Druhá osoba singuláru
Sajjid Kašua
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223538/bmid_druha-osoba-singularu-PK1-223538.jpg
4
60
60
Ústřední postavou románu Druhá osoba singuláru, přeloženého již do třinácti jazyků, je ambiciózní muž, jeden z nejlepších arabských právníků v Jeruzalémě. Vlastní prosperující advokátní kancelář, má dům, manželku a dvě děti. Jednoho dne zakoupí v antikvariátu Tolstého Kreutzerovu sonátu a v ní nalezne lístek určený neznámému muži, evidentně psaný rukou jeho manželky. Stravován podezíravostí a palčivou žárlivostí se pustí do pátrání po předchozím majiteli knihy. Ve druhé dějové linii vystupuje Amir Lahab, chudý vesnický Arab, který přijel do Jeruzaléma studovat sociální práci. Postupně vychází najevo, že se oba protagonisté snaží opustit nejen společenskou třídu, z níž pocházejí, ale též nechat za sebou větší část svého arabského dědictví. Kašua s nesmírnou citlivostí a bystrým smyslem pro absurdno rozvíjí příběh o lásce, zradě a cti a nastoluje otázku, zda člověk skutečně může shodit starou kůži a znovustvořit sebe sama. Druhá osoba singuláru je psychologickou mozaikou a pronikavou sondou do smýšlení jednotlivců, kteří utvářejí rozdělenou izraelskou společnost. Ve spletité sonátě hlasů a identit jsou naznačeny iracionální výbuchy hněvu a žárlivosti, jimiž se vyznačuje vynucené manželství mezi Araby a Izraelci, i naděje do budoucna, že oba národy tak jako hlavní postava v Tolstého románu jednoho dne uznají své slabosti a budou usilovat o odpuštění.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
Guf šeni jachid, 2010
více info...
Přidat komentář
Velmi dobrá a zajímavá kniha. Kniha o žárlivosti, paranoie hraničící se šílenstvím a propojenými životy dvou mužů, kteří se nikdy nepotkali. Také zajímavá sonda do života v Izraeli a nahlédnutí do vztahů mezi Židy a Araby, které jsou nám neznámé. Kniha je napsaná velmi čtivě.
Ne, nejde pouze o problémy vyplývající ze vztahu majoritní komunity a Arabů, kteří případně mají izraelské občanství. Jde i o všelidské hodnoty, o hledání pravdy, o malé i větší zrady a lži, o city, důvěru a nedůvěru ...
Velmi čtivé, napínavé a nevšední nahlédnutí za oponu "běžných" životů izraelských Arabů. Nikdy nebudou "pravými" Izraelci a zároveň ani "pravými" Palestinci... Toto uvíznutí "mezi dvěma světy" zažehává doutnák osobitých dilemat, obtíží, traumat i jejich řešení.
Typologie postavy právníka sleduje cestu prestiže a bohatství - zároveň se však stále užírá hanbou ze svého původu i kultury, kterou skrývá za masku intelektuálství a liberalismu. Stačí ovšem jedna nevinná událost k podkopání všech pečlivě vystavěných"jistot" - jak se postaví sám k sobě i ke svému okolí? Zvítězí naučený liberalismus a místní obyčeje nebo se ozve tradicionalismus a prvotní kulturní zvyklosti? A je schopen respektovat pravdu, kterou svým zaměstnáním reprezentuje?
Naopak Amir je od počátku outsiderem - bez vhodného původu, majetku i vzdělání (sociálním pracovníkem se stávají jen ti neúspěšní Arabi). Nesnaží se vyniknout, zapůsobit na okolí ani nemá přesnější představy o svém bytí. Jedna"obyčejná"vedlejší práce mu ale změní celý pohled na život i jeho směřování. Je možné se nějak vymanit z "kasty" outsidera, probudit v sobě umělecký talent a uspět v tom, co mě skutečně baví? A je vůbec možné udělat ten"očistný krok" přiznání samému sobě i někomu dalšímu, že jsem stavěl na lži a podvodu?
