Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36708/mid_dracula-osZ-36708.png
4
3516
3516
Dracula je první zpracování upírské legendy do románové podoby. Předobrazem hraběte Draculy je historická postava vlašského vojvody Vlada, panujícího v druhé polovině 15.století, jehož ukrutnost a krvavé skutky byly tak pověstné, že podle lidového podání byl prý spolčen s ďáblem... Tento román, psaný formou deníkových záznamů, dopisů a novinových zpráv, vyšel v bezpočtu vydání a byl mnohokrát zfilmován.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2010 , XYZ (ČR)Originální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četla snad stokrát. Vždy mě příběh úplně pohltí a musím ji přečíst až do konce. Dracula je napsán krásně a zároveň tajuplně. Když si přečtu knihu o novodobých upírech, vždy se ráda vracím k Draculovi, protože je to klasika a podle mě je to nejlepší kniha o upíří existenci. Možná i proto, že se dříve na tajuplné příběhy a legendy dívali jinak a také psali trochu složitějším jazykem. Spoustě lidem se nechtějí číst takové knihy jen proto, že jsou psány starším a složitějším jazykem, ale podle mě přicházejí o zážitek z nádherně napsaného příběhu.
Sice byl Dracula i zfilmován, ale kniha je jako vždycky o mnoho lepší a jsem ráda že mám tuto knihu doma a ve starém obalu, působí starobyle a zároveň i strašidelně.
Jelikož se na toto dílo vyskytují narážky v mnoha jiných příbězích, vždycky jsem si ho chtěla přečíst, a jsem ráda, že jsem tak učinila. Měla jsem totiž naprosto odlišnou představu o tom, jaká kniha je - nevím proč, ale čekala jsem prostě něco jiného (tím však nemyslím lepšího).
Příběh mě příjemně překvapil, Dracula byl opravdový upír, u kterého jsem si přála aby zemřel, ne "žil šťastně až do smrti" jako v jiných knihách na toto téma, zkrátka styl psaní i děj mi připadali velmi originální a krásné. Jen mi bylo na konci trošku líto lorda Godalminga a Quinceyho...
Kampak se na Drákulu hrabou moderní třpytivci. I když jsem občas měla potíže s některými pasážemi, vcelkově vzato je to zatím nejlepší upíří kniha, kterou jsem četla.
Knihu jsem četla dávno, příběh je samozřejmě notoricky známý, ale pro všechny fanoušky hororů (a nejen jich) je takřka povinností. Jen těch odkazů v literatuře i filmu... Je dobré znát přímo zdroj :) Teď jsem si příběh oživila v audio zpracování, výborně namluvené (Kamil Halbich, Jiří Dvořák aj.), není to moc dlouhé, doporučuji.
Výborná kniha, ktorá ma síce aj nudnejšie pasáže a osobitý štýl písania, ale pre fanúšikov hororov povinné.
Jup, to bylo ještě za časů, kdy byli upíři správné krvelačné bestie, přesně tak, jak je mytologie stvořila. Sáli, podváděli, mordovali. Pak do toho ale vstoupila madam Meyerová se svoji TwiLight ságou a s nemrtvými to šlo z kopce. Začli chodit do školy, pracovat ve zdravotnictví, rakve vyměnili za designové domy jako od Waltera Gropiuse, ale hlavně mi, prosím, vysvětlete, jak je možný, že se Edward na slunci tak přenádherně alabastrově třpytí, když správně by se měl rozprsknout na tisíc malejch kousků, který by Bella dostávala ze svýho obličeje ještě tak měsíc. Přiznám se, že já se chci vampýrů bát a né se dočkat doby, kdy kámo Drákula, házeje na světle prasátka, začne hledat pravou lásku. Prostě si užívám ty noci za úplňku, kdy venku vyjou vlci a já jdu spát s česnekovým náhrdelníkem kolem svého líbezného krčku, před usnutím pak ještě odříkám modlitbičku k dřevěnému kříži, teprve pak můžu zavřít svá očka a oddat se tichému spánku.
Asi jsem divná, ale z celé knížky mě bavil jenom začátek (Jonathan v Transylvánii). Potom jsem se nejenom nebála, ale spíš nudila a nutila se k tomu to dočítat s tím, že přece konec musí být u tak slavného románu strhující! Ten konec mě pak upřímně řečeno nudil nejvíc - čekala jsem nějakou epickou bitku po tom dlouhém putování a ono ne. Ale je to lepší než Stmívání, to zase jo :)
Kultovní kniha stojící u zrodu dnes tolik využívané upírské tématiky. Příběh hraběte Draculy je natolik známý, že není třeba ho představovat. Já ho četl už mnohokrát a vždy mě uchvátí svou atmosférou jak viktoriánské Anglie, tak tajemností a strašidelností karpatských hor.
