Drakoniánská čest
Margaret Weis , Don Perrin
DragonLance - Kangův regiment série
< 2. díl
Kangovi a jeho regimentu složenému z drakoniánů se stále nedaří splnit si svůj obrovský sen – usadit se v opuštěném trpasličím městě daleko na severu a klidně žít. Do cesty se jim staví zima, hlad – a tisíce goblinů, kteří na ně neustále útočí a pokoušejí se je zastavit a pozabíjet. Drakoniánů ubývá a Kang má strach, že se mu nepodaří splnit ani nejdůležitější úkol ze všech, které si stanovil – ochránit malou skupinku drakoniánských žen, které se vylíhly z vajec nalezených v dračí slují pod trpasličími chodbami, a zachovat tak pro drakoniány naději na přežití i do budoucna. Situace se komplikuje, zvlášť když strategie boje goblinů se náhle dramaticky mění a zdá se, jako by je někdo mocný a schopný řídil a dal do jejich útočných výpadů pevný řád…... celý text
Přidat komentář
Možná o trochu, o maličký ždibeček, slabší než jednička, ale pořád vysoce kvalitní čtivo. Tentokrát skoro celý příběh strávíme v jedné horské pevnosti přípravou na velkou finální bitvu, jednoduchý příběh je však okořeněn takřka detektivní zápletkou (byť primitivní). Autorské duo píše nanejvýš čtivým, úsporným stylem, kniha je sice nevelkého rozsahu, ale o to zábavnější a dynamičtější. Trochu zamrzí, že ve dvojce chybí Selquist a jeho kumpáni, s jejich odchodem text ztrací něco ze svého kouzla, nicméně vyvedenou čtveřici z jedničky se ctí zastupují pubertální drakoniánky. Dost jsem se kvůli nim nasmál... Ještě jedna věc: Za mým pětihvězdičkovým hodnocením prvního dílu stojí šok - čekal jsem od něj jen o trochu lepší klasickou fantasy a to, co jsem dostal, mi vyrazilo dech. Tady u dvojky už jsem samozřejmě věděl, do čeho jdu a žádné "Wow!" se nekonalo. Tolik k nižšímu hodnocení dvojky, ta kvalita je jinak skoro stejná.
Tento díl mě bavil ještě víc než předchozí! Fonrar mi vůbec nepřišla otravná. Drakoniánky jsou prostě rychle dospívající puberťačky a přišly mi všechny dobře napsané a velmi uvěřitelné.
Děj není úplně předvídatelný. Jasně, víte, jak to dopadne, to jo. Ale čtenář od začátku ví, že je něco špatně a ví s kým je něco špatně, ale není úplně lehké zjistit co a autor čtenáře i trochu vodí za nos. To vytváří žádoucí napětí.
Pochopila jsem, že Kangův regiment nepsala Weis, ale Perrin. Weis zjevně je spoluautorkou hlavně proto, že dodala znalosti světa DragonLance. Příběh, hrdinové, situační humor... celkový autorský styl se úplně liší od původních DL knih a je to určitě Perrinův osobní styl.
Ak si odmyslím neuveriteľne otravnú hlavnú ženskú hrdinku-drakoniánku, tak je to vcelku slušne napísaná kniha :-)
Určitě o mnoho lepší, než předchozí díl !
Postavy jsou najednou nějak barvitější, zajímavější a děj také. Kang a jeho regiment drakoniánů utíká před obrovskou gobliní armádou a a najdou útočiště v pevnosti auraka Maranty - dalšího drakoniána a jeho armády, o jejichž existenci Kang vůbec neměl tušení. Ovšem záhy Kang začne zjišťovat, že ne všechno v pevnosti je tak úplně v pořádku. A ona linka tajemna, neklidu a nezodpovězených otázek udržuje čtenářovu pozornost asi nejvíce v neustálém napětí.
Rovněž i dějové linky a vývoj dalších postav. Například u Maranty jsem dlouho nevěděl, jestli je hodný, zlý, nebo co vlastně... Pocit podezdřívání různých postav mi přišel taky poutavý.
U knihy jsem se vážně bavil, po celou dobu, každou její stránku. Trochu "letdown" byl jen závěr - který už byl fakt naprosto předvídatelný.
Jinak je to jedna z těch lepších knih Dragonlance, po jejímž dočtení mám dobrý pocit kvalitně stráveného času a jsem navnazený na další knihu z tohoto universA.