Další z knih popisující složité vztahy Izraelců, Palestinců a Izraelských Palestinců. V této knize navíc napínavý příběh několika lidí, jejich osudy se spletou dohromady dílem jedné velké náhody. Stránky jsem hltal a snažil se dohlédnout za roh, co se stane a jak to dopadne. Výborné, doporučuji.
Realie Izraele, Arabove vs. Zide, netradicni milostna linka, nejistota, muciva moc predstavivosti. Za me zajimava a prinosna kniha.
Nevšední kniha. Právník je blbec :) Sonda do života v Jeruzalémě, i když žijí zdánlivě v harmonií, velmi záleží na tzv.společenském postavení, koukají se na to jestli je dotyčný Arab nebo Žid, podobně jako soudíme my a nemusí to být pouze s ohledem na původ. Každopádně stojí za přečtení a nahlédnout i do jiné kultury, ač jiné, v mnoha ohledech tak podobné naší. Prostě lidské..
Podle mě skvělá kniha. Autor v ní zvládl kvalitně uspokojit několik čtenářskejch zakázek naráz - vyčpělej manželskej vztah a žárlivost, eutanazie, komplex z touhy bejt někým jiným, komplex národnostní menšiny, touha po prachách a respektu, touha překonat všechny tabu koránu, který se furt překonat nedaří. A jen tak nenápadně, aby to nerušilo příběh, se dozvíte skoro všechno o soužití Židů a Arabů v současný Izraeli.
Nemôžem si pomôcť, všetky osoby na mňa pôsobili nesympaticky, s nikým som sa nedokázala stotožniť. Komentáre predo mnou vyzdvihujú inakosť právnika a Amira, ale mne svojím spôsobom pripadali obaja rovnakí- obaja Moslimovia, obaja sa snažia preraziť v židovskom svete, obaja sa snažia dohnať znalosti zo západnej kultúry, a obaja potlačujú, to čím sú v skutočnosti. A kým právnikova škrupina viac-menej opadáva pri pátraní po milencovi, tak u Amira škrupina praská, keď sa zveruje právnikovi, ale napriek škrabancom na svojom pozlátku si obaja idú rovnakou cestou- právnik sa naďalej preváža autom a Amir pokračuje v kariére fotografa.
Inak, čakala som, že Lajla sa trošku prejaví viac- kým na začiatku knihy, počas svojich študentských rokov pôsobila nekonformne, tak akonáhle sa stala manželkou a matkou, tak priam prestala existovať ako bytosť s vôľou a slepo sa podriaďuje konvencii. Škoda, že autor nevysvetlil jej vnútorný svet, aj keď čo-to je možné nahliadnuť, keď o nej premýšľa právnik, že za roky manželstva ju v podstate vôbec nepoznal...
Kniha je OK, dáva nahliadnuť do kultúry, kde zväčša prístup nemám, ale to je asi tak všetko, čo mi kniha dala. Pre ženu žiť v tejto kultúre je ťažké, keď si navykla na západný svet...
Výborný rozjezd, poté trochu rozmělněný prostředek, možná by to stačilo na povídku a nebylo třeba knihu tolik natahovat. Žárlivost v trochu arabském pojetí, i když primárně budou českého čtenáře asi zajímat reálie. Kniha není marná a příjemné zkrátila rozžhavené odpoledne u vody. Možná trochu zbytečná je aluze na Kreutzerovu sonátu, trochu se mi zdá, že jsou v módě aktualizace klasik a odkazy na západní kánon od autorů nezápadních (Murakami je v tom mistr), přitom příběh Sajjida Kašuy by to ani nepotřeboval.
