Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29778/mid_dracula-Nss-29778.png
4
3516
3516
Román Dracula je první zpracování upírské legendy do románové podoby. S vkusem, s ohledem na reálie a se znalostí vampyrismu se Stokerovi podařilo vzkřísit v povědomí milionů čtenářů prastarou legendu, provázející lidstvo odnepaměti. Do typicky měšťácké společnosti devatenáctého století, do prostředí viktoriánské Anglie umístil Stoker příběh, v němž s tmou a zkázou zápolí obyčejní lidé, nucení bojovat zbraněmi stejnými jako síla zla - symboly a prostředky čerpanými ze středověkých mýtů. Příběh o hraběti Draculovi, který se ze svého tajuplného hradu ukrytého kdesi v Transylvánii, dostává až do Londýna, kde se proti němu postaví hrstka statečných, vedených starým lékařem Van Helsingem, je vyprávěn stylem deníkových zápisků jednotlivých postav a novinových článků. Samozřejmě od napsání tohoto románu uběhlo mnoho let a dnes už je (nejen) hororová literatura někde zcela jinde. Zejména klasické prvky anglického romantického románu 19. století mohou řadu čtenářů odradit. Přesto však Dracula zůstává napínavým a děsivým románem, který je považován za jedno ze základních děl hororového žánru. Předobrazem hraběte Draculy je historická postava valašského vojvody Vlada, panujícího v druhé polovině 15. století, jehož ukrutnost a krvavé skutky byly tak pověstné, že podle lidového podání byl prý spolčen s ďáblem.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2004 , Levné knihyOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Mám hodně rád atmosféru této knihy, atmosféru devatenáctého století. Celý příběh je takový, neuspěchaný, poklidně vyprávěný, a vy máte čas si vychutnat pomalu narůstající znepokojení, strach a hrůzu. Tady se na vás nesnese smršť informací a akčního vyprávění jako v naší době. Tady se píší deníky, posílají telegramy, cestuje se týdny lodí a vlakem. A když na to vše přistoupíte a alespoň na chvíli vystoupíte ze zběsile pádícího času naší doby, kniha se vám odmění. Scény z hradu v Transylvánii, z lodi, i z ústavu pro choromyslné se vám dostanou pod kůži.
A samozřejmě, ještě i dnes, když se touláte po opuštěných rumunských horách, můžete si trochu atmosféry, klidu i jiného plynutí času té doby zažít. Ještě tam pár takových míst je.
Naprostá klasika,ke které se vždy rád budu vracet.
Možné spoilery.
Ačkoliv upírské tématice ani hororům neholduju a Drákulu jsem znala jenom z muzikálu (který je tématem této knihy inspirovaný jenom hodně volně), rozhodla jsem se doplnit si znalost této hororové klasiky v rámci letošní výzvy.
Začátek na Draculově hradě mě docela bavil, měl atmosféru. Pak začala být kniha bohužel čím dál rozvleklejší - nepatří k těm románům 19. a počátku 20. století (a takové opravdu existují), které se čtou samy i dneska. Moc napínavý mi děj nepřipadal, spíš svědčí o tom, co mohlo děsivě působit ve viktoriánské době na uvzdychané gentlemany podobné hlavním postavám a dámy myslící v první řadě na vdavky a "svého miláčka", slovy paní Harkerové. Závěr byl zklamáním, ale nikoliv nečekaným - když dvacet stran před koncem Dracula pořád ještě nebyl v dohledu, pochopila jsem, že se žádné grand finale a dechberoucí souboj s upírem asi konat nebude. V ději je také celou dobu příliš mnoho náhod a nelogických myšlenkových pochodů, jimiž postavy dospívají ke značně pochybným závěrům, bez nichž by se ovšem dál neposunuly.
Zajímavá je forma (v 19. století poměrně oblíbená) - pohledy různých postav ve formě deníkových záznamů, dopisů apod. Chválím i překladatele, který zachoval ducha doby a vystihl i individualitu projevu některých postav, která je zřejmě v originále - např. Van Helsing, starší než ostatní hrdinové, se vyjadřuje trochu jinak, ještě knižněji než oni. Rovněž se zde objevuje řada motivů, které přebírají autoři fantastiky dodnes, a možná si toho ani nejsou vědomi.
Jsem ráda, že jsem se dovzdělala tímto směrem, ale vracet se ke knize skoro určitě nebudu. Hvězda navíc za to, že jde o klasiku a jako takovou ji je třeba brát.
