Draci podzimního soumraku
Margaret Weis , Tracy Hickman
DragonLance - Kroniky série
1. díl >
1. díl série DragonLance – Kroniky. První, úvodní kniha Dragonlance. Draci. Bájná stvoření z legend. Pohádky, které se vyprávějí dětem. Ale teď se draci vrátili na Krynn. Hrůzy války a ničení zachvátily zemi. Pak se zrodí naděje – hůl s modrým křišťálem v rukou krásné ženy z barbarského kmene. Příslib naděje, prchavý jako dým nesený podzimním větrem, způsobí že se sejdou staří přátelé, jimž osud vnutil nečekanou roli hrdinů. Rytíř a barbarský bojovník, bojovník-obr a půlelf, trpaslík a šotek a také čaroděj s temnotou v duši; ti všichni se vydají na velice nebezpečnou pouť – hledat legendární Dračí kopí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , Fantom PrintOriginální název:
Dragons of Autumn Twilight, 1984
více info...
Přidat komentář
Ano, rozhodně je to slabší než Legendy, ale bavila jsem se a to je hlavní. Konečně jsem se dozvěděla souvislosti, které předcházely Legendám a konečně pochopila, kdo je ten Tanis. Někdy v polovině knihy jsem se přistihla, že víc než příběh mě zajímají osudy postav, což nevím jestli je dobře, nebo špatně. Nicméně nechci knihu jen chválit, rozeberu i tu špatnou stránku. Doteď jsem nepochopila smysl celé výpravy. Na začátku to vypadá, že se chtějí jen schovat před zloduchy, najednou pustují do nějakého město, tam si uvědomí, že musí zase zpátky, takže se vrací domů a tam si pro změnu uvědomí, že se musí pomstít, tak jdou zase jinam. Trochu zmatené. Ale jak říkám, bavila jsem se. Akce tam bylo tolik, že jsem to místy ani nestíhala. Bavil mě fakt, že si výprava vzala čaroděje, který toho moc neuměl, buďme upřímní. Když vám váš čaroděj, který by vám měl zachraňovat život kouzly, odemkne dveře a pak musí spát celý den, nebo kašle další tři kapitoly...
Ale na druhou stranu, chápu že Raistlin nemůže být nepřemožitelný mág, který vyřeší všechny problémy mávnutím ruky, to by byla nuda, takže vlastně chápu, proč je vykreslený takhle. Ve výsledku to působí zajímavě a poutavě, takže body nahorů za slabého čaroděje.
Archetyp akčného fantasy sveta a všetkých moderných hier na hrdinov, stolných aj počítačových (1984). Priamočiare, jednoduché, prehľadné putovanie s vtipom, pátosom, epikou a trochou temnoty. Všetky prímesy nám prídu známe, až príliš známe, ohraté, pretože zovšedneli popularitou. I tak som prekvapený, že moja detská láska nezostarla tak, ako som sa obával, dokonca je aj veľmi obstojne napísaná. Faktom je, že Weisová a Hickman Dragonlance začali písať ako kompendium k hrám z prostredia AD&D, pretože nenašli nikoho súceho. Niekto spomína Eriksona, ktorého prvotina je asi najvypuklejší prípad zlého písania:) Dragonlance pokojne možno nazvať fantasy fast-food, funkčný a účelný - Margaret Weisová sa nikdy netajila tým, že z fantasy čítala nanajvýš Tolkiena. Kto hral Dračák alebo iné D&D vie, že zábava je práve v kamarátstve, družine a jej interakcii na ceste niekam .. a o to tu ide.
Bohyně zla se opět probouzí a do země Krynn se vrací draci. Podaří se jim ovládnout svět, jako se vypráví v prastarých legendách? Proti nim se postaví dosti různorodá skupinka dobrodruhů: rozpolcený půlelf, zásadový rytíř, tajemný čaroděj, krásná léčitelka, zachmuřený trpaslík a veselý šotek.
Tohle je něco, co hráči Dračího doupěte/D&D dobře znají. A není divu. Kniha totiž představuje jedno z takových dobrodružství, které skutečně i samotní autoři knihy hráli. Proto je nutné ke knize přistupovat trochu odlišně. Nesledujete logiku chování postav, kterou jim vymyslel autor. Sledujete autentické chování hráčů při hře. Někdy vám chování hrdinů může připadat nelogické, jindy zase můžete obdivovat, jak si hráči postav poradili se nebezpečím, která na ně vymyslel Pán jeskyně.
