Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171127/mid_dracula-c9p-171127.png
4
3516
3516
Román Dracula lze zařadit do žánru hororu, či gotického románu a je to klasické dílo literárního vampirismu. Je strukturován jako řada zápisů v deníku a několika dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je britský právník Jonathan Harker, který odjíždí do Transylvánie na hrad hraběte Drákuly, aby s ním projednal zamýšlenou koupi několika nemovitostí v Londýně. Po několika dnech strávených v tajmném místě po boku děsivého hostitele Jonathanovi dochází, že jeho návrat domů je odložen na dobu neurčitou, ba dokonce, že se nejspíš už nikdy do Londýna ke své milované snoubence nevrátí. On i jeho nicnetušící snoubenka se tak stávájí obětí strašlivého upíra s ještě strašlivějšími úmysly.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1991 , Galerie DolmenOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Další doplnění seznamu věcí, které jsem už měl znát dávno. Příběh se mi líbil, měl pěknou atmosféru a dovedu si představit, že v době vydání to mohlo být opravdu něco nevídaného a dechberoucího. Co mi ale vadilo bylo to, že všichni páni byli stoprocentní gentlemani, samý pevný charakter a ztělesnění odvahy a sebeobětování a paní Harkerová žena nad ženy. To všechno by vůbec nevadilo, ale škoda, že tam v té partě nebyl nikdo neutrální nebo prospěchářský, prostě cokoli, co by vyvážilo ty gentlemany ryzích ctností, kteří se navzájem pouštěli do dveří a zároveň se distingovaně dohadovali, kdo první a raději obětuje svůj život za dámu v nesnázích. Pak by to mělo ještě zajímavější náboj.
Tak mne tuhle při úklidu v mé knihovně napadlo, zda nejsem poslední, kdo tuto knihu bude v naší rodině číst. Manželka tento druh literatury příliš nepreferuje, děti to sice přečetly, ale už čtou trochu jiné věci a vnoučata? Ta už čtou úplně něco jiného, tohle označují jako dědův čtenářský pravěk, sice to přečetly ale jejich výraz při hodnocení bych snad ani komentovat nemusel. Pro mne to ale své kouzlo má. takže to v naší knihovně nechám.
Nejsem příznivcem upírů a jiných těchto bytostí. Nicméně Dracula je odjakživa považován za legendu. Dlouho jsem se rozhodovala, jestli si to někdy přečtu.. A jsem velmi zklamaná. Kniha o Draculovi, kde v podstatě Dracula nevystupuje, pár zmínek, ale jinak se nedozvíte žádný jeho život, nic.. Takže za mě rozhodně nudné čtení...
Nesmrtelná klasika, která zaujme i po více než 100 letech. Velmi napínavý, zábavný příběh, postavy, kterým fandíte, temná atmosféra.
Tak jsem po letech nevydržel a znovu jsem si přečetl tuto mimořádně zajímavou knihu. Tedy, nevydržel Spíše jsem pocítil potřebu ověřit si, zda si ji pamatuji správně. Když se člověk pohybuje ve světě současné popkultury a potkává upíry doslova všude, časem na ně začne být alergický. Dokonce i iniciační knihou, ač ji četl a ví, že se mu líbila, začne tak trochu opovrhovat. To byla ovšem chyba.
Je to kniha která nejen že má zajímavý příběh, ale naplňuje, po mém nekvalifikovaném soudu, i požadavky kladené na vysokou literaturu, má formální kvality. A to, připusťte, není pro žánr zcela typické. Kniha je psaná způsobem nikoliv ojedinělým, ale ne zcela běžným formou zápisků. Pročítáme se hromadou deníkových zápisů, telegramů, sem tam novinovým článkem, či krátkou zprávou. Tím se střídá fokalizace mezi několik postav. S tím obecně bývá problém i u velice dobrých vypravěčů, nejsou zcela schopni formu textu přetvořit tak, aby působila odlišně od jiného zápisu. A to, kupodivu, Stoker dokázal velice dobře. I bez nadpisů dovedete rozpoznat zápisy a promluvy doktora van Helsinga od Sewardových, Harkerových, či Mininých. Van Helsing neustále operuje s koncovkou ti, v čemž je zcela ojedinělý, Mina text romantizuje, Sewardův je poněkud strukturovanější, obsahuje úvahové části, Harker působí jako hlavní vypravěč, jeho styl je nejprostší. Pravda, rozdíly mezi zápisy Miny a Lucy prakticky neexitují, ale to je patrně tím, že jsou si postavy neobyčejně podobné. Pravdou je, že ač vychvaluji formální rozdíly mezi postavami, charakterové rozdíly prakticky postřehnout nejde. Všichni muži jsou stejní romantičtí hrdinové bez bázně a hany, milující, milovaní a milováníhodní, ženy jsou zase jakousi ozvěnou Pénelopé, věrné, milující, velice mazané, ale v této knize až přehnaně romantické. V tomto ohledu je kniha přeci jenom trošičku obtížná. Časem se to maličko ohraje no.
