Dracula
Bram Stoker
Román Dracula lze zařadit do žánru hororu, či gotického románu a je to klasické dílo literárního vampirismu. Je strukturován jako řada zápisů v deníku a několika dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je britský právník Jonathan Harker, který odjíždí do Transylvánie na hrad hraběte Drákuly, aby s ním projednal zamýšlenou koupi několika nemovitostí v Londýně. Po několika dnech strávených v tajmném místě po boku děsivého hostitele Jonathanovi dochází, že jeho návrat domů je odložen na dobu neurčitou, ba dokonce, že se nejspíš už nikdy do Londýna ke své milované snoubence nevrátí. On i jeho nicnetušící snoubenka se tak stávájí obětí strašlivého upíra s ještě strašlivějšími úmysly.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1991 , Galerie DolmenOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
K přečtení mě nalákalo vysoké hodnocení a doporučení k Čtenářské výzvě. Forma deníkových záznamů mne zaujala. Bavila mě postava Renfielda a popis jeho šílenství ( i když jsem čekala, že bude hrát nějakou větší úlohu). Celkově jsem ale knihu dočetla opravdu hlavně kvůli splnění Čtenářské výzvy. Kromě části kdy byl pan Harker zavřen na Drakulově zámku mi děj zas tak napínavý a strašidelný nepřišel. Některé pasáže byly dost rozplizlé, na mne příliš mnoho sladkobolných popisů jak je Lucy nebo Mína andělská, jemná, laskavá, okouzlující, překrásná bytost atd... A v hlavě mi uvízne pouze to, jakým způsobem dělali Lucy transfuzi - od kohokoli, kdo šel zrovna okolo ( 4 x!!!) . Pravděpodobně se pokaždé strefili do krevní skupiny, protože Lucy to kupodivu přežila. Ano, asi základní kámen hororového žánru a významná kniha své doby, ale já se nedám strhnout pětihvězdičkovým hodnocením a jdu si pustit své oblíbené Drákuloviny :-)
klasika klasik, dílo nesmrtelné,škoda, že takové knihy nebyly v povinné četbě, nevím, kdo vybíral tzv. povinnou četbu nebo zda to vůbec ještě existuje - nemám k dispozici mládež ke srovnání.Možná, že se to teď jmenuje doporučená literatura nebo jinak poeticky.
Pokud to existuje, velmi by mě zajímal seznam nynějších autorů.
Naprosto úžasné dílo. Docela dlouho jsem se odhodlávala ho přečíst, už jen proto jak notoricky známá je postava Draculy. Jsem ráda že jsem to udělala. Ten příběh mě nadchnul, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Tajemno a hrůza okamžiku na vás z knihy úplně dýchá. Bavila mě forma deníkových zápisků, dobře se to četlo. Konec byl trošku zdlouhavý ale to jí na kráse neubírá.
Naprostá klasika, základní kámen moderního horroru a taky ikona popkultury. To by se Bram Stoker jistě divil :-)
Tuhle knihu jsem tak nějak přecházel, protože ten příběh je tak známý, že se mi to nechtělo číst. Navíc v dnešní době, kde téma upírů je snad nejoblíbenější žánr, tohle dílo skoro uniklo mé pozornosti. Až mi kolegyně v práci řekla, že by mi to doporučila, že to stojí za to, tak jsem dal na ni a knihu si přečetl. A nelituji toho. Spíš lituji toho, že jsem ji nečetl mnohem dřív.
Ten všeobecně známý svět upírů je v knize jiný a lepší. Postava samotného hraběte je výborně popsána, stejně jako vše ostatní, ať už popis osob nebo jednotlivých míru a krajin. Navíc kniha je psaná formou deníků různých postav, což dodává knize zcela jiný rozměr. Za mě opravdu povedené dílo, staré již přes 100 let.
Vydanie ktoré som čítal sa chválilo že je prvé ktoré nebolo nijako skrátené a zároveň upozorňovalo že tie predošlé boli skrátené z istých dôvodov, ktoré sa ukázali byť Cthulhužiaľ naozaj pádne. Spočiatku je to fajn, Jonathan na Draculovom zámku, príchod vyvraždenej lode, popis Renfieldovho pozoruhodného šialenstva ( ktoré ale nikam neviedlo ), to všetko malo správne goticko-hororovú atmosféru. Neskôr sa to však až nepochopiteľne brutálne rozplizne v mláčku sentimentálnych kecov ktoré neberú konca. Tie príšerne sladkasto-naivistické popisy toho ako niekto bozkáva Míne ruku a so slzami v očiach šepká že je to tak čistá anjelská bytosť boli dosť smiešne a hlavne ničím nevyvážené, lebo finálne zúčtovanie s Drakulom je rovnako nepochopiteľne odfláknuté, ako by si v tej chvíli Stoker zrazu povedal že text by už nezniesol ani písmeno naviac a tak strašného ( ale ako sa začalo ukazovať aj celkom detinsky hlúpeho ) upíra proste dobehli, zapichli a šli na čaj o piatej. Toto stretnutie s legendou pre mňa neskončilo príliš slávne.
