Drobné katastrofy
Josef Harvan
Titul se sám o sobě protimluvem. Ve své podstatě shrnuje životní situace, kterými prochází každý z nás. Naše činy a plány vždycky narážejí na fakt, že nežijeme na pustém ostrově, ale jsme obklopeni množstvím lidí, kteří se m rovněž ze všech sil snaží uskutečnit své úmysly. Nevyhnutelně přitom dochází k malým vítězstvím, zklamáním, ale i drobným katastrofám. Sbírka vtipných povídek je deníkem událostí, které nás z našeho rozletu dovedou vrátit na zem. Přes všechny pocity triumfu, křivdy či studu jsou to právě naše malá osobní dramata, která nás vedou životem a vytvářejí z nás lidi, jakými skutečně jsme. Autor, Josef Harvan (1947), filmový režisér a dokumentarista, je absolventem filmové a televizní režie na pražské FAMU u prof.Otakara Vávry. Jeho tvorba se vyznačuje schopností nalézat zajímavá témata a formulovat je. Představuje přes 350 titulů od několikaminutových až po hodinové (část je přístupná na You Tube). Jeho dokumenty jsou tematicky zaměřeny od letectví přes významné osobnosti nejrůznějších oborů, historii filmu a fotografie, duševní zdraví, až po pokrokové metody v medicině. Mezi jeho známá díla patří např. série TV dokumentů s průvodcem Václavem Cílkem „Podzemní Čechy“ a Tajuplný podzemní svět“. Období pandemie covidu využil k tomu, aby uskutečnil dávno zamýšlený literární projekt , jehož výsledkem je soubor povídek z atraktivních prostředí a situací „Drobné katasgtrofy“.... celý text
Přidat komentář
Nejsem velký čtenář povídek, pokud se správně pamatuji četla jsem povídkovou knihu jen jednou. Každopádně Drobné katastrofy od pana Harvana pro mě byly docela příjemná zkušenost.
Úvodní slovo dostal Václav Cílek, který o Harvanových povídkách mluví takto:
"Povídky J. H. jsou příběhy, které vás vtáhnou do různých životních situací, ale zároveň ve svém úsporném stylu ukazují, že svět není tak složitý, jak si namlouváme a že když se dovedeme dobře dívat, nemusíme tolik myslet."
S jeho slovy si dovolím nesouhlasit.
Všechny povídky mi naopak předvedly, že to v životě vůbec není jednoduché. A ony drobné katastrofy dokáží člověku obrátit celý svět vzhůru nohama. Nemluvě o tom, že v závěru povídky autor často nutí k zamyšlení.
Autor nám dává nahlédnout do svého dětství a dospívání v době komunismu, zalétáte si v pilotní škole, zažijete fascinaci vesmírem a touhu stát se kosmonautem, dokonce se podíváte, jak to probíhalo ve světě natáčení filmu, filmového studia a v neposlední řadě vstoupíte do člověku těžko přístupných hlubin země.
Nejvíce napínavá povídka je ta poslední - Dobrodruh. Ale líbilo se mi jich více.
Text je napsaný čtivě a velice dobře, z mého pohledu kvalitně. A jako pohled do světa natáčení je obsah i velice zajímavý. Pokud by si autor vše zcela vymyslel a nebylo by na tom zbla pravdy, tak by to asi nebylo tak závratné dílo, ale díky tomu, že jde vlastně o takový záznam zážitků jednoho režiséra, jde o velice povedenou záležitost.