Dracul
Dacre Stoker , Jonathan Dylan Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462682/bmid_dracul-Yk9-462682.jpeg
4
412
412
STRHUJÍCÍ PREQUEL ODHALUJÍCÍ PRAPŮVOD SAMOTNÉHO HRABĚTE DRACULY | Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného kláštera. Je vyzbrojený zrcátky, krucifixy, svěcenou vodou, košíkem bílých růží a revolverem. Jedinou útěchou mu je láhev slivovice. Vroucně se modlí, aby přežil tuto noc. Času není nazbyt a on narychlo sepisuje znepokojivé události, které ho sem přivedly. Vypráví děsivý příběh o dětství v Dublinu, častých nemocech, záhadné chůvě, o lidech, kteří údajně zemřeli, a přesto žijí, o pověrách, z nichž se náhle stala realita. Neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra, s níž, jak doufal, skoncoval před lety… Po téměř sto padesáti letech od vydání Draculy se Dacre Stoker, praprasynovec Brama Stokera, vrací k původním deníkovým záznamům svého slavného předka a k záhadám a nezodpovězeným otázkám doprovázejícím toto výjimečné literární dílo. Na základě dokumentů z autorovy pozůstalosti vytvořili spolu s americkým spisovatelem J. D. Barkerem (autor románů Čtvrtá opice nebo Pátá oběť) mrazivý příběh, který čtenářům odhalí prapůvod samotného hraběte Draculy, jeho tvůrce i tajemné ženy, která je navždy spoutala k sobě.... celý text
Přidat komentář
Budu patřit k té menšině, kterou Dracul moc neoslovil. Snažila jsem se ho číst pěkně v kuse, ale v první třetině knihy se mi podařilo dokonce dvakrát usnout. V polovině mi přišlo, že děj dostal spád a byl už zajímavý a taky "hororový". Knížku jsem přečetla. Kdyby mi bylo 15, určitě bych byla nadšená. Takhle spíš trochu zklamaná. Když jde o upíry, to už mě víc zaujaly knížky Jenny Nowak.
Dobre napsané, nechybí napětí, dlouho mi vadilo prerusovani děje z minulosti dějem současným, ktery vyzníval "prazdne", ale ukázalo se, ze svůj význam mel. Nicméně i přes chytrou myšlenku nametu, i přes skvele zpracování, i přes úžasnou obálku knihy, i přes ctivost příběhu.. na tu pátou hvězdu mi něco chybělo. Asi to mrazení, ktere se nějak nedostavilo.
Tohle je prostě naprostá bomba. Jako mě u toho bolelo břicho, furt jsem na příběh myslela, v noci jsem se bála i na wc. Nejsem fanda hororů apod., ale tohle jsem musela číst stejně jako kdysi Drakulu od Brama Stokera. Tohle je pecka pro všechny fandy Draculy. Skvěle psáno jako příběh... Ubíhá, napínavý děj celou dobu.
Tahle kniha si zaslouží čestné místo v mé knihovně a věřte, že je to pocta. Knihy totiž nesyslím, mám jen pár mě cenných.
Ještě chci pochválit krásně udělánou obálku knihy, to okénko je díra a líbí se mi jako nápad.
Tak jsem po klasicky předvánočně narocnem tydnu, kdy jediné moje prijemne chvile predstavovaly momenty s cajem a touhle knihou, pokorila jeden z nejlepsich prequellu vubec, Dracul. Jak se mi #jdbarker nelibil ve Ctvrte opici, v Dracul(ovi) jsem si jeho zpusob psani totalne zamilovala. Dosud nezverejneny pribeh spisovatele Brama Stokera nebo smyslené hratky s osudem spisovatelské legendy jmenem #Bramstoker? Bylo to paradne napsane, ctive, tajemne, temne, totalne svazujici. Všechno okorenene jiz napsanym svetoznamym pribehem Draculy. Pres 500 stranek paradni temne cetby! #dacrestoker primy potomek Brama si zaslouzi zubatou pusu.