Ale co říci k hodnocení samotné knihy? Kladně hodnotím velmi bohatý děj, který se zde celý ani nedá shrnout. Kladně hodnotím rozmanité postavy, které mají výrazný charakter. Bohužel zde nemůžeme sledovat ani žádný vývoj postav. Např. vnitřně rozpolcená postava je prostě od začátku do konce rozpolcená, žádné změny nás v průběhu děje nečekají. Také jsou všechny postavy dost archetypální. Prostě většinou platí, že rytíři jsou čestní, šotci veselí, trpaslíci staří a rozmrzelí. Nejzajímavější se mi jevila postava čaroděje, který je aspoň trochu obestřen tajemstvím. A čtenář těžko odhaduje jeho motivaci, vlastně ani nevíte, jestli je dobrý, nebo zlý.
Knihu bych tedy doporučil těm, co hrají Dračí doupě a podobné hry. Nemáte-li s kým právě hrát, přečtěte si tuto knihu.
Poprvé jsem tuhle trilogii četl, když mi bylo 15 let, což byl pro mě zlatý věk naivní radostné fantasy, která vládla hlavně v 90´ letech a knihy jsem si nesmírně užil. Vřelá vzpomínka na ně přetrvávala v mé paměti dodnes.
Nyní je mi 33 let, knihu jsem si přečetl znovu a duch té krásné éry smělých tradičních fantasy příběhů na mě znovu dýchl. Hrozně moc dělá překrásná obálka od Larryho Elmorea, která je podle mě nejkrásnější malbou, která kdy zdobila nějakou fantasy knihu. A celkově jsem jeho velkým fandou. Ovšem s příběhem už to taková sláva není.
Jedná se v podstatě o podobně hloupoučké dílko, jako je Pán Prstenů, jen s tím rozdílem, že Dragonlance neoplývají kýblem nudy, zbytečných popisů a nekonečných básniček a písniček, nýbrž akcí, roztomilými naivními momenty, smělými boji a typickými postavami, které k téhle éře prostě patří. Nejvíc z celé knihy vyčnívá postava čaroděje Raistlina, který tohle celé dílo spolu s krásnou obálkou posouvá o pár levelů výš, díky své nejasné, nepředvídatelné a celkově dost zajímavé povaze.
Hodnotím 3/5, protože chci být soudný. Ale jinak je tohle královský opus tradičního, 90´s naivního fantasy !
Hoci som nehral D&D, ani Dračí doupě, ani nič podobné, kniha týmito hrami priam žiarila. Ako oddychovka to celkom ujde, ale moje fantasy srdce neprestrelila. Navyše cítiť z nej aj autorskú nevypísanosť...
Číst tuto knihu hned po zážitku z mistrovského vypravěčského umu Stevena Eriksona byl pravděpodobně špatný nápad. Příběh mi připadal nenápaditý, postavy otravné, prostředí nepromyšlené a celý styl vyprávění prostě špatný.
Popis prostředí byl asi nejhorší, často jsem neměl tušení, kde vlastně hrdinové jsou, občas se v místnostech jen tak objevovaly dveře, případně sloupy. Ačkoliv jsem se děsil toho, že se dočkám dalších dokonalých a nepřemožitelných hrdinů typu Forgotten Realms, a místo toho se mi dostalo rozhádané a protivné skupiny archetypů, nejsem z tohoto příběhu nijak zvlášť nadšený.
Tohle je základ moji knihovny , jedna z prvních sérii ,které jsem koupil a četl. Poprvé čteno někdy v polovině 90. let. Od té doby uplynulo spoustu času a vyšlo spoustu kvalitního a lepšího fantasy. Ale určitě bych to nenazýval odpadem , než tohle vyšlo díky nakladatelství Návrat a panu Suchánkovy , který v 90. letech odvedl neskutečnou práci a vydal věci o kterých ani lidi neměli tušení. V 90 . letech většina lidí ani nevěděla kdo je to Tolkien dnes jsou všichni odbornicí na pána Prstenu. Za mě pořád dobrá fantasy , třeba pro mladší čtenáře nebo ty , kteří se chtějí s tímto žánrem seznámit. Draci jsou nesmrtelní.
Nakoniec veľmi slabé tri hviezdy, možno byť mladším bralo by ma to viacej, ale takto si už uvedomujem že to veľmi ploché. Nedozvieme sa tam celkovo nič o svete. Celé by sa to dalo zosumarizovať ako cesta družiny z miesta A do B potom C a nakoniec do D. Pričom medzi týmito miestami bojovali s malými družinami nepriateľov a v miestach ich čakali "bosovia". Áno nemýlite sa pripomína to RPG hry. Z nižšieho hodnotenia to mohli vytiahnuť aspoň hlavný protagonisti, keďže sa od nich ani moc nepohneme. Ale opäť, zo začiatku im boli dané vlastnosti a charakter (hmm zasa podoba s hrou) a už sa s nimi moc nepracuje, čiže ich správanie vám príde strašne repetetívne, ničím neprekvapia. Ale zas ku koncu som sa pristihol, že ma to aj trocha baví, čiže nemôžem ísť s hodnotením nižšie (:
Dle mého soudu je celá sekvence těchto legend velice čtivá a zábavná začal jsem jako 20 letý tím že jsem si chtěl koupit něco do vlaku a totálně jsem těmto knihám propadl dnes mám přes 30 knih s této série a s díky je pročítám znova. když jdu okolo knihkupectví nebo antikvariátu vždy se podívám jestli nemají něco co ještě nemám. Právě nepředvídatelnost děje mě uchvátila , díky této sáze jsem rozšířil čtení i o fantasy.