Na straně druhé jsem si ale skupinu hlavních hrdinů celkem oblíbil, je neskutečně vtipná. Takže právník (vlastně ještě takřka koncipient), ředitel psychiatrické léčebny, prof. MUDr. LITDr. van Helsing atd., jeden lord, patrně nedělající nic, jakýsi polokovobj z Ameriky a jedná/dvě věrné manželky. To jsme dostali proti mocnému upířímu hraběti Dráculovi. Co je vtipné, za celý ten krutý souboj s vampýrem o prohnanosti stovek let, zemřou sotva dva členové této hrdinné družiny. No, ale to je jedno.
K tomu vtipu Ona celá ta kniha vypadá jako vtip. Považte, profesor van Helsing, který proslul svou prací v, de facto, neurologii a který poskytuje transfúze, je povolán do Anglie a první co jej v jeho neuzavřené mysli napadne je upír. Moderna a pokrok a najednou upír. Bez zaváhání. I v tomto ohledu je text vlastně dost komický. A toho komického je v tom víc. Fantastické promíchání komedie, až frašky s hororem, brutálním gotickým románem a dramatičností fascinujících rozměrů.
Měl-li bych vyzdvihnout některé další přednosti knihy, zmínil bych obzvláště dvě věci. Jednak úvod celé knihy odehrávající se v Maďarsku. Kulturní přenos se tu podle mě Stokerovi podařil skvěle a už z toho důvodu první kapitoly ukrývají jisté napětí, nejistotu. Že Stoker dobře věděl co píše lze poznat už z toho, že většina Slováků v knize hraje úlohu zápornou. Druhá mimořádně zajímavá věc se odehrává v Sewardových kapitolách. Sice drahý náš zoofág, šílenec, který se snaží pozřít co nejvíce životů najednou, aby jimi došel nesmrtelnosti. Stísněnost léčebny a nechutnost celé této scenérie je opět více než fascinující. A zajímavá. O to zajímavější, když si prohlédnete fantastické Štormovy ilustrace.
Kniha má snad jen jednu zásadnější vadu. Je asi opravdu moc dlouhá. Je smutným faktem, že po čase atmosféra knihy poněkud vyčpěla. Posledních sedmdesát stran už si ani nelze moc užít. A je to škoda, protože jinak kniha obsahuje mimořádné scény, které jsou neskutečně atmosferické a tísnivé. Vzpomeňme na kapitána lodi, které se přivázal ke kormidlu
Jo a proč vůbec tenhle můj text čtěte? Přečtěte si raději Upíří křest krví aneb Kletba nepominula, od Aleny Dvořákové.
Klasika. Dobre sa to čítalo, objavilo sa dosť znepokojivých scén aj pocity strachu a som rád, že vydavateľstvo Europa vydalo tento skvost v kompletnej neskrátenej podobe. Oproti tomu starému prekladu je to úplne iný zážitok. Toto je povinná jazda pre všetkých fanúšikov dobrých kníh a klasických príbehov. Upírske horory sú jeden z mála typov hororov, ktoré čítam a bavia ma.
"Z doby kamenné "
Tajemný příběh o upírovi, krvechtivém tvoru,o kterém koluje spousta legend. Ty si jela ověřit skupina mladých lidí přímo na místo činu. Jak kdo skončil?
Povinná četba snad každého, kdo se o upíry zajímá. Upířích příběhů je dnes v knihách i filmech až až, knihu B. Stokera však považuju za absolutní základ. Je totiž první z autorů, který se o upírovi zmiňuje. Byť byla kniha napsána na konci 19.století, což je na stylistice znát, příběh knihy nemá chybu a je absolutně skvěle postavený. Chytlavé čtení. Navíc neobvyklá je i forma deníků a dopisů.
První jsem viděla film z roku 1992 se skvělým Gary Oldmanem coby Drákulou v hlavní roli, nechala jsem se poněkud navnadit na lovestory s ním a slečnou Minou, v knize však o tom není ani zmínka. Drákula je v knižní předloze vylíčen víc jako krvelačná bestie bez jakékoli známky citu. Možná jsem ještě čekala, že se při čtení knihy budu opravdu bát a děsit, tento moment však, k mému zklamání, však nepřišel ani jednou. I tak ale jedinečná kniha, která stojí za přečtení!
Pokud se nepletu, tohle je první literární zpracování příběhu o slavném upírovi. A proto jsem si to chtěla přečíst. Upíři jsou dnes v řadě fantasy, v některých zejména YA dokonce hlavní postavy. Bylo natočeno mnoho filmů o upírech i Drákulovi. Když jsem odkládala knížku, prozpěvovala jsem si popěvek z muzikálu :„Buď navždy proklet, Drákulo.“ O Drákulovi a upírech píše a točí filmy kde kdo. Jenže Stoker byl první, kdo o Drakulovi psal, tedy spíš první kdo nezapadl a je všeobecně známý dodnes. Proto stojí za přečtení.
Čas. který uplynul od jeho napsání, je na příběhu trochu znát, ale požitek to nijak nezmenšuje.
