Dracula
Bram Stoker
Starobylé hradby tajomného hradu strážia strašné tajomstvo. Nepredstaviteľná hrôza a strach sa vkrádajú do obydlí v Karpatoch, zavýjanie vlkov a šelest netopierích krídel silnie. Tajomný gróf Dracula bažiaci po krvi sa vydáva na cestu... na cestu k vám, do vašej mysle, do vašich snov, a nakoniec i domovov...
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2006 , Petit PressOriginální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
První horor, který jsem četla snad před patnácti lety a dodnes ho mám ráda. Četla jsem ho v době, kdy Stmívání bylo ještě v hlavě své autorky a Dracula, to byl ten opravdový úpír. Hrozivý, vypočítavý, krvežíznivý, smrtící a neuvěřitelně strhující.
Při čtení knih jsem se bála v noci otevírat okna, zuby jsem si nečistila před zrcadlem (protože v něm upíři přece vidět nejsou).
Navzdory datu vzniku, je kniha moderní, zajímavá a dokáže svého čtenáře chytit pevně, až se ani nemůže nadechnout. Nádherná kniha a krásný čtenářský zážitek.
Po knize jsem sáhla, protože jsme se žáky četli ukázku v čítance … A výsledek hodiny? Žáci požadovali zařazení knihy na seznam doporučené literatury a já litovala, že jsem po příběhu nesáhla dříve (ale ono je tolik knih, které by člověk chtěl zhltnout). Upíři jsou dnes velmi populárním obchodním artiklem, ale tyto starší příběhy nám jsou nějak bližší (i ve srovnání s reklamou na Stmívání). Chvilku mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že se jedná o deníkové záznamy a dopisy, ale nakonec mi přišlo úžasné, jak se z útržků každého účastníka skládá děsivý příběh, první svého druhu. Autor perfektně vykresloval atmosféru strachu, popisy postav, krajin, pocitů. Jen ten konec mi připadal nějak odfláknutý a moc rychle ukončený, stejně tak se změnila doba, takže vztahy byly na můj vkus naivní. Ale to nic nemění na dokonalosti tohoto starého příběhu.
2018/12
Bylo to fajn, ale na druhou stranu mě to nějak nenadchlo. Čteno ve slovenštině. 3,5*
Vzhledem k datu vzniku a deníkové formě zápisu jsem měl obavu, že půjde o úmorné, zdlouhavé čtení, ale opak je pravdou. Kniha je nadčasová a čte se velmi dobře. Jedná se o kultovní dílo, doporučuji k přečtení.
Nesmrteľná klasika, ktorou som si "dočítala" ďalší rest vo svojom klasickom literárnom vzdelaní. Mám rada tento štýl písania, metodický, kde všetci účastníci spolupracujú a diskutujú o plánoch, páčil sa mi štýl zápiskov aj denníkov. Na druhej strane je pravda, že práve štýl otupil možnú "hororovosť" celého diela a nebála som sa pri ňom ani sekundu, čo mi však vôbec nevadilo.
Bolo to ako príjemný návrat domov po všetkých možných YA upírčinách :-)
Rozšírené vydanie ma veľmi potešilo. Skrátený Dracula sa mi zdal vždy neúplný. Rozšírenie o úvahy a opisy môže niekomu pripadať otravné, lenže to je práve niečo, čo sa mi neodvratne spája s gotickým hororom. Opisy sú prekrásne a mnohé úvahy veľmi úderné - nečudo, že sa v tejto knihe hľadá už dlhé roky ďalší, skrytý význam. Bolo dôležité vytvoriť protiváhu čistému zlu, ktorým je Dracula, vytvorením dobrých hrdinov. A zvlášť treba upozorniť na Mínu, lebo kto nečítal Draculu, ale videl film Draula Brama Stokera, môže nadobudnúť pocit, že tak Lucy ako Mína, boli šľapky, schopné skočiť na krk prvému chlapovi, ktorý sa o ne obtrel. Dodám len, že by som si želala aby aj ďalšie gotické horory ako Neviditeľný, Carmilla alebo Podivný prípad doktora Jekylla a pána Hyda z ničoho nič vyšli v predĺženom vydaní.
Četl jsem jiné, kratší vydání, které v databázi není.
Od začátku padne na člověka vynikající atmosféra doby, podpořená znatelně starším jazykem, který ale nádherně vtahuje do děje. Pravda, část s posedlou Lucy se více táhne, protože se pořád opakuje několik aktivit postav a teprve cca poslední čtvrtina obsahuje samotný hon na hraběte.
Draculu ale není možné vnímat okem dnešní doby poté, co člověk viděl či hrál jeho četná zpracování. Je nutné vzít v úvahu, že jde o první a základní kámen žánru.
Jako takový nabízí všechno, co má - atmosféru, nového protivníka, společenství přátel, kteří jsou ochotni pro sebe zemřít a souboj s časem. Pravda, to finále mohlo být trochu delší, ale výsledku to nijak moc neubírá.
Dracula bývá označován za klasiku brakové literatury, ale když se podívám na některé v současnosti vydávané knihy, musím jej označit za časem prověřené mistrovské dílo. Čtenář samozřejmě musí brát v potaz, v které době byla kniha napsána. Já jsem si román velice užil a svojí atmosférou se mu nejvíce přibližuje (neoficiální) filmové zpracování Nosferatu z roku 1922.