Možná je trochu škoda, že dneska všichni víme, co je karpatský šlechtic zač. Jinak by ten začátek musel být ještě děsivější. Moc se mi líbila forma deníkových zápisů jednotlivých postav, která knize dodává hodně autentičnosti.
A malá odbočka: být upírem ve viktoriánské éře nebylo tak jednoduché jako dnes, kdy (prý) na slunci jen světélkují. Těch omezení měl "chudák" hrabě tolik - pohyb přes vodu, hlídat si hlínu, nutné pozvání do domu apod. :)
Po neutuchající invazi upírů a upírek všeho druhu, kteří se na nás hrnou z filmových pláten, TV obrazovek, videoher a literárních počinů všeliké kvality, jsem na tento typ hororů zanevřela. Prostě inflace téhož nemá zaručený marketinkový úspěch....Drákulu jsem četla před léty. Je to vynikající kniha, na kterou nedám dopustit. A není co dodat, prostě za pět.
Tady není co řešit. Je to fenomén, naprosto perfektní záležitost. Jen dneska trochu skřípou ty krevní transfuze, ale to se autorovi prostě musí prominout. Tenkrát snad ještě ani nebyly objeveny krevní skupiny... Vypravování v podobě deníkových záznamů výborně funguje a celému příběhu dodává mnohem větší tíživost a osudovost. Celkově se jedná o viktoriánské mrazivo se vším všudy. Tehdy ještě upíři měli šmrnc, než začali zářit na slunci… Díky bohu za novější nevysosané výjimky (Interview s upírem).
Zajimave napsana knizka, na dnesni ctenare snad az prilis rozvlacna. Pribeh je dobre vystaveny a i v dnesni dobe upouta.
I když už nejsem malé dítě pořád mi při čtení Draculy, třeba v neděli při fujařici, běhá mráz po zádech...
Z odstupu století se dílo hodnotí těžko, ale jedná se o knihu která mnoho řekne i současnému čtenáři. Ne každý ji ale vydrží dočíst do konce.
knížka s takovouto atmosferou se najde vážně málokdy. Dostala jsem se k této knížce poměrně brzy a naprosto mě uchvátila a díky ní jsem si přečetla další knihy s upíří tématikou, jako například Transylvánská sága od J. Nowak nebo od Le Fanu Carmilla a další....Pokud se rádi bojíte pojďte do toho...
Vyborne a desive cteni. Obzvlast denik Jonathana ze zacatku knihy me naprosto dostal. Doporuciji!
Když jsem jí začala číst poprvý, tak jsem tak bála hned na začátku (jak se Jonathan dívá z okna své komnaty a ten ferda tam leze venku po zdi), že jsem ji musela odložit a počkat si na dobu, kdy budu trochu odvážnější :-))). Naprostá klasika! Líbila se mi hlavně i pro tu dopisovo/deníkovou formu.
Do knihy jsem se pustila diky ctenarske vyzve. Mela jsem strach, ze bude uzito dost archaizmu, ale naopak se cetlo uplne samo. Jedine u ceho se pozastavim byl popis citu, tehdejsi galantnosti a hlavne se za to nikdo nestydel.
Knihu hodnotim jako bestseller te doby.
Téměř na každé stránce tohoto románu je cítit závan záhrobí, jako byste sami byli na Drákulově hradu či v hrobce slečny Lucy. Pokud máte rádi hororovou klasiku tak určitě doporučuji. A po přečtení také doporučuji shlédnout film Dracula od F.F.Copoly, který je natočen podle této knihy.
Knihou jsem opovrhovala, když jsem byla mladší, ale jak přibyly léta, knihu jsem si vybrala do povinné četby. A mohu říct, že Stoker předčil svoji dobu.
Příběhu nechybělo napětí, po které vám strachy přešel mráz po zádech. Kniha se díky deníkovým záznamům a dopisům četla úplně sama.
Za mě dobrá, mrazivá klasika, kterou by si měl přečíst každý fanoušek hororového žánru.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Vlastně si nejsem jistý, co přesně jsem čekal, ale čtivost a hororovost knihy si v ničem nezadá s modernějšími protikusy např. od Kinga. Doporučuji.