Drobná próza II
Jiří Mahen
Třetí svazek výboru z díla Jiřího Mahena čerpá z let 1908 až 1911. Knižní prvotina „Podivíni“ je zastoupena jen povídkou „Portrét“, zato „Díže“ a „Dvě povídky“ jsou tu otištěny celé.
Přidat komentář
Část díla
Anekdota
1911
Beethoven
1911
Cestou s hor
1911
Civilisace
1911
Člověk
1911
Autorovy další knížky
1964 | Co mi liška vyprávěla |
1987 | Hořící kámen |
1959 | Rybářská knížka |
1969 | 12 pohádek |
1997 | Babiččiny pohádky |
Mahenova raná próza je pocitová a taková multitaskingová, pořád se přebíhá z jednoho na druhé, snaží se pojmout celý svět a celý život, ale vždy jen nakousne a uteče pryč bez řešení; chce být chaotickou, nevyváženou a právě kvasící (snad odtud název celého souboru Díže), třeba i tak jako bláznivý dekadentní estét v povídce Démoni
Mahen je autorský vypravěč a rád přemýšlí na papíře; povídky jsou krátké, jakoby načrtnuté na první pokus bez korekce, ale za jednoduchými slovy stojí hluboká myšlenka, takže by se daly abstrahovat do aforismu či černé anekdoty; smyslové a lyrické přírodní scenerie se později promítnou do Mahenových rybářských povídek