Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210718/mid_dracula-xzu-210718.png
4
3509
3509
Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je britský právník Jonathan Harker, který odjíždí do Transylvánie na hrad hraběte Drákuly, aby s ním projednal zamýšlenou koupi několika nemovitostí v Londýně. Po několika dnech strávených v tajmném místě po boku děsivého hostitele Jonathanovi dochází, že jeho návrat domů je odložen na dobu neurčitou, ba dokonce, že se nejspíš už nikdy do Londýna ke své milované snoubence nevrátí. On i jeho nicnetušící snoubenka se tak stávájí obětí strašlivého upíra s ještě strašlivějšími úmysly.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1991 , Hanácké nakladatelstvíOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Pro dnešního diváka je jednání postav poněkud naivní až nerozvážné a vyprávění místy rozvláčné, ale když se vžijeme do doby, kdy Bram Stoker svůj román psal, snadno pochopíme, že musel čtenáře na fantastické schopnosti Drákuly teprve připravit. Dílo je velmi čtivé. Vyprávění formou deníkového zápisu je také zajímavé.
Dva roky kniha ležela v poličce, hodně jsem stála o to, mít jí, ale přesto musela počkat a myslím, že to tak mělo být. Po zvyknutí si na styl deníkového vyprávění, to stálo za to. Napínavé, nečekané s dobrým koncem. Drakulo děkuji.
TOHLE je ta klasika, kdy upíři byli upíři a ne třpytícími puberťáky. Nemám ráda horory, ale u této knihy pro její čtivost dělám výjimku. Mohu jen doporučit.
Byla jsem velmi zklamaná ,protože jsem čekala něco trochu jiného. Děj byl nudný a nezajímavý a když už se teda konečně něco stalo ,tak to hned přestalo. Zkrátka jsem čekala víc akce a strašidelných momentů ,ale snad jsem se ani jednou nebála. Knížku jsem dočetla něco přes 1/2 a někdy se ji chystám dočíst. Dávám 3 hvězdy ,nejradši bych dala 2,5 to ,ale nejde a tak se kloním k 3.
Když jsem to četl prvně (11-12 let, asi...), bál jsem se. Páni, jak jsem se bál! Když jsem to četl na gymplu, přišlo mi to jako klasické dílo tehdejší doby. Když jsem nedávno poslouchal rozhlasovou hru (pominu zpracování, bylo na výbornou), přišlo mi to jako vhodná zvuková kulisa.
P.S. Kouzelné dětství!, kdy jsme ještě nebyli tak otupělí množstvím zkušeností a možnostmi srovnání.
Úvodní část příběhu se příliš nevymyká běžným hororovým historkám své doby. Až s příchodem van Helsinga a jeho vědeckých metod potírání upírů se z tuctového hororu stane nesmrtelné dílo.
Za prvé nesmieme zabúdať, že kniha bola napísaná na koncí 19.teho storočia - vtedy bol odhalený kotník takmer perverzný a odchod z domu bez gardedámy vrchol drzosti. Žilo sa inak, hovorilo sa inak a tak sa nemožeme diviť, že v knihe absentujú klasické hororové prvky ako ich poznáme dnes. Draculu som prvý krát čítala ako decko a bála som sa teda ukrutne, Korunu tomu nasadil strýko, ktorý mi tvrdil, že Dracula žije u babičky v skrini na chodbe - myslím že to potom tisíckrát oľutoval, pretože som ho chodila každú noc budiť, že musím ísť na záchod a sama okolo tej skrine neprejdem :)) Keby žil Bram Stoker v dnešnej dobe, asi by príbeh napísal inak, ale mne sa jeho verzia veľmi páčila a rada si ju prečítam aj dnes.
