Dracula
Bram Stoker
Román Dracula je první zpracování upírské legendy do románové podoby. S vkusem, s ohledem na reálie a se znalostí vampyrismu se Stokerovi podařilo vzkřísit v povědomí milionů čtenářů prastarou legendu, provázející lidstvo odnepaměti. Do typicky měšťácké společnosti devatenáctého století, do prostředí viktoriánské Anglie umístil Stoker příběh, v němž s tmou a zkázou zápolí obyčejní lidé, nucení bojovat zbraněmi stejnými jako síla zla - symboly a prostředky čerpanými ze středověkých mýtů. Příběh o hraběti Draculovi, který se ze svého tajuplného hradu ukrytého kdesi v Transylvánii, dostává až do Londýna, kde se proti němu postaví hrstka statečných, vedených starým lékařem Van Helsingem, je vyprávěn stylem deníkových zápisků jednotlivých postav a novinových článků. Samozřejmě od napsání tohoto románu uběhlo mnoho let a dnes už je (nejen) hororová literatura někde zcela jinde. Zejména klasické prvky anglického romantického románu 19. století mohou řadu čtenářů odradit. Přesto však Dracula zůstává napínavým a děsivým románem, který je považován za jedno ze základních děl hororového žánru. Předobrazem hraběte Draculy je historická postava valašského vojvody Vlada, panujícího v druhé polovině 15. století, jehož ukrutnost a krvavé skutky byly tak pověstné, že podle lidového podání byl prý spolčen s ďáblem.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2004 , Levné knihyOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem si tuto knihu až letos. Jsem milovníkem filmu (1992), tudíž jsem předpokládala, že mě bude kniha bavit minimálně stejně, jako film. Celý příběh se odehrává formou dopisů a jazykem, který je typický pro britské smýšlení. Postrádá hlubší popis pocitů jednotlivých postav. Vyjma začátku a konce (což je s ohledem na rozsah děje nepatrné) mě kniha nebavila. Na základě mého subjektivního názoru byl spisovatel velmi dobrý co se týče vykonstruování příběhu, smyslu pro pořádek a pro organizaci. Postrádá to ovšem gradaci, která by měla fungovat na základě emocí, příběh je v tomto ohledu ale mnohem prázdnější, než by se mohlo zdát. Ovšem, některé knihy jsou důležité pro budoucí spisovatele, jako průkopníci. Draculu jsem postavila na stejnou úroveň jako snímek "Občan Kane" , především pak proto, že obě tyto díla mají svou nezaměnitelnou hodnotu pro každého, kdo přišel po nich. Se vší odvahou vyjít po cestě dosud nevyšlapané. Nicméně, jakým způsobem Bram Stoker přistupoval k tématice "Upíra" a zda tušil, jak zásadní fenomén se z toho stane...to je na zváženou.
Horor bežne nie je moja šálka kávy, ale Draculu som sa hotoval čítať už dlhšie. A rozhodne som nebol sklamaný. Spôsob prerozprávania deja cez záznamy v denníkoch, či novinové články knihu necháva plynule odsýpať z pohľadu viacerých hrdinov. Atmosféra je hustá a plastická, naozaj ma pohltila. A k tomu celkom zábavné popisy Slovákov :).
Kniha je písaná štýlom 19. storočia (nemenná ušľachtilosť, statočnosť, atď. hrdinov, podobne ako v Sienkiewiczových knihách), ale to patrí k dobe vzniku knihy.
V deji všetko sedí, lícuje, nie sú tam nezmysly (akých je kopa napríklad v Diabol a temé vody).
Trochu mi kazilo dojem niekoľko hrubíc v texte, a tiež Nosferatu na prebale, keďže Dracula v knihe vyzerá úplne inak, ale to sú drobnosti
Summa summarum, odporúčam.
Tohle je opravdová klasika hororového žánru. Forma zápisků, dopisů, článků v novinách atd... byla neuvěřitelná a nutí čtenáře číst dále (pro mě to bylo tenkrát první knížka, kterou jsem četl a měla tuto formu).
Nemůžu jinak než doporučit i mladším čtenářům, kteří chtějí začít číst hororové knížky.
