Dcera Železné ruky
David Gemmell
Dravčí královna série
1. díl >
Po krvavé bitvě u Colden Mooru ztratili bojovní horalé svou nezávislost. Žijí v mrzuté závislosti na cizozemcích, a z královské krve přežila pouze dospívající dívka - Sigarni. Sigarni stříbrovlasá. Lovkyně, děvka, princezna. Všemi těmito jmény ji nazývali. Ale ti, kdo dokážou proniknout závojem budoucnosti, vědí, že na sever přichází vůdce - vůdce a potomek Železné ruky, nejmocnějšího z králů Vysočiny... Románem Dcera Železné ruky zahajuje David Gemmell úžasnou novou sérii, v níž zaznamenává příběhy postav, jež žijí a umírají mečem a šípem.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1999 , NávratOriginální název:
Ironhand's Daughter, 1995
více info...
Přidat komentář
Další kniha pana Gemmella a opět jsem měla pocit, že je příběh jako přes kopírák - naprosto stejný styl a osnova jako u jeho jiných knížek..
Jen Sigarni je poněkud jiná hrdinka - strašně mě bavila tou svou nedokonalostí a jakousi hrubostí..
Toto je prostě skvělá fantasy oddechovka.
Já nemám co vytknout.Zase jsem se zasmála,užila si dobrodružství,trošku lásky a zase mi ukápla slzička.Fakt mě všechny díly zatím naprosto baví..
Kniha, která se volně inspiruje osudem skotů, ovšem zasazená do Vysočiny, kdy po prohrané bitvě horalé žijí v porobení, ovšem potomek králů přežil, je to dívka, která svou královskou krev nezapře a postaví do čela horalů proti těm, kteří okupují její zemi. Ovšem nastává den, kdy horalé se musí rozhodnout, zda se postaví v boji za ženou a tou se nechají vést do závěrečné bitvy o svojí svobodu. Gemmel prostě uměl napsat strhující příběh, který vás jako vždy vtáhne do děje.
Větší polovinu knihy jsem si myslel, že je to snad nejslabší dílo mého oblíbeného autora. Ne příliš sympatická hrdinka, táhnoucí se děj, který se posouvá přesně tím směrem, jakým jsem očekával. Teprve v průběhu druhé půlky se příběh rozeběhne naplno a začíná vzbuzovat ve čtenáři zájem a emoce. Takže i když to nebude to nejlepší, co Gemmel napsal, přesto jde o nadprůměrné dílo. Závěrečná bitva strhující, ale krátká, postavy jako obvykle slušně psychologicky vykreslené, mně byl nejsympatičtější Fell a Ballistar.
Opět horalové, opět boj proti cizozemcům, ale oproti Rigantské sérii je to o poznání slabší. Příběh nemá moc hloubku a přehlednost, výprava pro korunu je opravdu už vaření z vody, chybí výrazné a charismatické postavy. Knihu jsem četl s přestávkou několik týdnů, to se mi u jiných Gemmellovek ještě nestalo, většinou bylo za pár dní hotovo.
Fajn zmena oproti iným Gemmellovkám - žena v hlavnej úlohe. David sa s tým vysporiadal pekne po svojom, tak ako to on vedel, a viac som od neho nemohol chcieť...
Kniha mi přišla velmi čtivá :-) Hned od začátku fandíte horalům, aby se nenechali utlačovat a dobře to dopadlo. Když se tam ovšem objevil Taliesina všechno se začalo časově zamotávat, přišlo mi to trochu překombinované, ale i tak sem knihu dočetla jedním dechem:-)
Moje první kniha od tohoto autora a jsem příjemně překvapen :). Kniha nepostrádá zajímavé hrdiny, ani děj... :) Určitě stojí za přečtení...
První třetina této knihy mě bohužel moc neoslovila, což je především zásluha hlavní hrdinky. Popravdě řečeno mladá, krásná holka, která pro zábavu střídá v posteli chlapi jak na běžícím pásu, patří spíše do trochu jiného žánru. Naštěstí ji Gemmell přepracoval do podoby svých typických hrdinů. Děj knihy následně získal příjemný spád a závěrečná bitva také stála za to. Věřím, že pro někoho kdo se s Gemmellovým dílem teprve seznamuje, by byla tato kniha příjemným překvapením, ale ji řadím v rámci jeho tvorby pouze ke slušnému průměru.
Celkově jedna z těch (pro mě) slabších "Gemmellovek". Nedokázal jsem se ztotožnit s žádnou postavou a tak nějak mi bylo fuk, jak to s nima skončí. Samozřejmě kromě Ballistara. Hlavní hrdinka Sigarni mi až tak moc sympatická nebyla. Ještě jednu postavu bych zmínil a to Gwalchmaie. Ten byl super. Příběhově klasický Gemmell se vším všudy, ale kde to jednou může fungovat, podruhé ne. Ale to bude zase jen můj problém......
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1997 | Cestou vlka – Tulák 1 |
1997 | Legenda |
2004 | Bílý vlk |
2006 | Meče noci a dne |
2009 | Pán se stříbrným lukem |
(SPOILER) Asi žádný, sebegeniálnější spisovatel, si nemůže udržet prvotřídní úroveň po celou svoji bibliografii. Zde je jedna ze slabších chvilek Davida Gemmella.
Zaimplementovat ženskou hrdinku do ryze super-chlapáckého prostředí heroického fantasy nabízelo nepřeberné možnosti pro mnohé zajímavé nápady. Bohužel z nich Gemmell využil jen ty, co se nejvíc nabízeli - hlavní hrdinka se peleší s kým jen může, potom ji znásilní polovina pluku, aby ji fakt nakrkli a když dojde na závěrečné plánování bitvy, využije některé mazané ženské nápady, jak porazit vojsko silnějšího nepřítele.
Pořád to není málo, ale Gemmell umí líp.
Žel, hodně se na dojmu z knihy podepsalo prvních cca 130 stran, kdy autor na čtenáře háže jednu postavu za druhou. Ani jedna mě nezajímala. Navíc se v podstatě nic nedělo a já se do čtení hrozně nutil. Zábava začne paradoxně až ve chvíli, kdy se hlavní hrdinka fakt naštve na vládnoucí třídu (viz výše), kdy ji baron zabije jejího oblíbeného luňáka a jeho vojsko ji znásilní. V tomhle okamžiku kniha kopíruje děj Statečného Srdce, což je pro Gemmella celkově docela špatná vizitka.
Ovšem i tohle se dočkalo určité spásy v tom smyslu, že to autor moc nenatahuje a celé to dospěje do finále poměrně rychle. Žel - zase tady musíme mít pokračování, do kterého se jdu rovnou pustit a doufá, že to nebude jen nekonečný popis ještě větší bitvy...