Dramata prosou z mládí

02.03.2021

(SPOILER) Tři hry z Goethova mládí.
1. Goetz z Berlichingu - psána s obrovským rozmachem jako tragédie shakespearovského střihu. Na rozdíl od pozdějšího Egmonta hře chybí mravní hloubka. Čtenář marně přemýšlí, čím vlastně Goetz autora tak zaujal a jak to, že se stal málem německým národním literárním hrdinou. Co se dozvídáme o jeho činnosti, nebudí příliš obdiv. Všichni jej milují, ale proč? Snad jen jeho manželství je hodno úcty. Zajímavá je postava Adelheidy, protřelé, vypočítavé krásky. Pozoruhodný je i slaboch Weislingen, byť jeho změny stran nejsou příliš hodnověrné. Ostatní postavy jsou jednobarevné a nevýrazné. Tak o čem vlastně hra je? To je právě problém - že na to moc nelze přijít.
Clavijo - hra o slabochovi, který je zcela bezmocný tváří v tvář silnějším protihráčům. Škoda, že je tam tolik sentimentu, že Marie a svět Baumarchaisových není lépe propracovaný. Nejlepší (literárně, ne morálně) je Carlos - až Machivellovský pragmatik.
Stella - je to skoro úsměvná sentimentální limonáda o nerozhodném milovníkovi, který vždy miluje, zplodí dítě a upláchne. Goethe si zde přihřívá vlastní polívku. Verze se sebevraždou je lepší.