Dracula
Bram Stoker
Dracula je nepochybne jednou z "ikonografických" postáv popkultúry 20. storočia. O jeho nesmiernej obľube svedčí neuveriteľne vysoký počet nových reedícií na celom svete, ale aj neustály záujem filmárov, divadelníkov, či autorov grafických noviel, ktorý neutícha ani viac ako sto rokov od "narodenia" tejto svojráznej literárnej postavy. Írsky spisovateľ a dramatik Bram Stoker napísal svoj najslávnejší príbeh v roku 1897 v duchu tzv. "gotického románu". Čitatelia na celom svete našli v Stokerovom diele všetko to, čo sa od poriadnych príbehov očakávalo: nadprirodzeného hrdinu – upíra, "stredoveké rekvizity" tajuplného hradu, poriadnu dávku strašidelnosti; a na druhej strane aj romantický príbeh o odvekom súboji dobra so zlom, ktoré sa v tejto knihe zdá takmer neporaziteľné. Tento zdanlivo jednorozmerný príbeh sa dá čítať viacerými spôsobmi – nie je to iba strašidelno-dobrodružná story s typickými rekvizitami fin de siècle, ale aj romantický, milostný príbeh o nenaplnenosti, šifrovaná psychoanalytická hádanka a v neposlednom rade skvelá mystifikácia.... celý text
Přidat komentář
Upíři jsou fenomén a chudák nebožtík Dracula se po několika desítkách (možná stovkách) znásilnění svého kultu zajisté obrací v hrobě. Aneb jak udělat vývar, když z kostí zbyl jen prach.
Stoker byl první a zároveň nejlepší. Nemusel si hrát na originalitu a stvořil legendu, která v éře internetu už možná nepůsobí tak děsivě, ale stále dokáže zabořit špičáky do čtenářovy mysli. A představte si, jak se to muselo louskat na konci devatenáctého století, za svitu svíčky a hladovými vlky za oknem. Panečku!
Na dnešní dobu je ten způsob vyjadřování už trochu otravný :-(
Závěr knihy je nějak jiný než si pamatuji...asi buď z jiné knihy nebo z filmu, nevím ale každopádně tady mě dost zklamal :-(
Po přečtení této knihy jsem zjistila, že jsem vlastně doposud příběh Draculy pořádně neznala. Kniha mě bavila, líbila se mi její forma a také doba ve které je psaná, když muži byli ještě skutečně Muži:-) nicméně očekávala bych celý děj trochu napínavější, místo abych trnula hrůzou jsem občas měla spíše strach z toho, že u čtení usnu:-) i tak hodnotím kladně.
Když Drákula kouk na Twilight,
napřímil se jak pán hrůzy.
"Co je tohle za sajrajt?"
Ihned svolal monster schůzi.
Zažaloval Edwarda,
že przní žánr a je sexy.
"Hle na toho retarda,
toho mezi svými nechci!"
"Žaloba se zamítá,
dnes už každý uzná,
když produkce je movitá,
i upír smí být buzna."
Jsem ráda, že i když jsem několikrát viděla film, stejně jsem sáhla po knižní předloze. Tahle kniha vážně stojí za přečtení a je to příjemné vrátit se ke klasice od těch pseudo upírů na zvířecí dietě. Velmi poutavý příběh, kdy se snad ani na jedné stránce nenudíte. Způsob napsání knihy byl pro mě neotřelý, ale autor tak parádně vystihl příběh. Vážně jsem se bavila a ač nerada čtu jednu knihu vícekrát, v tomto případě se tomu nebráním.
Dlouho jsem se na knihu chystala, nezklamala, příjemná klasika:-),, minihorůrek,,bez hezounků:-)konec trochu rozvláčný, ale kdo by nechtěl vědět, jestli krásná Mína přežije??:-):-)
Toto je snad jedna jediná kniha, která mi přišla horší než film. Myslím tím, ale pouze jeden konkrétní a to Draculu od Coppoly. Na knížce mi dost vadila deníková forma a i zastaralý jazyk. Příběh je dobrý, ne že ne, ale film mi přišel ucelenější než samotná kniha. Myslím si, že Coppola vycházel z knihy maximálně jak mohl a udělal z ní něco lepšího. Ale i tak doporučuji.
