Dracul
Dacre Stoker , Jonathan Dylan Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462682/bmid_dracul-Yk9-462682.jpeg
4
412
412
STRHUJÍCÍ PREQUEL ODHALUJÍCÍ PRAPŮVOD SAMOTNÉHO HRABĚTE DRACULY | Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného kláštera. Je vyzbrojený zrcátky, krucifixy, svěcenou vodou, košíkem bílých růží a revolverem. Jedinou útěchou mu je láhev slivovice. Vroucně se modlí, aby přežil tuto noc. Času není nazbyt a on narychlo sepisuje znepokojivé události, které ho sem přivedly. Vypráví děsivý příběh o dětství v Dublinu, častých nemocech, záhadné chůvě, o lidech, kteří údajně zemřeli, a přesto žijí, o pověrách, z nichž se náhle stala realita. Neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra, s níž, jak doufal, skoncoval před lety… Po téměř sto padesáti letech od vydání Draculy se Dacre Stoker, praprasynovec Brama Stokera, vrací k původním deníkovým záznamům svého slavného předka a k záhadám a nezodpovězeným otázkám doprovázejícím toto výjimečné literární dílo. Na základě dokumentů z autorovy pozůstalosti vytvořili spolu s americkým spisovatelem J. D. Barkerem (autor románů Čtvrtá opice nebo Pátá oběť) mrazivý příběh, který čtenářům odhalí prapůvod samotného hraběte Draculy, jeho tvůrce i tajemné ženy, která je navždy spoutala k sobě.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem koupila ve slevě spíše do počtu a nejsem si jistá, že kdybych ji koupila za plnou cenu, tak zda bych nebyla zklamaná. Draculu od Brama Stokera mám několikrát přečteného a byla jsem tedy zvědavá na příběh samotného Brama a jeho spojení se šéfem všech upírů.
Základní body příběhu se opakují v Bramově Draculovi. Najdete spojitosti mezi Vambérym a Van Helsingem, Emily a Lucy/Mínou, Thornleym a doktorem Sewardem. Takže v podstatě čtete Draculu, ale daleko obsáhlejšího, čtivěji zpracovaného. Ale pořád zůstává pocit, že už jsem to prostě četla v jiné verzi.
Můj první šok nastal, když kniha dorazila. Je obrovská! Že má 512 stran jsem věděla, ale ten formát?!
Druhý šok nastal, když jsem si pořádně uvědomila, že to je příbuzný původního autora. Neskutečně jsem se bála, že se sveze na slavném jménu, ale příběh bude hrozný.
Třetí šok nastal, když jsem se začetla. Sakra, tohle je DOKONALÁ kniha!!!
První část knihy je vyprávěna malým Bramem a jeho sestrou Matyldou. Dětská dobrodružství, průzkumy, ale i temná nemoc a útrapy.
V dalších částech už jsou i další postavy, zejména sourozenci hlavní postavy, a jsou dospělí. Postupně odkrýváme dávná a temná tajemství, která měla zůstat pohřbena, ale bohužel se dostala ven.
Není to klasická upířina, kde je sexy boy, který se třpytí na sluníčku, nebo je hodný a pije jen zvířecí krev. Je to temný, děsivý a až démonický příběh, který nás zavede do dob před původním Drákulou.
Nemám co vytknout. I přes rozsah zde nebylo žádné hluché místo a já knihu doporučuji na 100%.
Jako prastarý fanoušek upírů jsem si Dracul musel pořídit. Samozřejmě jsem byl trošku skeptický, neboť nové "vrtání" do klasiky nebývá často nejlepší, nicméně na druhou jsem si říkal, že krása obálky za to minimálně stojí.
Prequel Draculy, inu, byl jsem zvědavý jak panic v dámských sprchách, jak se vše mohlo vyvinout. A jelikož jsem si o knize jako vždy nezjišťoval nic (nesnáším spoilery jakéhokoliv druhu), bylo pro mě obrovským překvapením, o kom že vlastně kniha vypráví a jakým způsobem. A to setsakramentsky přijemné.
Přiznám se, že mám tyto staré příběhy rád. Ne snad pro jejich krvelačnost, akci a dramatický spád, ale pro určitou pomalost, archaickou naivnost a neskutečně napínavou, ponurou a temnou atmosféru. Zde jsem byl překvapen podruhé a opět příjemně. Atmosféra je až hmatatelná, popisy dokonalé a v rozhovorech a myšlenkách postav dostává příběh ten správný temný odstín. Když k tomu připočtete skutečný děj, akci a dobrodružství, nebude se vám chtít dát knihu z ruky. Nicméně ale budete muset. Má pět set stran a je těžká...