Nadšená. Opravdu. Ještě jsem nečetla žádnou knihu, která by byla napsaná tímto stylem, tedy pouze formou zápisků v denících, novinových článků, pracovních výkazů a dopisů. Bavilo mě to a četla jsem to s nadšením a hltala každý článek. Jedinou nevýhodu, kterou bych si vytkla je, že jsem dřív viděla jak film z roku 1992 tak i parodii s Leslie Nielsenem a u spousty pasáží jsem se prostě smála... Ne ale té knížce, nýbrž asociacím z parodie. Co bych vytkla filmařům je, že narozdíl od knihy, zasadili do filmu milostný příběh. To jsem na knížce oceňovala jako jednu z nejlepších věcí, že i přes absenci milostné zápletky byl příběh čtivý, dobrodružný, poutavý a napínavý a nezkažený srdíčky a motýlky v břiše :)
Sice je tato kniha brána jako klasika, ale mě prostě nebrala. Jelikož ale když už něco čtu tak to i dočtu, dokončila jsem i tuto knihu. Nečetla se mi moc dobře, hlavně kvůli stylu jakým byla kniha napsaná. Byla dost popisná a hlavně části, kde mluví nebo ,,píše" Van Helsing pro mě byly dost dlouhé a těžko se četly.
Hororová klasika. Pasáže co bavily, ale i ty co nebyly moc záživné. Rozhodně zajímavou formou psané.
Konečně jsem si myslela, že jsem narazila na další klasiku, která mě bude skutečně bavit, ale bohužel jsem si to myslela asi jen do první čtvrtiny knihy. Rozjezd to mělo skvělý, čtivý, poutavý, tajemný a strašidelný. Ale jakmile se děj přesunul do Londýna, začalo to pokulhávat. Do poloviny knihy to ještě šlo, tajemno stále lákalo, ale v poslední třetině knihy jsem se několikrát udeřila do hlavy a přemýšlela, jak mohou být postavy tak hloupé a slepé a nevšimnout si něčeho, co se jim v krátké době děje pod nosem už podruhé! Rozvláčné, natahované, okecávané. Kdyby se kniha zaměřila víc na děj, než jak o sobě postavy navzájem píšou, jak jsou úžasné, bylo by to zajímavější. Nerada haním klasiku, ale za mne bohužel ne. Kdybych neměla v audioverzi, asi bych nedočetla.:-(
Naprosto perfektní hororová klasika. Zajímalo by mě, když kniha v r. 1897 vyšla, jak vyděšeni museli být tehdejší čtenáři.. Jinak doporučuji i Coppolův film z r. 1992.
Dracula - nájde sa v našich krajoch taký človek, ktorý by toto meno nepoznal? Asi sotva. Pamätám si, že som knihu čítal niekedy veľmi veľmi dávno a vtedy ma príbeh nebavil. Naopak, v roku 2022 som si zakúpil neskrátené vydanie v podobe audioknihy, a ajhľa, kniha ma úplne pohltila. Neviem, či by to tak bolo ak by som knihu čítal, no fenomálny prednes Róberta Rotha dodal knihe na zážitku a ja som si príbeh užíval. Super, za mňa jednoznačne jedna z top audiokníh a R.R. je excelentný narátor. Na knihe je síce cítiť, že bola napísaná dávno-pradávno, no dusivá atmosféra ponorená do anachronizmov a dobových reálií, je to, čo pútavému príbehu pridáva na autenticite. Reč v podobe, akou sa už dnes nehovorí, má svoje neopakovateľné čaro a tým pádom umocňuje aj príbeh o najznámejšom upírovi. Maximálna spokojnosť.
Tento žánr nepatří k mým oblíbeným, ale Drákula je prostě legenda. Po nedávném shlédnutí reportáže v TV, kde byla mj. zmínka o této knize, jsem se rozhodla, že si toto dílo přečtu. Překvapivě se mi kniha četla dobře a děj měl spád. Přičítám to i stylu psaní formou deníkových zápisků a dopisů. Jsem ráda, že jsem si tuto "klasiku" nakonec přečetla. I když ani po přečtení nebudou upíři a podobné bytosti mými vyhledávanými hrdiny.
To jediné, čo tejto knihe chýba je, že je tak krátka. Téma, prostredie a hlavné postavy sú jedinečné. Ak to čítate po večeroch pri lampe, šálke čaju a vonku k tomu ešte aj prší, tak to dodáva knihe ešte väčšiu čitateľskú hodnotu. Jedna z povinných kníh k zbierke ako napríklad Krstný otec, IT atď.