Výborné ! Výborné ! Ešte raz výborné. Takto si predstavujem Draculov príbeh. Kniha je omnoho lepšia ako Coppolov film, ktorý je len obyčajná romantika s knihou nemá veľa spoločného. Bram Stoker už vtedy dokázal vytvoriť dielo z ktorého ide ešte aj dnes strach. Od začiatku až do konca, ide príbeh, obrovsky, rýchlym, tempom. Samotný Dracula je tu skutočne tým pravým Draculom. Tak isto sa mi veľmi páčila denníková forma príbehu, ktorú tu niektorý užívatelia kritizujú. Postavy sú zaujímavé a dokonca som v knihe postrehol niekoľko veľmi vtipných hlášok čo som teda vôbec nečakal. Dracula ma milo prekvapil, nečakal som že to bude až také dobré. Viem že každý má na túto knihu vlastný názor, ale niektorý užívatelia by mohli preukázať väčšiu úctu ku klasike, ktorou román Dracula, bezpochyby je. Dávam päť hviezd je to jedna z najlepších kníh aké som kedy čítal.
Na Draculu jsem se dlouho těšila, ale docela mě kniha zklamala... Vůbec jsem se nedokázala vžit do postav, vůbec mě kniha nevtáhla do děje, moc mě ani neoslovil (byť je to originální) "styl dopisů". Jednou a dost. Trvalo mi asi 6 měsíců,než jsem ji dočetla...
Draculo, Draculo.
Tady zub času hodně zaúřadoval.
Předně, deníkovo-dopisně-novinová forma není z úplně nejšťastnějších (když se navíc po relativně slibně rozjíždějícím úvodu na zámku hraběte švenklo na korespondenci dvou přítelkyň, kde rozebírají své nápadníky, málem jsem lezl po stropě). Autor sice z jednotlivých dílků celkem umně mozaiku příběhu vyskládal, je ale až příliš patrno, jak taková podoba textu, s minimem přímé řeči, oproti svým mladším kolegům (a bohužel nejen jim, viz. například Tři mušketýry), postrádá jakýkoli švih. Dracula je zkrátka takové těžkopádně upjaté, viktoriánské dobrodružství, plné patetických, ukrutně přeušlechtilých panáků, co se chovají jako totální dementi; Van Helsingovo „čekání na zralý klas“, neustálé nenošení hostie a křížků při sobě, netečnost k pobledlé Mině.. A když už jsme u demencí, proč upíři dlí na hřbitovech plných křížů, proč Stoker považuje divadelní herečku Ellen Terry za nádhernou? Proč...? Proč...?....můžete buď ukazovat bělma, nebo se kouzlem nechtěného prostě bavit („Sotva se Lucy na sklonku dne probudila, sáhla za ňadra a k mému překvapení vytáhla poznámky, které mi dal Van Helsing přečíst. Prozíravý profesor je vrátil tam, odkud vypadly, aby se při probuzení nevylekala.“... „Namočil cíp ručníku do studené vody a začal ho pleskat přes obličej.“ „Slováci jsou statní a bezohlední a mají nějaké zbraně*..Snad se budeme muset utkat se Slováky a případný nezdar by..“).
Dovolte mi se ještě vrátit k čekání na zralé obilné klasy. Chápu, že se Bram snažil napínat, jenomže upíři byli známí už ve středověku, takže, i vzhledem k prostince vysvětlujícímu, loženě napovídajímu ději, nemohli být ohledně faktu, co že za vším vlastně stojí, napnutí snad ani doboví četnaři. A strašidelné to není skoro vůbec.
Ale abych jen nekydal, Drakula je bezesporu vampírskou biblí a stanovil kánon, z něhož se čerpá dodnes. Standartní 3***
Závěrem pár mých oblíbených: „ Představ si, že je mu teprve dvacet devět, a už vede obrovský blázinec.“ a spoiler „Smím mrtvé slečně Lucy uříznout hlavu?“
*valašky
Myslela jsem že si ji zamiluju jako všichni ale nějak se mi nepodařilo do toho vtáhnout a ze začátku jsem to dlouho přelouskávala.