Jednoduse povinna klasika, ktera patri do kazde domaci knihovny. Povazuji knihu za ctivou a napinavou a to i presto, ze se jedna o relativne dlouhy pribeh, s vicero hlavnimi a vedlejsimi postavami, jejichz postaveni se navic meni. Samozrejme jazyk a forma v knize pouzita je poplatna sve dobe a tak nelze ocekavat roman a styl psani dnesni doby. Ja osobne ale klasicke knihy a pribehy ve sve knihovne potrebuju, protoze me nesmirne obohacuji, jak slovne, tak uhlem pohledu, nazory apod.
Kdo ma chut na trochu klasiky se vsim vsudy s detektivni a mirne mysteriozni a hororovou zapletkou tak s drakulou urcite neudela chybu.
Zcela jiste se chci jednou do Transylvanie podivat a to nejen na hrad hrabete Drakuly, ale hlavne na prirosu a na spousty mystickych, historickych a energetickych mist v teto lokalite.
Trocha filozofie na zaver - kniha by nas mohla primet zamyslet se nejen nad krveziznivymi kniznimi upiry, ale i nad tim, kdo to vlastne tak zvany upir muze byt a na tim, ze se pohybuji kolem nas a mohou okoli, lidem ci svetu tzv. Pit krev, aniz by ji museli pit do slova..
Nejsem sice milovníkem hororů, ale přiznávám, že příběh Drákuly mě oslovil. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy před tím neviděla ani filmové zpracování, jsem nebyla s příběhem obeznámená, a tak jsem byla celou knihu napnuta jak to vlastně skončí, čemuž napomohla forma deníkových záznamů. U knihy jsem ale měla menší problém se čtením. Kniha se mi četla hůře a na začátku jsem se celkem často ztrácela v ději i postavách. Každopádně se přiznávám, že kniha mi nepřišla vůbec hororová. To bude asi ale tím, že upír pro mě není nic neznámého, a tak mě tam vlastně nic nepřekvapilo. Škoda toho. Věřím, že ale jinak by to bylo velmi zajímavé čtení. Knihu ale doporučuji přečíst, obzvlášť pokud příběh Drákuly vůbec neznáte.
Plně souhlasím s hroubek. Autor barvitě vylíčil panství hraběte , vytvořil mystickou , tajemnou atmosféru opravdu velmi dávno a dobře. Ostatní je na naši fantazií a představivosti.
Film s W. Rider a K. Reavesem jsem vyděl již dávno , též nebyl špatný.
Nestárnoucí klasika, které není co vytknout. Napínavé, do detailu propracované. Jen ten konec mě trochu zklamal, byl zbytečně unáhlený, čekala jsem, že bude Dracula přece jen klást větší odpor.
Před přečtením této knihy jsem znala Drákulův příběh pouze v jeho muzikálové verzi. Od přítele jsem znala parodii na Drákulu, kdy byl Jonathan Harker jeho pomocníkem, proto jsem stále čekala na zvrat v knize. Čím blíže jsem byla ke konci knihy, říkala jsem si, že už se musí něco stát. Kniha psaná většinou formou deníku byla velmi poutavá.
Kniha mě vtáhla do děje tak, že jsem někdy měla pocit, že vidím před očima to, co autor popisoval.
Co se mi má knize líbilo bylo to, že byly pasáže napsané jako deníky hlavních postav. Doktor Wan Helsing byla svérázná postava, která vzala od začátku svého působení v knize vedení dalších činů.
Moje úplně první setkání s upíry v dobách školní docházky. A od té doby mně tyto záhrobní bytosti provázejí do dospěláckých let a staly se i posedlostí. Od té doby jsem velkou milovnicí hororů, zombií, upírů a dalších "roztomilých" nemrtvých a podivných mátoh.........
Pokoušela jsem se číst tuto knihu několikrát až jsem to nakonec dala jako audio knihu. Můžu doporučit, dá to knize uplně jiný rozměr. Je to audio nezkrácená verze.
Trochu jsem se obával, jestli je kniha vzhledem ke svému stáří ještě pro mě. Horor je přeci jen značně fousatý, ale snad zaujme i dnešní čtenáře. Filmové zpracování známe vlastně všichni a tak jsem chtěl mít i porovnání s knihou. Je pravda, že některé pasáže jsou delší a nezáživné, ale příběh byl čtivý a stále mě bavil mě.