Třetím dubovým kůlem do mého srdce byl doslov, který byl naprosto skvělý.
Knihu by doporučil i Béla Lugosi. Takže já musím též!
Nečetla jsem Draculu a k této knize jsem se dostala díky výzvy. Mám ráda upíry, i když spíše v Tv, tohle je moje první kniha o nich. Kniha má dej, spád, tajemno. Líbila se mi, závěr lehce zklamal.
Ak ste fanúšikom Draculu, Dracul bude pre vás fantastické čítanie. Aj keď má okolo 500 strán, nikde som sa nenudila, dej je plný napätia, krvi a skutočných citov. Časť o Bramovom detstve ma veľmi bavila oceňujem,ako majstrovsky sa prelínali časy a rozprávanie jednotlivých postáv. Výborne napísané a zaujímavé, nie raz som ostala aj dojatá. Začiatok sa rozbiehal pomalšie, no to, čo nasledovalo - klobúk dole. Nevedela som sa od nej odtrhnúť.
To jsem opravdu nečekal! Velmi zdařilé, přečetl jsem jedním dechem. Vhodný doplněk k původnímu Drákulovi od Brama Stokera. I v dnešní době má kniha co říct a čím zaujmout. Velmi doporučuji všem, kteří se nebojí ostrých špičatých zubů a hektolitrů prolité krve! :)
Nebudu lhát, tuhle krásku jsem sakra dlouho odkládala. Nemám zrovna dobré zkušenosti s knihami, které se snaží proslavit a přiživit na známých klasikáchm, ale tohle bylo vážně dobrý. Nešlo o žádnou vykrádačku Draculy, příběh si vedl velmi dobře i sám o sobě a věřím, že by nadchl i neznalce Draculy. Jasně, je to trochu bichlička a nejedná se zrovna o čtení na jedno odpoledne, ale stojí to za to. Začátek je možná trochu slabší a bude chvilku trvat, než se začtete, ale jakmile vás příběh chytne, už vás nepustí. A věřte mi, je to docela jízda.
Kniha, kterou bych sama od sebe nejspíš nezačala číst. Ale stalo se tak a já nemohu jinak, než být ráda, že mě kniha neminula. Nevěděla jsem, co mám čekat a Draculu od Stokera jsem nečetla.
Střídání přítomnosti a minulosti mě drželo v napětí, až dokonce. Vyvolávalo to otázky, na které jsem dostala odpověď postupně s tím, jak autor odhaloval minulost - v tomhle případě autoři a pomalu jsem se jako čtenář dostávala až do přítomnosti. To se mi líbilo a nutilo mě to číst dál.
Rozjezd byl pomalý a chápu, že to mohlo někoho odradit, ale já si užívala každou stránku, kdy to mělo svou napjatou atmosféru ( nebylo těžké odhadnout, co je Elena zač, ale i tak k bylo kolem ní spoustu otazek ) a dalo to prostor postavám, se kterými jsem prožívala příběh.
Brama mi byl ze všech postav nejsympatičtější, ačkoliv Vambéry byl též zajímavá postava, o které bych se dozvěděla ráda mnohem více.
Bram a Matilda jsou skvělé postavy. Oblíbila jsem si je a byla zvědavá, jak jejich příběh skončí.
Finále .. asi jsem nečekala, že všechno bude happy, ale i tak mě to překvapilo - možná tím, že jsem nečetla Draculu? To netuším.
Z celého příběhu jsem neměla, avšak pocit, že by se něco takového mohlo odehrát - to finále na mě bylo až moc neuvěřitelné ostatně jako myšlenka toho, že by upíři existovali mezi námi. Přesto věřím, že jisté věci byli inspirací a závěrečná slova autorů můžou leccos naznačit.
Jedna z těch lepších knížek, které jsem tenhle rok četla. Má představivost byla dostatečná na to, aby mi v některých částech přejel mráz po zádech. Četlo se to samo a jsem zvědavá na Dracula od Brama Stokera.
Bravo! Zase pomazlení duše!
S čím přijde Barker příště? S harlekýnkou????
Příjemné, čtivé, napínavé. 1/3 knihy - dětství mně přišlo drsnější a zajímavější.
Za mě příjemné překvapení. Zprvu jsem se Draculy bál z jednoho jednoduchého důvodu - moc nevěřím těmhle počinům, kdy potomci se snaží navazovat na díla svých předků. Naštěstí v případě Draculy od Dacra Stokera byly moje pochyby liché.