Pokud hledáte klasickou fantasy, tak je tato kniha zcela jistě pro vás, na druhou stranu musím dát pouze 3 *, protože se zde podle mě neúspěšně pracuje s početnou družinou a také pro relativní rozvláčnost děje, i tak se ale vrhnu na další díly.
Pohodové fantasy, které nevybočuje ze zajetých kolejí, ale i tak pobaví a příjemně ukrátí dlouhou chvíli. Mě osobně to bavilo, snad se dostanu i k pokračování
Je to již velice dlouhou dobu co jsem tuto knihu četl. Nicméně mohu ji s klidným srdcem doporučit milovníkům Fantasy nebo spíše klasického klišé fantasy s trpaslíky, elfy, draky atd. Tato kniha (jako první ze série "Draci") mě jako mladého čtenáře nadchla a pokračování postupně graduje v nepředpokládaný a relativně zajímavý konec (ale až v dalších dílech). Určitě to není nic co by se časem zařadilo do klasické literatury ale pokud máte dlouhou chvíli a baví vás fantasy tak vzhůru do toho.
Na Knize mne nejvíce fascinovala skutečnost, že byla psána podle RGP hry na hrdiny. Ta představa že se tento příběh udál v myslích hráčů, kteří se setkávali kolem jednoho stolu a utvářely jej mě uchvátila. Ale i po jiné stránce je to čtení, které mohu doporučit, protože i když je to nesporně "brak", tak je to čtivý příběh, zajímavý, plný zvratů a tím myslím celé Kroniky a další knihy navazující. Mým snem je přečíst si je všechny :D
Divím se, že takovou blbost se pokusila Pevnost oživit. To je příběh plný totálního klišé, až se mi chtělo brečet. Časopis Pevnost již celkem dlouho vyrukuje s těmi nejhoršími příběhy. Na jedné straně se nedivím, jsou levné, ale řeknu vám, že tuto knihu jsem koupil v antikvariátu za 50 korun. Ještě že jsem si ji nekoupil, když vyšla v již zmíněném časopise. Strašně jednoduchý příběh, který opisuje snad ze všech starších dobrodružství. A ten drak - jo, kde já to už sakra četl?
"Moudrého slyš, jehož píseň sestupuje shůry,
jak slzy či snad jak nebeský déšť,
a roky i prach z mnoha příběhů smývá
přeslavné ságy o Dračím kopí....."
Já to nedal. Mě to od počáteční cesty prostě nebavilo. Stačí si jen pozměnit jména a už víte vo co go. Například: Tanis Půlelf jakoby vypadl z oka Lego-Lasovi, Raistlin tu zastupuje Gandalfa, šotek Tasslehoff Bosonožka, hádejte koho (boso - ne bosso), Flint Křesadlo zase nějakého trpaslíka - vyberte si, je jich dost. Utěšín je Kraj a Temný les s mluvícím stromem, pardon s mluvící Stromovicí, nebo jak to nazvat, mě jen ujistil, že si další knihu z této série nekoupím. A když přijelo na koních osm Kleriků v kápích - málem jsem to zavřel. Ale překonal jsem se, byl jsem totiž zvědav, zda a jaký bude drak, když se to jmenuje Draci podzimního soumraku. No, nebudu spoilerovat, nechte se překvapit. Pro tvrdé fandy cestovní smíšené Fantasy, to bude dostatečně dobré a možná si koupí i další díl. Nutno dodat, že příběh je napsán již před třiceti lety a tak v tom nehledejte současnou tvorbu.
CITÁT - Mám moc rád příběhy o dracích, jenomže tatínek říká, že nikdy žádní nebyli............
Vybral jsem šest slušných citátů a vložil je k Tracy Hickmanovi do profilu.
"Ast tasarak sinuralan krynawi" - "Uspal jsem je"
Napínavé, děj se nezastavuje a pořád vás táhne. Některé dějové obraty byly ale trochu moc předpokladatelné, postavy také poměrně odhadnutelné (např. kdo je zrádce). Některé postavy nedostaly dost prostoru, a pak je jejich vývoj příliš neuvěřitelný (z rozmazlené princezny zodpovědnou samostatnou bojovnicí v podstatě za chvilku).