyen
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21111/bmid_draci-brana-G4r-21111.jpg
4
102
102
Citlivý příběh o zmizení magického dračího kouzla, připomínající prastarou legendu, z barvitého světa fantazie plného elfů, draků a tajemných proroctví, od autorky Dědictví koruny elfů (KK 2008). Mezi lidské národy Myrdhanců a Haradonců se vkradlo nepřátelství. Díky největší dračí gardě na světě byli Haradonci dosud neporazitelní... Když mladík Revyn vstoupil do armády dračích bojovníků aby unikl své temné minulosti, objevil v sobě zvláštní dar: umí mluvit s draky. Tajuplná zvířata však mizí v husté mlze vysílané neznámou mocí. Aby Revyn draky zachránil, spolčuje se s elfí dívkou jménem Yelanah, která, jak se zdá, zná jejich tajemství.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Knižní klubOriginální název:
Das Drachentor, 2005
více info...
Přidat komentář
Před lety jsem byla z příběhu nadšená, některé stránky jsem si četla i několikrát. Bohužel dnes takový pocit nemám. Příběh je čtivý, o tom žádná, ale četla jsem i lepší. Po letech opětovného čtení budu muset trochu upravit hodnocení. Přesto si myslím, že Dračí brána si své čtenáře najde.
Dračí brána nezklame, i když jsem z ní už nebyla tak odvařená, jako z Nijury. Nuyen píše nádherně volně a nespoutaně, vliv přírody a svobody na představivost se nedá zapřít. Nicméně ať Nijura či Dračí brána, obojí se čte se slzou z oku. Ne, že by autorčiny příběhy byly tak tragické, ale vždy mi v něčem připadaly tak melancholicky smutné. A asi i proto mám její knihy tak ráda. Někdy je vlastně příjemné si od těch happy endů odpočinout.
Kniha je čtivá. V Dračí bráně se jedná o přátelství, o nenávisti, o pomstě, o snech, o marné snaze změnit osud. Já jen doufám, že každý čtenář to tam vše najde.
Od autorky jsem jako první knihu četla Nijura - dědictví koruny elfů, kterou jsem dala jedním dechem... Dračí brána je smutnější příběh, kde se prolínají osudy 4 hlavních hrdinů - Revyna, Alasara, Yelanah a Ardhes.
Když jsem tuto knihu dočetla,jediné,co mi po ní zůstalo byl takový ponurý a smutný pocit.... Je pravda,že ten příběh dával smysl a docela dobře se mi i četl,řekla bych,že je tento nápad na příběh i dost originální,ale celkově mi tam chybělo víc radostných chvil... Každopádně to není vůbec není špatná kniha! Doporučuji všem co milují elfí svět!:)
Další ze smutných knih. Není to sice jedna z nejlepších knih, ale ráda jsem si Dračí bránu přečetla. Nijura ovšem byla lepší. U téhle knihy jsem byla totiž místy trochu zmatená, ale i tak jsem si ji ráda přečetla. Na knize oceňuji závěr, nečekejte totiž žádný happyend, ale pořád smutný konec.
Jako první jsem četla Nijuru a moc se mi do Dračí brány nechtělo, ale nakonec jsem si ji přece jen koupila. A rozhodně jsem nebyla zklamaná, jen se mi víc líbila Nijura, ale když jsem si knížku přečetla víckrát, tak musím říct, že mně uchvátila i tahle knížka. Připadlo mi, že Nijura je brána více poeticky. Nicméně Dračí bránu řadím mezi jednu z mích nejoblíbenějších knížek.