Tuto knihu jsem objevila na databázi úplně náhodou, samozřejmě ve spojitosti se starým dobrým "Drákulou". A protože gotický román je moje láska všeobecně, tak jsem byla zvědavá, co provedou soudobí autoři s tímto tématem ve 21. století. Musím s radostí konstatovat, že se s ním popasovali nadmíru dobře. U Dacre Stokera se geny jednoduše nezapřou (no, uvidíme jestli ještě něco dobrého napíše).
Kniha vypráví příběh samotného Brama Stokera a jeho sourozenců, kterým podivně zamotanou cestou zkříží cestu sám hrabě Dracul(a) a tím do jisté míry ovlivní jejich budoucí životy. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách, které se později spojí v jednu, ale každá má svůj význam a velkou dávku napětí. Zápletka se postupně pěkně rozvíjí a odkrývání tajemství, kladení otázek a získávání odpovědí na ně udržuje čtenáře v napětí a posouvá děj svižně dopředu. Za zvláštní považuji fakt, že jsem si oblíbila úplně všechny postavy a všem jsem fandila, i když bylo jasné, že ne pro všechny to dopadne nakonec dobře. Tudíž - mohu vřele doporučit.
Myslím, že tato knížka se zařadí mezi mé oblíbené. Upíří příběhy já můžu a tento mi sedl. Má takový klasický nádech, který ve spoustě moderního literárního vampyrismu postrádám. Moc jsem od toho nečekala a rozhodně mě to nezklamalo. Klidně by příběh mohl ještě pokračovat :-)
Knihu jsem si vypůjčila od kamaráda. Velmi mě zaujala jak obálkou, tak názvem. Když jsem zjistila o co se jedná, byla jsem spíše skeptická. Prequel ke knize Dracula...no opravdu jsem měla strach, že tohle nebude zrovna můj šálek kávy.
Jsem ráda, že opak je pravdou. Příběh mě absolutně vtáhl hned po prvních stranách. Celá kniha si udržela napětí až do konce. Určitě jsem tuto knihu nečetla naposledy.
Velice vydařená kniha, navíc perfektně napínavá. Na některé scény asi jen tak nezapomenu. Nejobdivuhodnější postavou pro mě byla Ellen, škoda jen jejího dalšího osudu, z něho mě doslova mrazí. Místy na mě byl příběh možná až moc překombinovaný, jinak ale nemám sebemenší výhrady.
Drákula patří mezi mé top knížky, které čtu pravidelně znovu a znovu. Na Dracul jsem se moc těšila a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Děj byl čtivý. Jednu hvězdičku jsem musela strhnout, protože Drákula je prostě jedinečný a ve srovnání s ním bych prostě této knize dát 5 hvězdiček nemohla.
Na tuhle knížku jsem byla velmi zvědavá, protože Dracula byl moje nejoblíbenější kniha v dospívání. Miluju filmového Draculu s Belou Lugosim i novejší verzi od F.F. Coppoly, ale tohle byla naprosto ubíjející kniha, kdy jsem se do čtení musela vyloženě nutit. Při čtení komentářů tady mám pocit, že jsem četla něco úplně jiného než ostatní. Štěstí že tam byl ten epilog, ten to zachránil s hodnocením aspoň na 3*. Škoda.
Mě osobně se to moc líbilo. Mám ráda knihu Dracula. Od této jsem nic neočekávala a velmi pěkně mě překvapila a potěšila. Děj se čtivý a poutavý. Žádné sáhodlouhé popisy krajin, či postav. Doporučuji všem, kteří rádi trošku tajemna, romantiky a napětí :,-)
Příběh se mi hodně líbil. Hororově laděný, obzvlášť ta scéna v márnici, až mi přejel mráz po zádech.
Přečetla jsem si nadšené komentáře a moc se těšila. Bohužel žádné nadšení se nedostavilo. Ani nevím proč, ale prostě mě to moc nebavilo. Nepocítila jsem nějaké větší napětí nebo nedočkavost z toho, jak vše dopadne. Dočetla jsem hlavně kvůli výzvě.