Autor byl při zpracování samotného příběhu inspirován životními osudy valašského vojvody Vlada, panujícího v druhé polovině 15. století, jehož ukrutnost a krvavé skutky byly tak pověstné, že podle lidového podání byl prý spolčen s ďáblem.
Na svou dobu zpracování (1897) je příběh stále velmi čtivý. Svou atmosférou mi trochu připomíná styl Arthura Conana Doyle (s nímž se ostatně Stoker setkal). I když se autor nevyhnul určitým nelogičnostem a děj místy možná neplyne rychlým tempem, je zoufalý boj skupinky přátel proti mocnému upírovi strhujícím vyprávěním a žádný obdivovatel hororů by tuto knihu neměl vynechat.
Pamatuju si, jak jsem kdesi v antikvariátu vyhrabala ohavně ohmatané umolousané vydání, a pak jsem ho všude tahala s sebou snad dva měsíce a četla to pořád dokola. To je pro mě přesně to pravé čtení. Napínavý jak kšandy :-)
Dodnes je Dracula takovým tím prvním upírem, snad každý si při slově upír vybaví nejdřív jeho. Stala se z něj jakási předloha či příručka jak to s upíry má být. Proto si říkám, že chudák Bram Stoker musí svou vyschlou lebkou zuřivě třískat do víka rakve (popřípadě se vztekle popelí v urně) jestli vidí ty šílenosti typu Stmívání, Upíří deníky, 99 rakví a já nevím co všechno. Nezlobte se na mě, ale.upír je prostě bestie, která potřebuje lidskou krev a potřebuje si jí ulovit, opravdu mu proti slunci nepomůže bižuterie a rozhodně nepoužívá denně dva litry gelu na vlasy
Jak jsem Drákulu poprvé přečetl, asi ve 12 letech, navždycky jsem bez odmlouvání papal doma česnek!
Cez prázdniny medzi prvým a druhým ročníkom ZDŠ som bol v pionierskom tábore a nejaká strelená praktikantka nám to chodila na pokračovanie čítať večer pred spaním na izbu. Štyria sedemročný chlapci ani nedýchali pod perinami. Fúúú to boli potom sny ...
Úplná klasika hororového románu. Stoker už vtedy chápal, v čom je strašidelné to, o čom nevieme všetko, len v náznakoch tušíme. Veľmi dobré.
Super knížka, ještě dnes si vybavuju, jak jsem se bála v noci spát u utevřeného okna.
Jedno z mála klasických horrorových děl stále odolávajících zubu času.Přečteno v 10 letech během dvou sychravých večerů.BRRR...
Poprvé jsem tuto knihu četla jako náctiletá a pamatuji si, že se mi o tom i zdálo. Nedávno jsem ji znovu přečetla a musím říct, že mi i teď občas vyrazila "husí kůže". Moc hezky napsaný román, kterému nechybí napětí ani hrůzný popis situace. Viděla jsem zfilmovaný román, ale ten mě zdaleka nenadchnul tolik jako tato báječná kniha.
Tuto knihu - ač je to klasika - jsem si přečetla až poté, co jsem viděla stejnojmenný muzikál. A byla jsem překvapená, že ty dvě záležitosti nemají krom názvu snad vůbec nic společného. :) Muzikál byl koncentrovaná romantika, z knihy mi chvílemi slézaly nehty. :) Přečetla jsem jedním dechem.. I ty nehty mi časem dorostly. :)
Naprosto úžasná kniha, která neměla skoro žádné nudné části. První část příběhu se odehrává na Draculově hradě,což je asi nejtemnější a nejděsivější část. Další části, ale také nejsou k zahození. Příběh je dost temný a mysteriózní s úžasnou hororovou atmosférou, kterou nemusí každý ,vhledem k době, kdy byl příběh napsán, ocenit. Kniha pro mě byla hodně čtivá a neustále jsem byl v napětí jak do celé dopadne. Celé knize bych vytknul asi jen dvě věci a to, že se tam k sobě všichni chovají moc pěkně, až mi to připadá nereálné. Dále mě docela zarazil konec příběhu, čekal jsem, že bude víc rozvinutý a budou objasněny některé další věci, ale bohužel se tak nestalo. Kvůli konci jsem vlastně váhal jestli dám 4 nebo 5 hvězdiček, ale vzhledem k tomu, že velká část tohoto měla skvělou atmosféru, tak dávám 5 (90%)
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Čtivé, nemohla jsem vydržet a pořád musela číst a číst :-D Akorát mě mrzí, že ten závěr je tak strašně moc rychlý.