Cekala jsem, ze se dozvim neco z toho, jak vlastne Drakula vznikl. Ale bohuzel. I presto jsem rada, ze knihu mam, je fascinujici, jakou maji nekteri autori fantazii. A i kdyz od vydani knihy ubehlo pres 120 let, je dilo ctive a napinave.
Úžasná kniha psaná v podobě deníků a dopisů. Děj mě pohltil od začátku do konce a po dlouhé době jsem měla pocit, že knihu nedokážu odložit. Prostě skvělá a chytlavá kniha!
Dobře napsaná kniha formou deníkových záznamů. Knihu jsem četla před lety, ale ráda se k ní vracím. Na rozdíl od svých filmových zpracování je tu méně romantiky a více detektivní práce. Každý krok proti hraběti je pečlivě plánovaný a promyšlený. Je zajímavé sledovat vývoj událostí a těžkost situace, jak lidem v "moderním" věku (myšlena doba, kdy se příběh odehrává) sdělit, že existuje někdo takový jako hrabě Dracula.
Upírské příběhy miluju, ale prapůvodního otce dětí noci jsem nikdy nečetla. Letos nastal ten správný čas a tak jsem Draculu pořídila a nutno dodat, že velkou zásluhu na tom mají hlavně nádherná obálka a skvěle vyvedené ilustrace, které tvoří velkou součást knihy.
Formou deníkových zápisků se dozvídáme příběh hraběte. Máme zde několik hlavních postav, které nám skrze stránky svých zápisníků poskytují vhled do samotného dění. Všechny postavy známe i z jiných popkulturních zpracování - manželský pár Harkerových, profesor Van Helsing se svým žákem a následovatelem i Minina přítelkyně Lucy a její nápadníci.
V knize jsou skvěle vyvedené popisy krajiny a lidí oné doby. Nicméně některé opisné pasáže jsou až přespříliš rozvleklé (zejména tedy hon na Draculu v poslední části knihy). Draculův popis zevnějšku taky není tak úplně “my cup of tea”. Dnešní člověk už je asi zvyklý na jiné typy upírů, které nám servíruje současná kultura - zmiňme kupříkladu Damona z TVD, Edwarda ze Stmívání, Matthewa z Času čarodějnic, Angela z Buffy, Lestata z Interview s upírem, Draculu ve filmu Van Helsing z 2004 či poněkud novější pojetí Draculy Jonathanem Rhysem Meyersem.
Závěrem tedy mohu říci, že z knihy nejsem ani zklamaná, ale ani nějak zvlášť odvázaná…..
No tedy, ze me se nakonec jeste stane fanousek upirich pribehu. Drakulu zna kazdy - i male dite na nej narazi v nejake pohadce, dospely jedinec najde vetsi ci mensi odkaz na tohoto slavneho upira v nespoctu filmu, serialu a knih. Stejne tak jsem ho znala i ja... Drakula tady, Drakula tam... knihu od Brama Stokera jsem si ale precetla az ted. Souhlasim s mnohymi negativnimi komentari, ano dialogy mezi postavami jsou mnohdy prehlane pateticke, neustale ujistovani se o velkem pratelstvi a lasce muze hlavne dnesnimu ctenari vadit. Ovsem kdyz si clovek uvedomi, kdy byla kniha napsana, tyto vytky jdou (alespon pro me) stranou. Celkove se mi tato upiri klasika libila hodne. Ve sve dobe musela byt kniha naprostou bombou a nedivim se, ze se z ni stal takovy fenomen. Dialogy jsem brala jako poplatne sve dobe a vlastne i diky nim kniha pusobila tak autenticky. (Neni nic horsiho, nez kdyz clovek cte roman odehravajici se udajne ve stredoveku a hrdinove pouzivaji jazyk 21 stoleti, takze doufam, ze neexistuje nejaka "zmodernizovana verze/preklad".) Kdyz knihu rozdelim na tri casti (Jonathan na hrade, linka s Lucy, hon na Drakulu) tak se mi nejmene libila ta posledni, tu bych jeste klidne vic zdramatizovala. Celkove u me tato hororova klasika zabodovala. Take jsem ted moc rada ze jsem si uz pred casem koupila knihu Dracul https://www.databazeknih.cz/knihy/dracul-446010, knihu od prapra... synovce B. Stokera a J.D Barkera (autora serie o opicim vrahovi) a budu se tak moci do "stareho sveta" upiru vratit (moderni upiri na stredni skole v Americe me zatim nelakaji).
I klasika dokáže překvapit! Když člověk přijme filosoficko-romantické diskuze hlavních hrdinů, tak je příběh napínavý a nezadá si se současnými horory... Mně osobně nejvíc fascinovala rychlost doručování pošty v té době - kam se na ni hrabe dnešní Česká pošta :-D
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Knihu hodnotím průměrně. Četla se mi dosti těžce, což ale připisuji na vrub jen sama sobě. Celkově jsem ale od příběhu čekala více. Závěr byl ovšem strhující!
“There are mysteries which men can only guess at, which age by age they may solve only in part.“