Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29778/mid_dracula-Nss-29778.png
4
3516
3516
Román Dracula je první zpracování upírské legendy do románové podoby. S vkusem, s ohledem na reálie a se znalostí vampyrismu se Stokerovi podařilo vzkřísit v povědomí milionů čtenářů prastarou legendu, provázející lidstvo odnepaměti. Do typicky měšťácké společnosti devatenáctého století, do prostředí viktoriánské Anglie umístil Stoker příběh, v němž s tmou a zkázou zápolí obyčejní lidé, nucení bojovat zbraněmi stejnými jako síla zla - symboly a prostředky čerpanými ze středověkých mýtů. Příběh o hraběti Draculovi, který se ze svého tajuplného hradu ukrytého kdesi v Transylvánii, dostává až do Londýna, kde se proti němu postaví hrstka statečných, vedených starým lékařem Van Helsingem, je vyprávěn stylem deníkových zápisků jednotlivých postav a novinových článků. Samozřejmě od napsání tohoto románu uběhlo mnoho let a dnes už je (nejen) hororová literatura někde zcela jinde. Zejména klasické prvky anglického romantického románu 19. století mohou řadu čtenářů odradit. Přesto však Dracula zůstává napínavým a děsivým románem, který je považován za jedno ze základních děl hororového žánru. Předobrazem hraběte Draculy je historická postava valašského vojvody Vlada, panujícího v druhé polovině 15. století, jehož ukrutnost a krvavé skutky byly tak pověstné, že podle lidového podání byl prý spolčen s ďáblem.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2004 , Levné knihyOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Hodnoceno s ohledem na to, kdy byla kniha napsána. Tomu také odpovídá styl psaní, který se dnes už může jevit zastarale. Jinak samozřejmě neopomenutelná klasika. Kdo by neznal hraběte Drákulu...
Naprostá klasika mezi horory, existuje vůbec někdo, kdo nezná legendu o hraběti z Transylvánie? Nádherně vylíčená příroda Rumunska, ponurá a děsivá atmosféra hradu v Karpatech, kdy děs a zoufalství se přenášejí do Londýna. Tato kniha je velký fenomén
Trochu starosvětské, jak to koneckonců odpovídá datu vzniku, takže se dnešnímu čtenáři může zdát, že je to málo akční, zato se tam přespříliš šťourají klacíkem v pocitech hrdinů. Ale není to na škodu a k tomu anglickému 19. století to prostě patří. Zvláštní náboj tomu dodává i forma - deníkových zápisů, dopisů. A o čem že to vlastně je sem asi psát nemusím. Špičaté zuby, dubové kolíky, vlci, česnek, všechno tam je. ;-) Za mě super čtení, které by si měli mladí číst dřív než všechny stmívání a zatmění.
Dracula....ach! Po tolika filmovych, serialovych a divadelnich zpracovanich si konecne precist original! Je to zazitek.
Nicmene se musim dostat k jednomu tematu. Setkavam se s nazory, ze je kniha "divna", dej je nezazivny, jazyk je nesrozumitelny, vlastne to vubec neni desivy atd atd... lidi, no tak ???? Draculu napsal Bram Stoker v 19.stoleti! Samozrejme ze takova kniha bude pro cloveka dnesni doby nesrozumitelna (pokud tedy literaturu 19.stoleti nectete pravidelne a uz se v tematu dokazete orientovat). Dracula, jako jeden z mala titulu, polozil zaklady pro moderni horor. At uz psany, nebo filmovy. Z jeho tematu cerpaji svou inspiraci tvurci dodnes a jeste dlouho cerpat budou. Jasne, pokud jste zmlsani Draculou s Garym Oldmanem, nemuzete cekat ze originalni kniha vas srazi do kolen. Ale zkuste se na Draculu divat ocima cloveka v 19.stoleti, a treba na chvilicku zazijete to, co jste citili jako deti, kdyz jste poprve cetli Harryho Pottera ????
Kniha se mi líbila a celkem jsem v ní dostala vše, co jsem očekávala. První půlka mne bavila víc, než ta druhá, kdy už ho začali honit. A také mi přišlo, že na to, jak byl děj někdy poněkud zdlouhavý, tak Draculu zabili až příliš rychle a snadno. Ale budiž.
Kniha mě jinak zaujala a velmi silně působila, možná to bylo i tím, že jsem ji četla v Rumunsku. Když vás tam pak zastihne mlha, že není vidět víc jak pár metrů dopředu, okamžitě máte dojem, že Dracula po vás jde. A dokonce se mi o něm i zdálo.
Dobrý, jsem ráda, že jsem se ke knize konečně dostala a jsem o další čtenářské dojmy bohatší.
Legendární román a povinné čtivo každého milovníka mýtyckých bytostí. Kniha je naprosto úžasná. Detailní, leč napínavý děj vás vtrhne do děje a nebude chtít pustit. Skoro každé ukončení kapitoly ve vás zanechá pocit napětí a zvědavosti.
Nejvíc se mi líbil originální deníkový způsob napsání celé knihy.
Kniha pro mě, jakožto milovníka krvežíznivých a nemilosrdných upírů, je velmi srdcová záležitost.
Když jsem se nacházel v knihovně a uviděl jsem knihu DRACULA v tomto vydání, tak jsem neváhal a knihu jsem si půjčil. O této knize jsem už dlouhou dobu uvažoval a konečně jsem se odhodlal se začíst. Knihu s námětem upírství jsem pravděpodobně ještě nečetl.