Nejvíce z celé knihy se mi líbil začatek po tu část, kdy Johnatan utekl z hradu. To bylo ze všeho nejnapínavější. Nicméně zbytek stál taky za to. Líbilo se mi psaní formou deníků, dopisů a telegramů. Opravdu originální a pěkně to do sebe zapadalo. Na to, kolik už tohle dílo slaví let, klobouk dolů. Přečíst si knihu někdy v té době co vyšla, tak se asi nejspíš pos... strachy a mám všechny ty zbožné věci neustále u sebe, klečím a modlím se s česnekovým věncem na krku...
Tak jako jsem byl mnohými filmovými verzemi Draculy zklamán, tak jsem Stokerovým románem nadšen. Parádně čtivé, dynamické a působivě příjemně strašidelné. Tohle je přesně ta kniha, kdy je vaše představivost nejsmysluplnějším obrazotvůrcem.
Byla jsem na knihu dost zvědavá, je to přeci jenom upírská klasika, ale tak trochu jsem čekala víc. Děj byl zajímavý a celkem odsýpal, deníková forma mi ani tak nevadila, ale na hlavních postavách mě hrozně vadilo, jak byli všichni hrozně čestní a zbožní a tak. Nejdřív jsem si oblíbila Lucy, pak jsem také měla ráda doktora Sewarda, ale z celé knihy byl mojí nejoblíbenější postavou asi Renfield, na pasáže s nímž jsem vždycky čekala (to je taky možná jeden z důvodů mé obliby Sewarda). Občas mi tam vadil Van Helsing, jak pořád všechno věděl a řešil. A ten konec byl takový divný. Co jsem vyrozuměla z toho začátku, měl Drákula dost velkou moc, a to jak ho porazili bylo prostě takové... myslím, že na začátku ho prostě autor popsal tak, že by měl být s to se všech těch kladných hrdinů zbavit. Jinak si ale myslím, že knihu určitě stojí za to přečíst, ale že bych si ji nějak zvlášť oblíbila bych zase neřekla.
Zjistila jsem, že mám pravděpodobně mírně sadistické sklony... Tak výborná kniha a tak odbytě zabitý upír!!! Z knihy dýchne atmosféra, ale na konci jsem měla pocit, že jsem si půjčila neúplně vydání nebo že pár stránek chybí... Mocný, staletí žijící a téměř (!) všemocný, úctyhodný a respekt budící upír Dracula odejde tak náhle a nenápaditě... Musím říct, že mě zbrklý konec trochu zklamal, čekala jsem ho velkolepější... Holt má krvelačnost předčila asi i Brama Stokera. Ne však strašlivého hraběte Draculu!!!
Je to jedno z mála děl, kde se mi líbí víc Coppolovo filmové zpracování než originál. Na románu se přece jen podepsal zub času a jednání některých postav, chovajících se podle morálky 19. století, mi připadá občas dost nelogické, až úplně pitomé. A i persona samotného hraběte ztrácí onu magickou přitažlivost pro druhé pohlaví a je z něj spíš něco jako zlý duch, který se dokáže proměnit nanejvýše v netopýra. V druhé půlce knihy se z něj dokonce stává jen ustrašený uprchlík. Nehledě na to, že tu tragičnost ztracené lásky znovu nalezené v Mině Harkerové a prokletí Boha si vymyslel až scénárista filmu a tenhle rozměr knižní postavě úplně chybí.
Konečně pořádný upír! Po upírech typu Edward, je tohle pohlazení pro duši.
Dracula je prostě klasika a vůbec nechápu, proč jsem ji nepřečetla už dřív. Sice je pravda, že než si člověk zvykne na to, že to není souvislý text, tak už má za sebou třetinu knížky, ale stojí to za to. Když o tom teď tak píšu, mám chuť si to přečíst znovu. :)
Dracula .... vždy jsem toužila se dozvědět, jak to vlastně s hrabětem Draculou bylo. Vždy, když dojdu do naší knihovny mám nutkání si tuto knihu půjčit a přečíst si jí znovu a znovu a znovu.
V knize se mi líbí, že je to upír takový, jaký má být - pije lidskou krev, přes den spí. nevychází na slunce, v jeho domě nesmí být žádné zrcadlo, jelikož v něm stejně není vidět .... Za úplňku vyjí vlci.... Nádherná kniha, u které se každý rád trochu alespoň trochu bojí...
Opravdu klasika. Líbí se mi, ale kniha samozřejmě podléhá době, ve které byla napsána a tak je místy trochu zdlouhavá. Jinak kultovní záležitost.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Na to jak je tento příběh starý tak se četl dobře. Co se týká příběhu byl celkem fajn, ale horor? To mi opravdu nepřišlo. Příběh neměl strašidelnou atmosféru ani náhodou. Takže průměr!