Výborná kniha z prostředí mě neznámého, takže chvíli mi trvala orientace v tomto 'světě' a jelikož kniha je román, nemůžu úplně říct, že bych byla zorientovaná. Líbilo se mi, že Židé a Arabové a další příslušníci různých národnostní nejen vedle sebe dokážou žít, ale dokážou žít spolu a pomáhat si, navzájem. Autor rozehrál příběh zajímavým způsobem, postupně odkrýval karty a jednotlivé součásti začaly zapadat do sebe. Závěr je příjemně překvapivý a otevřený a celý příběh posouvá vlastně na úroveň hledání vlastní identity, ať už ve světě arabském, židovském, uměleckém,....za kterými však stojí obyčejné lidské vlastností, které hrají prim a je jedno, jestli je někdo proužkovaný nebo puntíkatý.
Dávám 4 hvězdičky. Kniha je poutavě napsaná. Kdo ale čeká politický román, bude zklamán. Autor řeší především mezilidské vztahy. Je to knížka velmi dobrá, ale ne vynikající.
Příběh je určitě poutavě napsaný, přitáhne si čtenáře co nejblíže a potom postupnými krůčky dláždí cestu až do samotného konce. Působí ale dost obyčejně, ačkoliv obyčejný rozhodně není. Dal by se býval ždímat, místo toho visí bezpečně zavěšený na prádelní šňůře. Postavy se většinu času chovají až moc okatě podle předem daného scénáře, místo abychom se jim podívali do hloubky duše, kloužeme po povrchu - byť zajímavém. Téma soužití palestinských Arabů a Židů, resp. ohromná izraelská buzerace na jedné straně a arabská vyšinutost a nepředvídatelnost na druhé straně, je potom pro evropského čtenáře zajímavou sondou. Mohlo mu být dáno více prostoru, možná i více subjektivně podbarveného prostoru.
Proč ne. Kniha za přečtení určitě stojí - a dá se to stihnout za noc. :)
Kniha mě zaujala jak svou obálkou, tak názvem. A když jsem začala číst... četla jsem a četla, dokud jsem ji nedočetla. Má napětí, šmrnc, zajímavý jazyk.. Umožňuje nám nahlédnout do jiného světa. Nedá se než doporučit :-)
Trošku som bol na pochybách, či sa do knihy nedostane prehnaná ventilácia politických názorov. Predsa len sa dej odohráva v rozdelenom Jeruzaléme, ktorý sa do určitej miery vyznačuje i segergáciou na jednej strane a pozitívnou diskrimináciou ma strane druhej. Ale nebolo to tak, reálie do knihy vstupujú nenásilne, v rozsahu, ktorý zodpovedá dejovej línii a potrebe objasniť konanie postáv. Iný človek je dobrá a zaujímavá kniha. Dáva možnosť spoznať aktuálny Izrael aj z trošku iného pohľadu, ako sme zvyknutý z početných románov židovských autorov. Číta sa plynulo, dobre, zvedavosť vás bude hnať ďalej a ďalej. Nakoniec je to útla knižôčka na jedno popoludnie. Odporúčam, strávil som pri nej pekné chvíle.