Kniha je hodně obsáhlá. Možná jsem očekával, že kniha bude více strašidelnější a budu se při čtení více bát. Některé okamžiky mi nahnaly více strachu. Kniha svou atmosférou zapadá do kategorie gotických románů. Příběh mě celkově zaujal. Knize by prospělo, pokud by byla napsána svižněji a nikoliv tak rozvláčně.
V knize se mísí detektivka, horor, akční drama, humorné scény (např. hlídač v ZOO), nalezneme v ní také prvky romantiky. Kniha je napsána formou dopisů z pohledu hlavních postav. Autor se nechal také inspirovat jinými autory, kteří v minulosti napsali knihy o upírech. Tato kniha patří mezi klasická díla a asi získala největší proslulost po celém světě a je čtena dodnes. V knize se mimo jiné dočteme, podle jakých znaků poznáme, že se jedná o upíra a jak se před ním máme chránit. To je určitě důležitá informace, pokud bychom se někdy s upírem setkali osobně. Člověk nikdy neví.. :) :) :)
V knize se vyskytují pěkné ilustrace a doslov.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Tvrdí se, že lidé, kteří jsou na prahu smrti, většinou umírají za svítání nebo v době, kdy odliv vystřídává příliv či opačně.
Jak šťastni jsou někteří lidé, kteří v životě nepoznají ani strach, ani hrůzu, a kterým je spánek požehnáním, dostavujícím se noc co noc a přinášejícím pouze sladké sny!
Smích je král a dostaví se, kdy jak se mu zlíbí. Nikoho se neptá, neohlíží se na vhodnost okamžiku.
Draculu jsem četla jako dospívající. Je to naprosto nadčasová knížka. Spustila ve mně zájem o vše spojené s upíry. Od té doby se pravděpodobně datuje má obliba česneku. Manžel ji četl ve slovenštině a je to prý ještě mocnější zážitek. Moc si to nedovedu přestavit, protože si vzpomínám, jak jsem tou knihou žila celé dny. Otáčela jsem se za každým šramotem, sledovala zrcadla, když jsme měli na večeři topinky, celá hlavička česneku mi nestačila, jíst se to moc nedalo, ale byla jsem chráněná. Mým krevním oběhem tenkrát kolovala krev s česnekem. Děkuji svým rodičům, že toto česnekové období, s typickým odérem, se mnou zvládli.
Tak nevím, jestli se tohohle před 100 lety někdo bál, ale pro současného čtenáře to strašidelné není vůbec. Pokud by člověk o upírech nevěděl vůbec nic, tak by to asi bylo poutavé, ale takhle mi to přišlo spíš jako dobrodružný příběh s prvky romantiky.
Čekala jsem mnohem, ale mnohem více. Kniha mě opravdu nebavila.Celé to vlastně bylo o ničem, povaha všech hlavních hrdinů mi vadila a nevím proč všichni byli zlatíčka, drahouškové, chudáčkové a miláčkové. Opravdu jsem se na knihu těšila, protože příběh jako takový znám z různých filmových a divadelních představeních a vždycky se mi moc líbil, ale toto bylo pro mě nezajímavé a utahené.
Úvodní sekvence deníkových zápisů Jonathana Harkera byla perfektní. Pak však kniha pokračovala a k mému zklamání nabrala (s nepravidelnými výkyvy) sestupnou tendenci. Někde v půlce už můj zájem opadl; vlastně jsem fandil starouši Drákulovi a doufal, že ta užvaněná banda klaďasů dostane na frak.
Za mě trochu zklamání. Zub času zaúřadoval a hororová atmosféra se přetavila v romantismus. Nicméně stále jde o klasiku, ve které se inspirovala řada autorů - a proto bylo fajn si to přečíst.
Tajemný hrad v Karpatech má už 100 let své temné místo v mysli každého z nás. Jméno Drákula bylo do dnes v mé hlavě jen jako nezřetelný obrys povídaček a bylo skvělé nechat ho tímto příběhem na chvíli oživnout. Zdlouhavost knihy považuji za velké plus. Stoker nikam nespěchá narozdíl od dnešních čtenářů.
Taková ta kniha či postava, o které neustále slyšíte, o které se lidé baví, každý ví, o koho jde a oč běží. ALE pak se vám tato kniha dostane do rukou, vy si ji přečtete a zjistíte, že Dracula a vše kolem něj není takové, jak jste si to poskládali z toho, co jste se doslechli.
Tuto knihu jsem si zamilovala z toho důvodu, že je na její dobu strašně pokroková. Když si třeba představím, jaká byla společnost v Irsku v letech Stokera, všichni si museli klepat na čela a dívat se na něho s povytaženým obočím. Ale ve skutečnosti byli podělaní strachy.
Což mě vede k další myšlence, že pojem stach se přenesl na úplně jinou rovinu. Kdysi se lidé báli báchorek o upírech, dneska by nejspíš Stoker psal o tom, jak nějaký záhadný Facebookula tajně v noci kradl mladým lidem příspěvky z Facebooku a Instagramu, až jim nakonec smazal účet a oni uhynuli. Je úžasné, jakou má ta kniha pověst, jaké mají lidé povědomí o její existenci a ještě lepší je, co se na jejich stránkách nachází a co vše může lidem předat (samozřejmě ne se vším souhlasím, v některých věcech jsme udělali krok správným směrem)!
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Řekla bych, že ten kdo si nepřečetl tuto knihu, jakoby nežil. Je to naprostá klasika, kterou každý musí znát
Tuto knihu jsem četla 2x, jednou v angličtině, určitě si ji přečtu znovu. I když byla natočena spousta filmových verzí, knize se to nikdy nevyrovná.