Ešte sa mi nestalo, aby som po prečítaní poslednej strany knihy mal chuť okamžite začať čítať odznova. Kniha bola tak napínavá, že som chodil pár dní spavať o tretej až štvrtej ráno. Nedalo sa prestať čítať ten najnapínavejší príbeh, aky som kedy čítal. Dracul je možno ešte lepší ako pôvodný príbeh Dracula. Možno to je tým, že každý už pozná ten skvelý hrôzostrašný príbeh, ale Dracul je nová hystória o ktorej neviete vôbec nič a to bolo to najnapínavejšie, čakať čo bude ďalej. Originálne napády, rozuzlenia, zvraty, nedalo sa vôbec prepokladať ako to môže vôbec skončiť. Odporúčam upíromaniakom (ale aj tým, čo nič o upíroch doteraz nečítali a chcú sa báť naplno). ;)
Co na to říct... Když se kdokoliv zadívá na moje složení knihovny, tak rychle pochopí, jakým směrem je zaměřena. Tudíž ano - ani tenhle příběh o upírech v něm nemohl chybět. Postava Drákuly je takovou mojí platonickou láskou. Spíše se ale přikláním k reálnému předobrazu Vlada Tepeše, než k tomu, který známe díky panu Stokerovi (i když Gary Oldman v Drákulovi od F.F. Coppoly je taky fešák). Nicméně i tak byla kniha naprosto famózní a jen těžko jsem se od ní dokázala odtrhnout. A co teprve ten pocit, když jsem otočila poslední stránku...
Jako prequel k již profláknutému příběhu sedí naprosto dokonale, jen mám takový pocit, že Dracul je zde přeci jen trochu víc za zmetka, než v díle Brama Stokera (protože tam je mi ho aspoň trochu líto). Krutost a syrovost je protkána vlastně celou knihou a stupňuje se. Autorův popis mrtvol a zohavených těl je dokonalý (ano, nejsem normální, líbí se mi to). Realita naservírovaná přímo pod nos.
Do cca poloviny knihy je tempo pozvolné, poté začne zrychlovat a ke konci již příběh letí jako blázen. A pak se rázem zastaví, jako když utne. V tu chvíli to chce hluboký nádech a dost času na srovnání myšlenek...
Tohle je skvost! Cokoliv s Drákulou musí moje maličkost zkrátka mít, takže prequelové dílo Stokerova potomka? To mě nesmělo minout!
Zpočátku jsem se bála, jak se s takovou bichlí popasuji, ale příběh mě okamžitě vtáhl tak, že stránky ubíhaly jedna za druhou. Celé to bylo opravdu skvostné. Autoři nádherně vykreslili samotné irské prostředí, do toho prostupuje několik legend o Dearg Due i o samotném Drákulovi. Především první legenda o Dearg Due se mi hrozně líbila, bylo to nádherně sepsané, mělo to úžasnou atmosféru, celé jsem to viděla před očima a celé to propletení postav bylo úžasně nápadité. Drákula byl v příběhu vykreslen mimořádně děsivě, zloduch každým coulem, který se neštítí ničeho. Trošičku mi tam chybělo objasnění jeho původu, nějaká hlubší minulost, protože přeci jen, každé zlo má někde počátek. Ale to byl jen nepatrný stín na jinak mimořádné knize! Celá kniha má fantastickou atmosféru, tajemnou a děsivou, některé chuťovky jsem si zvráceně užívala a způsob vyprávění mi skvěle sedl. Třetí část možná nebyla tak intenzivní, ale konec to všechno zase dohnal.