Na této tématice mě dost baví, že jednou potřebujete vampýra důkladně "roztrhat a spálit", pak je důležité sehnat si na něj nějaké to stříbrné nádobíčko, jindy si musíte dávat pozor koho si zvete do domu a v neposlední řadě ..."rakve jsou bohužel nezbytností" :D.
Tak a nakonec jsem si přečetla krásné dílo, které veškeré tohle mystično spojuje do svazku o původní podstatě našich zubatých kamarádů. Nelituji, vše rychle odsýpá - nakonec se vše skvěle propojí, postavy jsou úžasně čestné, opravdový boj dobra se zlem. Časté změny úhlu pohledu, články a roztodivné zprávy mi vůbec nevadily, ba naopak - jednalo se o takové "pole" , na němž rostly mé nejrůznější spekulace, což jsem si à propos taky moc užila. :))
Jasný plný počet hvězdiček :F
Kniha je psaná ve stylu deníků a dopisů, což byla další věc, které jsem se bála, protože tenhle styl mě většinou nebaví. O to víc jsem byla překvapená jak krásně se to četlo. Bylo to čtivé, napínavé a postavy dokázaly veškeré své momenty, události a pocity popsat dokonale. Bylo tam ale několik pasáží, které byly pro příběh dejme tomu nezbytné, ale mě přišly až příliš detailné a zdlouhavé.
(SPOILER) Moje srdcovka.. i když filmová verze s Gary Oldmanem má konec více procítěný a zajímavý.
Knížka je delší, četla jsem ji po večerech po pár kapitolách. Trochu se stydím, že až teď. Začátek byl naprosto skvělý, atmosféra byla nepopsatelná a děsivá!! Drákula se neobjevoval často, takže jsem se na jeho příchod vždycky moc těšila (a zároveň netěšila:D). Později přibývá postav, je důležité číst pozorně všechny části (i ty, které se zdají být zbytečné), protože ve finále do sebe všechno zapadá. Postavy jsem si hrozně oblíbila, všechno jsem prožívala s nimi. Složitější jazyk mi nevadil, naopak naprosto seděl do atmosféry a dělal všechno takové magičtější. Je to prostě hororová klasika, kterou by si měl přečíst každý.
Mini spoiler:
Od konce jsem čekala mnohem víc, nějakou větší "jízdu".
Samosebou, tak jako nejspíš každý, i já znám spoustu pozdějších zpracování Drákuly a ozvěny jeho literární postavy z mnoha zdrojů. O to víc mě tento klasický román příjemně překvapil. Především upír je tu vylíčen velmi uvěřitelně. Na děsivosti mu přidávají prvky jako vjemy zápachu či zrůdnost zjevu, na mystičnosti fakt, že reaguje a chová se jinak než lidé. Tohle často bývá v různých zpracováních opomíjené, proto se mi obzvláště líbilo, jak pečlivě je tu vykreslené pozoruhodné chování a myšlení této figury. Líbila se mi atmosféra celé knihy. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí, Mína je chytrá a odvážná, takových postav není nikdy dost. Co se týká stylu - kdyby gentlemani z poloviny 19. století mluvili a vyjadřovali se moderně, spíš by mě to rušilo. Záplava emocí, které si lidé vzájemně vyjadřovali, a s nimiž situace prožívali, mi nevadila. Naopak, může být pro dnešního čtenáře paradoxně osvěžující. Ostatně, kdy naposledy mě kniha vedla ke skutečnému zamyšlení nad pojmy "zblednout hrůzou" nebo "pocit absolutního štěstí"? Působilo to opravdově.
Pár postřehů: 1) Román nepostrádá sem tam jiskru suchého britského humoru, až jsem se zasmála nahlas, což četbu velmi osvěží. 2) Van Helsing pendloval na trase Londýn-Amsterdam s takovou svižností, že by se mu o tom dnes mohlo jen zdát. 3) Pokud si člověk dá záležet, ani honba za upírem mu nemůže zabránit, aby se nezapomínal dobře a pravidelně stravovat.
Na závěr citát: "Nikdy se nebojme přemýšlet."
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Měl jsem problém s tím, že konec byl rychlý, uspěchaný, zatímco předchozí děj byl tak rozsáhle popisován, místy až zbytečně.