Předně oceňuji deníkovou formu, jímž je Dracul psán a respektuje tak původní předlohu. Text je díky tomu přehledně členěn a hlavně - má spád. Takové tempo, které postupně nabírá na obrátkách jsem dlouho nečetl a bylo to fajn. Ne že ne.
Literárně se mi dobová stylizace zamlouvala a neměl jsem s ní problém. Příběh sám o sobě byl fajn, až na konec, který mi přišel až moc mysteriózní, a tak nějak na sílu. Skóre ale vyrovnal epilog, kde to boření čtvrté stěny stálo za to.
Určitě doporučuji (nejen) fandům kultovního Drákuly.
VŠEM KDO VĚDÍ, ŽE NESTVŮRY JSOU SKUTEČNÉ.
Skvělý rozjezd proplítaný různými legendami a pověrami.
Velká nálož rozmanitých emocí a sympatičtí hrdinové.
Konec mi přišel slabší,nebo už nedokázal udržet mojí pozornost.
NESMRTELNÝ DRACULA
Všichni ho známe.
Všichni víme, že je to upír, ale knihu jsem nikdy nečetla.
Moc mě to bavilo :-)
Příběh začíná v dětství hlavního hrdiny Brama, který díky své nemoci nemůže do svých sedmi let ani vstát z postele. Je neduživý, chorý, slabý.
TO SE VŠAK JEDNOHO DNE ZMĚNÍ !
Napětí by se dalo krájet...
Dracula má času dost...
Doporučuji :-)
(SPOILER) Nebýt SČ s #proctemeabecedu by mi tato kniha s krásně ponurou atmosférou unikla. Přestože se jedná o poměrně pěknou bichly, příběh jsem si užila. Napětí rostlo každým dnem a nezodpovězené otázky se celkem hromadily. Děj se skládal z části současností ale poměrně větší díl tvořily zápisy z deníku Brama a jeho bratra. Největší záhadou pro mě byla chůva Ellen. Celou dobu jsem ji měla za stvůru, až její dojemný příběh na konci knihy změnil můj názor. Z některých scén v knize jsem měla husí kůži a kladla si otázku zda je příběh opravdu inspirován skutečností? Ať je či není byla kniha neskutečně čtivá a zajímavá. Nebýt překombinovaného a ukvapeného konce dala bych plný počet hvězd. Mrzelo mě, že spousta otázek nebyla zodpovězena a příběh se tak úplně neuzavřel.
Knihu jsem četla v rámci společného čtení, #proctemeabecedu.
Horory jsem začala číst až letos, teď už opravdu mohu říct, že čtu úplně vše. :-) Příběh se mi líbil, každý den jsem se těšila na danou část. Na začátku bylo hodně otázek. Postupně byly nějaké odkryty, aby zase vytanuly jiné otázky.
Děj byl velmi napínavý. Bylo mi líto Brama, Matildy, Ellen, Emily i Thornleyho. Z některých věcí mi bylo špatně, ale k příběhu to naprosto sedělo. Skvěle zpracovaný příběh.
Postavy jsem si oblíbila, akorát mi neseděl Vambéry, no a samozřejmě Dracul. :-) Tomu jsem taktéž nefandila.
Ponuré prostředí taky skvělé, do toho venku zatažený a prší, představivost pracovala na plné obrátky.
Kdo hledá nějakou napínavou knihu a aby se i maličko bál, knihu doporučuji. Jednu hvězdu dávám dolů, protože jsem očekávala trochu jiný konec. Ani ne to jak to skončilo, ale že na konci dá autor navíc jednu postavu, ale proč tam přišla za Bramem vysvětleno nebylo.
Dracul - Dacre Stoker
Anotace:
Román Dracul je inspirovaný deníkovými záznamy autora jednoho z nejslavnějších hororů, jehož lze označit za zakladatele žánru.
Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného kláštera. Je vyzbrojený zrcátky, krucifixy, svěcenou vodou, košíkem bílých růží a revolverem. Jedinou útěchou mu je láhev slivovice. Vroucně se modlí, aby přežil tuto noc.
Času není nazbyt a on narychlo sepisuje znepokojivé události, které ho sem přivedly. Vypráví děsivý příběh o dětství v Dublinu, častých nemocech, záhadné chůvě, o lidech, kteří údajně zemřeli, a přesto žijí, o pověrách, z nichž se náhle stala realita. Neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra, s níž, jak doufal, skoncoval před lety…
Recenze:
Musím říct, že ačkoli jsem po knize sáhla spíš “z donucení”, protože tyhle pohádky pro dospělé moc nemusím, tak jsem z příběhu jako z celku mile překvapená.
Čekala mě spousta napínavých situací, styl psaní se mi líbil, takže to člověka nutilo jít dál.