Čtyři hvězdičky samozřejmě za příběh, jazyk a způsob vyprávění. Zejména úvodní pasáže jsou vynikající. Ovšem mám pocit, že Stoker neudržel plynulost knihy. Někde mírně po polovině knihy mi příběh přišel příliš rozvláčný. Každopádně scéna s připlouvající lodí nebo když hrabě slézá zdi hradu...hůůů :)
Ach, Draculo, co s tebou... Tuhle větu jsem si posteskla mnohokrát. Já vám prostě nevím, co s ní. Klasika hororu. Dobře, souhlasím. Každý milovník hororu by ji měl znát. Dobře souhlasím. Ale dál?
Má pár neskutečně chytlavých momentů, pasáží a kapitol. Třeba hned na začátku, kdy náš hlavní hrdina pobývá na hradě. Bláznivý pojídač much mě pro změnu velmi bavil a čekala jsem, co z něho všechno vyleze za zápletku. Jeho smrt mě mrzela.
Ale pátrání po Draculovi? To byl pro mě nudný soupis záznamů o bednách. Ne horor. A pan Van Helsing, přestože jsem se snažila, mi nakonec pěkně lezl na nervy. On ví, ale nepoví. Až přijde vhodný čas. A on si je naprosto jistý, co si Dracula, myslí, udělá a proč. Protože mu asi vidí do hlavy, protože Dracula sice žije po staletí, ale vlastně je to úplný naivní pitomec... Aspoň tak mi to připadalo. Přestože několikrát zaznělo, jak je chytrý atd. ...
Nehledě na to, že emocionalita a chování postav mě mnohdy udivilo. Navíc jsem asi nečetla pořádně, páč dodnes netuším, čím byla slečna Mina tak úžasná...
3* s klidným svědomím. Bylo to fajn, jsem ráda, že jsem se do toho pustila, ale jednou stačilo.
Na to jak je tento příběh starý tak se četl dobře. Co se týká příběhu byl celkem fajn, ale horor? To mi opravdu nepřišlo. Příběh neměl strašidelnou atmosféru ani náhodou. Takže průměr!
Upíři jsou fenomén a chudák nebožtík Dracula se po několika desítkách (možná stovkách) znásilnění svého kultu zajisté obrací v hrobě. Aneb jak udělat vývar, když z kostí zbyl jen prach.
Stoker byl první a zároveň nejlepší. Nemusel si hrát na originalitu a stvořil legendu, která v éře internetu už možná nepůsobí tak děsivě, ale stále dokáže zabořit špičáky do čtenářovy mysli. A představte si, jak se to muselo louskat na konci devatenáctého století, za svitu svíčky a hladovými vlky za oknem. Panečku!
Na dnešní dobu je ten způsob vyjadřování už trochu otravný :-(
Závěr knihy je nějak jiný než si pamatuji...asi buď z jiné knihy nebo z filmu, nevím ale každopádně tady mě dost zklamal :-(
Po přečtení této knihy jsem zjistila, že jsem vlastně doposud příběh Draculy pořádně neznala. Kniha mě bavila, líbila se mi její forma a také doba ve které je psaná, když muži byli ještě skutečně Muži:-) nicméně očekávala bych celý děj trochu napínavější, místo abych trnula hrůzou jsem občas měla spíše strach z toho, že u čtení usnu:-) i tak hodnotím kladně.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Po mnoha hororových knihách. Po Kingově ztvárnění upírů a po filmových adaptacích už v sobě Dracula nenese takové kouzlo, jaké v sobě zajisté měl na přelomu devatenáctého století. V té době je zřejmé, že pobuřoval. Dnes zůstává klasikou, kterou si hororoví nadšenci musejí přečíst, chtějí - li poznat pozadí hororu a upíří tématiky.Mám doma vydání z levných knih a četl jej před lety. Je to pomalá četba, vleklá, ale přesto zajímavá