Skvostná, mimořádná kniha, která má čestné místo v mé knihovně. Příběh protkaný dokonalou, tajemnou a mrazivou atmosférou, která vás vtáhne a nepustí. Spletitost dějové linky vítám a závěrečné rozuzlení je přesně takové, jaké mám ráda. Aneb nic není takové, jaké se na první pohled zdá být. A za ten konec, který - pozor, spoiler - vlastně není úplně šťastný, ale spíše depresivní a smutný, dávám pomyslnou šestou hvězdičku. Mám ráda, když se autor odváže a naservíruje čtenáři jiný konec, než jaký by si možná sám přál. :)
Jako dítě jsem Draculu četla neustále dokola, dost mě ovlivnil (možná ne úplně správným směrem, byla jsem divný dítě) a vážně jsem se těšila na tuhle novinku.
Dracul byl pro mne výzvou. Barkera mám moc ráda, ale trochu marně jsem hledala v knize jeho vliv? Jeho údernost a smysl pro gradaci děje. Neni tam. Jedná se ale slušné čtení, s viktoriánskou příchutí, s některými vzrušujícími částmi a zajímavými pasážemi založených na Drákulově mýtu. Jenže je to pořád takový nemastný neslaný.
Dracula je excelentní masterpiece a Dracul je jeho takový hodně nafoukaný mladší brácha pro masy.
Klasický Dracula patří mezi mé nejoblíbenější knihy, četla jsem ho už několikrát, a tak jsem si samozřejmě tento prequel nemohla nechat ujít.
Vůbec se nedalo odhadnout, co mě vlastně čeká, ale protože Dacre Stoker přizval ke spolupráci J. D. Barkera, od kterého jsem již něco četla, hodně jsem se těšila a doufala, že to bude skvělá kniha.
Ale ne, není skvělá, je naprosto úžasná, dovolím si říct že je až excelentní!
Příběh je pojat retrospektivně, velká část je formou deníkových zápisků. Hlavní postavou je právě Bram Stoker, dozvíme se o jeho ne moc veselém dětství, a také se seznámíme s celou jeho rodinou. Hlavně se sestrou a bratrem, kteří budou posléze důležitými aktéry v příběhu, ale také s chůvou, záhadnou Ellen.
Musím pochválit překlad, je skvělý. Příběh, který dokonale nastiňuje tehdejší dobu, je opravdu velmi čtivý, takže i když je kniha objemná, ubíhá velmi rychle. A je to naprosto fantasticky mysteriózní, perfektně upírské, děsuplné. A co víc, závěr je velmi znepokojivý!
Dracul je pro mě jednou z nejlepších knih, kterou jsem v roce 2020 četla! A je prequelem ke knize Brama Stokera Drákula.
Příběh měl tak skvělou atmosféru! Byl děsivý, tajemný a zároveň se našlo několik momentů, které byly až srdceryvné. Moc se mi líbilo celé rozuzlení příběhu, i postavy. No, já to prostě milovala všechno :) Knížka se navíc neuvěřitelně lehce a rychle četla, takže jsem tuhle 500 stránkovou bichličku měla přečtenou za dva dny :O
Dacre Stoker a J. D. Barker jednoduše odvedli skvělou práci a deníkové záznamy Brama Stokera zpracovali tak dobře, že vám tahle knížka jednoduše nedá moc příležitostí ji odložit. Některé scény působily tak sugestivně, že jsem chvílemi měla dojem, že se tohle všechno vážně mohlo tehdy odehrát!
Ja jsem do knihy nešla s tím že tam najdu odlitek jejího předka. Vlastně vůbec jsem si to s tím nespojovala, protože z logiky věci tam nic takového najít nemohu když mezi vydáváním obou knih nejen že leží problematika dvou autorů ( byť pokrevně provázaných) ale hlavně víc jak sto let. S tím musí počítat každý. Jazyk a vyprávění se změnilo a to i za předpokladu že se něčemu chce někdo přiblížit. Jako román takový to není špatné. Má to kupodivu chytlavou rétoriku, ačkoliv tempo je pomalejší. Určité věci tam byly zbytečné ale ve výsledku ta kniha ostudu neudělá. Jen Drákula a Dracul jsou jsou podle mě dvě různé knihy z nichž ta druhá si jen bere prvky a jakési možná i zákonitosti té první, ale vytváří pro ní vlastní klima...4/5