Dílo patří mezi klasiku hororové literatury, četl jsem ho poprvé jako kluk a od té doby ještě mnohokrát, pořídil jsem si ho i jako mluvenou knihu, několikrát jsem viděl filmová zpracování, ale nad knihu není. Vlastní fantazie při četbě je to nejlepší co může být.
Klasické dílo, zpracováno v mnoha různých podobách, přesto mě nikdy nepřestane bavit a sáhnu po něm určitě ještě mnohokrát.
Stará dobrá klasika, kde upír ještě není ukňouraná litující se troska, nebo sexuální symbol, jako v leckteré současné tvorbě. Také netradiční pojetí knihy formou deníků hlavních postav mi přišlo zajímavé.
Vzhledem k vysokému hodnocení a pozitivním komentářím, jsem si zvolil tuhle knihu i z důvodu, že je psaná formou deníku a pro mne to byli spolu s úvodem, kde se odehrálo první setkání s hrabětem, jediné pozitivní věci na téhle knize. Bohužel, jsem si vědom, že kniha se opravdu odehrává mnoho let před námi, jenže sentimetalita v podobě toho, že každá žena je vlastně dokonalá a každý ji miluje a je ohromen její krásou a další věci, které jsou v knize uvedeny snad v každém druhém řádku, mi opravdu kazili atmosféru a zvědavost, jak to vlastně všechno do sebe zapadne a jaké bude rozuzlení. A s politováním byl konec také opravdu zklamáním. Musím říci za mne, že těch 647 stran bych nedokázal přečíst znovu, bohužel s legendou jsme si nesedli a nemáme důvod k dalšímu shledání.
Dracula je dnes již profláknutá klasika, kterou zná každý včetně těch, jež knihu nevzali nikdy do ruky. Je to starý román z konce devatenáctého století a tak bychom k němu měli i přistupovat. Má své mouchy, je psaný jiným stylem než jsme zvyklí v současné literatuře a popisuje věci tak, jak si je představoval Bram Stocker ve své době, kdy ještě neexistovaly horory od Kinga a děcka nehrála Doom nebo Silent Hill. Za sebe mohu říct, že kniha má své kouzlo a je na svou dobu rozhodně zajímavá, ale také jsou v ní pasáže, které mě vůbec nebavily. Na druhou stranu bavila mě víc než třeba kdejaké moderní upírárny jako je Stmívání nebo Pravá krev.
Nemůžu si pomoct, a určitě je to dobou vzniku, ale některé pasáže mi přijdou jako z románu Jane Austinové. Z dnešního pohledu až neuvěřitelně naivní, příliš čisté a až příliš rychle vznikající pravá a důvěryhodná přátelství. Nemůžu a ani nechci zpochybnit přínos a kultovost díla, ale nedokážu příběhu tak úplně věřit.
Sakra, je fajn vrátit se do dob, kdy upíři sáli krev, byli démoničtí, vyvolávali v lidech hrůzu a děs a na slunci nezářili jak disco koule :)
Drákula si právem vydobyl (vysál?) svůj titul "Povinná hororová četba". Zpracování v deníkových záznamech vytváří i za pomoci košatosti jazyka správnou atmosféru gotických románů, ke které stačí dodat jen deštivé počasí, během kterého po tomhle díle sáhnete.
Vlastně si nejsem jistý, co přesně jsem čekal, ale čtivost a hororovost knihy si v ničem nezadá s modernějšími protikusy např. od Kinga. Doporučuji.
K přečtení mě nalákalo vysoké hodnocení a doporučení k Čtenářské výzvě. Forma deníkových záznamů mne zaujala. Bavila mě postava Renfielda a popis jeho šílenství ( i když jsem čekala, že bude hrát nějakou větší úlohu). Celkově jsem ale knihu dočetla opravdu hlavně kvůli splnění Čtenářské výzvy. Kromě části kdy byl pan Harker zavřen na Drakulově zámku mi děj zas tak napínavý a strašidelný nepřišel. Některé pasáže byly dost rozplizlé, na mne příliš mnoho sladkobolných popisů jak je Lucy nebo Mína andělská, jemná, laskavá, okouzlující, překrásná bytost atd... A v hlavě mi uvízne pouze to, jakým způsobem dělali Lucy transfuzi - od kohokoli, kdo šel zrovna okolo ( 4 x!!!) . Pravděpodobně se pokaždé strefili do krevní skupiny, protože Lucy to kupodivu přežila. Ano, asi základní kámen hororového žánru a významná kniha své doby, ale já se nedám strhnout pětihvězdičkovým hodnocením a jdu si pustit své oblíbené Drákuloviny :-)
klasika klasik, dílo nesmrtelné,škoda, že takové knihy nebyly v povinné četbě, nevím, kdo vybíral tzv. povinnou četbu nebo zda to vůbec ještě existuje - nemám k dispozici mládež ke srovnání.Možná, že se to teď jmenuje doporučená literatura nebo jinak poeticky.
Pokud to existuje, velmi by mě zajímal seznam nynějších autorů.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Famózní klasika. Dostal jsem se k ní až po mnoha shlédnutích různých filmových adaptací a naprosto chápu, proč se z knihy stal bestseller. Do děje je člověk vtažen prakticky ihned, deníková forma je neojedinělá a působivá. Číst knihu v noci při svíčce dokáže pořádně rozvířit fantazii. Díky pane Stoker.