Každopádně mě v knížce stihlo jedno hodně nemilé překvapení - konec. Ten pro mne byl hlubokým zklamáním, špatně se mi v tolika postavách na jednom místě orientovalo, některé věci zůstaly v podstatě otevřené a jednání některých postav bylo nelogické. Hodně mě zamrzelo, že po tak super překvapení, že se mi bude něco takového líbit, přišel ten hořký konec… Jak jste to měli vy? Vidíte to stejně nebo se vám závěr knihy líbil?
3/5 ⭐️
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday ️️️
Kniha se mi líbila a přečetla jsem ji rychle. To, jak na sebe navazovali části, se mi líbilo. Stejne byla fajn zodpovězena i otázka vzniku Draculu. V určitých částech se napětí vystupňovalo a gradovalo. Ja jsem si to užila.
Zo začiatku som snahu o kontinuitu v archaickom štýle pána Stokera seniora oceňoval, potom ma to začalo unavovať. Od polovice knihy som čítal už iba z úcty tradícii. Pre mňa ploché, nezáživné, postavy nezaujímavé. Možno nemám správny vkus, alebo ma rozmaznal perfekcionizmus a fenomén Mr. Kinga
od prvej strany som vedel že ma kniha bude bavit a bolo to tak až po záver, velmi dobrá atmosferická upirovina - bram s. by bol určite spokojný !
Ak by som mal vybrať knihu, do ktorej sa mi v danom roku najmenej chcelo a napokon ma najpríjemnejšie prekvapila, skoro určite by to bol Dracul alias prequel legendárnej Stokerovej klasiky. Tá ma nikdy nebavila, až na niektoré skvelé kapitoly (neskôr sa ukázalo, že bol problém v tom, že sa ku mne dostalo brutálne scenzurované slovenské vydanie, ale to je iný príbeh). Predkračovanie som si kúpil len vďaka výbornej cene počas Black Friday. Román mi každopádne následne X mesiacov ležal v polici a nakoniec som sa doňho pustil s otrávene prevrátenými očami, aby som si to konečne mohol odškrtnúť zo zoznamu. Dej ma chytil okamžite. Má 512 strán, ale vďaka plynulému deju a sympatickým postavám (v ktorých sa dá ľahko orientovať, čo sa nedá povedať o pôvodnom románe Dracula a to dokonca ani o necenzurovanej verzii) upaľuje svižne dopredu a paradoxne pôsobí kratšie, než niektoré (nudné) 150-stranové knihy. Je to krásny atmosférický horor. Staromódny a pritom moderný. Úžasná je už hravá obálka s vyrezaným okienkom. K tomu si pripočítajte medailóniky autorov, lacetku (prekvapivo nie červenú) a záverečné dodatky, ktoré vás miestami šokujú (je pôvodný Dracula opisom skutočných udalostí?!), inokedy prekvapia (to, že sa Stoker inšpiroval rumunským vládcom Vladom Narážačom je hypotéza, s ktorou prišla až dvojica profesorov z Bostonskej univerzity vo svojej knihe In Search of Dracula zo 70. rokov, má sa však za to, že Stoker išiel oveľa hlbšie do minulosti, konkrétne do Scholomance, čo mala byť pradávna škola v lesoch, v ktorej vyučoval svoje praktiky diabol a každého desiateho študentka si ponechal). Autori (v čele s praprasynovcom Brama Stokera Dacreom) prichádzajú s nápadmi, ktoré vás neustále nútia mať oči na stopkách. Akonáhle hrozila stagnácia, preradili z pohľadu postavy X na postavu Y, prípadne skáču v čase a priestore a to tak, že výrazne. Opakujem však: všetko je prehľadné a ľahko pochopiteľné. Aby toho nebolo málo, menia nielen rozprávačov, ale i štýly (jedna kapitola je poňatá ako list, druhá ako denník) a dokonca formy (er, ich) a časy (minulý, prítomný). Niekomu možno bude vadiť, že Dracul pripomína možno nie ani tak prequel, ale skôr remake (psychiatrický ústav, rozvaliny kedysi honosného hradu v horách, postupne sa formujúca skupina hrdinov, ktorá sa vo finále dostáva do epicentra zla, aby s Draculom skoncovala na jeho domovskej pôde, dokonca je prítomný Van Helsing, hoc tu sa volá inak).
Pomaloučku plynoucí upírský román, který zajisté potěší všechny milovníky klasického žánru. Stránku po stránce se napětí stupňuje a atmosféra houstne. Perfektní lokace, poctivě vykreslené charaktery ... rozhodně neudělá praprastrýčkovi ostudu :)
4*