Naprosto úžasně sepsaný příběh. Jenny je vážně úžasná a když k tomu přidá, v jak mladičkém věku tahle kniha vznikla, neskutečné. Příběh měl obrovskou hloubku, celý svět lidí a elfů a draků byl krásně vymyšlený. Líbilo se mi, že pro jednou to nebyl čistý happy end, všechno to o vizích a o tom který národ nakonec zanikne. Obávala jsem se moc velkého happy endu, ale nestalo se tak. Skončilo to přesně tak, jak jsem doufala a jak to mělo být. A velice se mi líbili všechny čtyři hlavní postavy a jejich příběh a jak se nakonec zajímavě zapletly. Na knížkách této autorky se mi líbí, že nikdy nevíte, co u které postavy čekat, najednou se vše může obratit a z někoho, koho jste měli rádi, se stane nepřítel a vy ho začnete upřímně nenávidět. Ale všechno má svůj důvod. Nejenže je výborná zápletka ale i z psychologického hlediska postav se mi zdá, že se to zde opravdu povedlo. Pět hvědiček!
Začátek byl zdlouhavý a místy nepřehledný a až po jeho překousání jsem se dokázala do knihy pořádně začíst. Přesto moje nadšení brzy opadlo a ke konci už to bylo zase spíš utrpení. Co se mi líbilo, byli draci a Yelenah. Našla jsem si cestu i k Revynovi a Alasarovi, ale to bylo asi tak všechno..
Já jsem prvně četla tuto knihu a až potom Nijuru, ale Dračí brána mi přišla o hodně lepší než autorčina první kniha. Neříkám ale, že se mi Nijura nelíbila, (právě naopak) má v sobě také své kouzlo nápaditosti :) Rozhodně obě knížky řadím mezi své oblíbené a doufám, že autorka brzy napíše něco dalšího.
Ach, nádherná kniha. Ke konci jsem se rozplakala a přijde mi o hodně lepší než Nijura, ale Nijura se mi také líbila. :)
Na rozdíl od autorčiny první knihy, kterou mám opravdu ráda, mě tahle zklamala. Zaprvé dějem, který je příliš natažený, ukecaný a přitom nudný, na tak velký počet stran. Dovedu si představit, že kdyby měla tato kniha o polovinu stran méně, mohla by být dobrá- nebo alespoň lepší. Zadruhé postavami, z nichž naprostá většina je buď vyloženě nesympatická nebo alespoň podivně kontroverzní. Líbila se mi jen ta divoká elfka, co chránila draky. Děj zoufale postrádá nějákého dalšího klaďase. Navíc je nudný a smutný, s nádechem morbidity. Četla jsem fantasy, které jsou trochu morbidní, ale přitom kvalitní, což ale bohužel není tento případ. Nezbývá než doufat, že autorka ještě nějakou knihu napíše a bude stejně hezká, jako byla Nijura.
Celou knihu čekám něco skvělého, čeho jsem se dočkala v prvním dílu. Nechybí mi vyumělkovaný konec, ale v porovnání s první knihou se mě zhostil po přečtení této takový nijaký pocit. Škoda.
Miluji fantazie a dlouho jsem hledala nějakou knihu, která mi dá, to co by každá kniha dát měla-napínaví děj, takový který dokáže zaujmout, natolik že kniha se dočte až do konce a aby kniha měla nějaké kouzlo-kouzlo, která dodá zážitek čtenáři.
Ta to kniha mi to dala-dala mi toho více než jen zážitek, který budu v sobě nosit na pořád. Děj byl napínavý a stále ho mám v živé paměti.
Rozhodně se mi ta to kniha více líbila než Nijura-u té to knihy jsem věděla jak vše dopadne, ale u Dračí brány mě vždy něco překvapilo.
Tu to knihu bych mohla doporučit všem, kdo má aspoň trochu rád fantazie s napínavým dějem.
Přečetla bych si ji znovu.
V porovnání s první knihou (Nijura) zklamání. Na styl psaní autorky jsem si už zvykla, přesto mi chybělo, když z vyprávění o Ardhes a Alasarovi přešla k Revynovi a Yelenah. Ani jednu z hlavních postav jsem neměla ráda, přesto Yelenah mi byla vyloženě nesympatická. Alasarovi jsem fandila až do chvíli, kdy se z něj stal vrah. Znovu bych Dračí bránu nečetla, ale s napjetím očekávám další přeložení knih do češtiny a věřím, že budou stejně dobré jako Nijura. Dračí brána mi prostě nesedla..
Tak tohle mne bavilo, příjemné, čtivé, moc fajn.