Vyprávění příběhu formou deníkových zápisku a telegramových vzkazů z pohledu několika aktérů, způsob mluvy archaický, gentlemanský a starý téměř jako hrabě sám, způsoby a společenské mravy času dávno minulých a hrdinství čistší, než český křišťál. Spolu s poctivou detektivní prací, kdy si hrdinové pomocí tehdejších výdobytků doby musí poradit s téměř všemocným nepřítelem, který staletí plánoval svůj návrat na „výsluní“, kdy jeden z mnoha jejich nepřátel je vzdálenost a čas, který potřebují informace k putování mezi postavami a hrají tak do karet hraběti. Mrazivá a tíživá atmosféra, kdy víte, že česnek, kříže, hostie ani největší modlitby možná nebudou dost proti absolutnímu zlu. Nejen tohle jsou základní ingredience, které z nesmrtelné klasiky dělají netradiční čtenářský zážitek. Jen škoda toho klidného a velmi komorního finále, které jakoby „postrádalo účast“ samotného Drákuly. Po takhle strastiplné cestě jsem přeci jen čekal větší katarzi. Všehovšudy však úchvatný počin.
Príbeh stojí a padá na tajomnej atmosfére, prostredí a Draculovi - jednej z najkultovejších hororových postáv v literatúre aj vo filme. Oceňujem denníkovú formu, ktorá mi vôbec neprekážala, ba práve naopak. Dracula je tak trochu Stokerov "one hit wonder" v literárnom slova zmysle, no to vôbec nevadí, Dracula sa vždy čítal, číta a bude čítať. Aj o 500 rokov. A to mu nikto nevezme.
P.S. Pozrel som si aj film z roku 1992 a bolo to katastrofické spracovanie, ktoré sa nechytalo na knihu, navyše tam bolo dosť zásadných odlišností oproti predlohe, ktoré perfektne zhovadili Stokerov odkaz - najmä čo sa charakterov postáv týka.
Draculův příběh je tak známý a tolikrát umělecky zpracovaný, že by se těžko našel člověk, který by ho neznal. Možná i proto mě několikrát při čtení přepadl smutek, že už nikdy nezažiji ten ohromující pocit někoho, kdo čte příběh poprvé. Některé věci se dají bohužel zažít jen jednou... I tak jsem si při čtení opětovně užila atmosféru příběhu a alespoň jsem si připomněla, jak je kniha odlišná od audioknihy i filmů. Jasně, zápletka, postavy i rozuzlení jsou stejné, ale v knize je něco navíc.... Pokud pomineme určitý díl naivity, který je pochopitelný s ohledem na rok prvního vydání, předvede nám kniha báječnou ukázku statečnosti, věrnosti, oddanosti, přátelství a neochvějné víry v pravdu a spravedlivý skutek zároveň s ochotou obětovat pro tuto víru vlastní život. Ctnosti, které v dnešní době jakoby pozbyly významu a prostou přítomnost mezi námi. Je ale dobré si je připomínat a Dracula a jeho pronásledovatelé jsou pro to dobrá cesta. - Díky, Mr. Stoker !!
Chvílemi to bylo zdlouhavé, hlavně některé dialogy mezi postavami. Ale jinak se mi to líbilo, nejvíc asi začátek a konec.
Náramně jsem si knihu užila, Draculu znám pouze z filmových zpracování, kdysi dávno jsem ho otevřela ale tenkrát jsem byla moc malá, knížku jsem nepřečetla.
Bavilo mě vše, děj, prostředí a samozřejmě postavy. Překvapilo mě, jak se to dosti liší od filmových zpracování a po přečtení knihy mám chuť zkouknout filmové verze a porovnávat.
Vřele doporučuji :)
hodnocení: 5/5*
Kdo by tento příběh neznal? Ale kdo ho zná doopravdy: Kdo si dal tu práci, aby poznal originál? No teď i já! :P
Knížka má víc, jak 100 let, a i po té době se jedná o velice zdařilé dílo. Největší problém je v tom, že se mi promíchává se všemi těmi filmovými a seriálovými adaptacemi, které si vždy něco vyzobnou a něco poupraví, tak jak se jim to zrovna hodí.
No můj celkový pocit je na 4 hvězdičky! ;) Není to knížka, ze které by mi mozek zůstal v mrazivém úžasu, no příběh mě hezky bavil celou dobu. Samozřejmě, je pro mě těžké se na knížku dívat jako takovou, no i tak si myslím, že stojí za přečtení!
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Vůbec první přečtený horor, mrazivá srdcovka, ke které jsem se několikrát vrátila, a taky prapočátek mé vášnivé záliby v upírské tematice. Kvanta filmových a jiných, různě vydařených zpracování nemohou změnit to, jak velký význam má pro mou čtenářskou dušičku dílo pana Stokera. Nebýt krvelačného hraběte, nebyla by teď dobrá třetina mojí milované knihovny zaplněna jeho více či méně vzdálenými příbuznými, k jejichž zrození jistojistě inspiroval. A to by byla sakra škoda. I když… Je fakt, že Třpytky Cullena z jisté sluníčkové ságy by až taková škoda nebyla.