Jméno autora se v češtině správně píše Sajjid (tak jak je napsané na obálce této knihy). V. Pistorius (nakladatel)
Kniha „Iný človek“ obsahuje s veľkou pravdepodobnosťou aj autobiografické prvky. Pre našinca je to jedna z mála správ z druhej strany „barikády.“ To, že „národ knihy“ Židia tvoria kvalitnú oslavnú, ale aj zžieravo sebakritickú literatúru je verejným tajomstvom, ale že aj národ AK-47 dokáže vytvoriť plnohodnotné diela nie je až taký známy fakt. Said Kašua je úspešný izraelský autor arabského pôvodu. Prestížnu Bernsteinovú cenu dostal zhodou okolností práve za túto knihu. Hrdina jeho románu „právnik “ je „iný človek“. Jeho inakosť spočíva v spôsobe, ako jeho arabská identita kooperuje a komunikuje s izraelskými Židmi. Tá istá premena aká sa udiala s hlavnou postavou je pravdepodobne aj „diagnózou“ autora. Hlavná postava je izraelský Arab, ktorý chce žiť v židovskom štáte, ale odmieta nenávidieť, jednoducho chce žiť normálny život. Je zvláštne čítať knihu, ktorú napísal moslim žijúci medzi Židmi a tá kniha nie je o nenávisti. Naopak Židia sú partneri, spoluobyvatelia. Autor si uvedomuje, že sila myšlienok je väčšia ako sila nenávisti. Právnik si uvedomuje svoje „handicapy“ a usilovne číta svetovú literatúru, aby dobehol zameškané z čias, keď bol moslimom na plný úväzok. Číta Dostojevského, Kafku , Tolstoja... ktorého Kreutzerová sonáta je spúšťačom celého príbehu. Arabi, ktorí tvoria okruh jeho najbližších sú ako on, vedia že moslimské školstvo nestojí za veľa, pretože nevzdeláva, kto sa chce uplatniť, musí študovať v židovských školách, dozvedáme sa, že aj moslimovia majú problémy s drogovými závislosťami, že bohatí Židia si kupujú lacné a ekonomické ázijské autá, zatiaľ čo moslimovia sa snažia dávať na obdiv svoje bohatstvo a tak nakupujú vo veľkom luxusné vozidlá.
Právnik aj jeho kamaráti neuznávajú lacnú egyptskú pop kultúru, ktorú hltajú milióny arabov v okolitých štátoch. To že sa v právnikovi prebúdza žiarlivosť po prečítaní lístku nájdeného v knihe z antikvariátu z neho ešte nerobí moslima, pretože žiarlivosť je prirodzený prejav vlastníckeho pudu, ktorý sa vyskytuje v medziľudských vzťahoch naprieč kultúrami aj naprieč storočiami. Môžeme sa baviť o „prahu“ citlivosti v „žiarlení“, pretože ten je v Islame „proklatě nízko“, ale to je všetko. Právnik vyrástol v konzervatívnom prostredí, ale vymanil sa z neho, pretože nechcel byť disidentom medzi väčšinovými Židmi. On chcel pokojný a pohodlný život, konformný s väčšinou. Oženil s moslimkou Leilou, ktorá bola na moslimské pomery nonkonformná, najmä kvôli jej inakosti. Ale keď sa objavili v ich vzťahu prvé nedorozumenia ihneď začal pochybovať o správnosti svojej voľby. Tento nový prototyp moslima, ktorý netrieska čelom o chodník len čo začuje hlas mezuzína zvolávajúceho k modlitbe má ťažkú pozíciu. Vlastní ho nenávidia (považujú ho za zradcu) a druhá strana mu nedôveruje a do určitej miery aj podceňuje. Postava právnika v knihe nemá ani meno, čo privádza na myšlienku, že to mal byť len prototyp vyznačujúci sa určitými vlastnosťami charakterizujúcimi určitú skupinu jedincov.
Amir je iný. Jeho identita sa mení, pretože jeho JA sa mení. Jeho prerod je organický, plynulý a nie je materiálne motivovaný. Stáva sa opatrovateľom Jonathána, ktorý je už niekoľko rokov v kóme. Jonathán je Žid a Amir trávi dlhé hodiny pri jeho lôžku. Počas služieb mu zvedavosť nedá a tak si kráti čas prezeraním Jonathánových vecí. Chce ich prostredníctvom zistiť, aký bol „predtým“ . Počúva jeho CD- čka. Prezerá si a číta jeho knihy. „Objavuje“ jeho fotoaparát a učí sa s ním zaobchádzať. Čítaním jeho kníh a počúvaním jeho hudby sa začína pozerať na svet jeho očami, poslednou fázou prerodu je, keď sa začne pozerať na svet cez objektív jeho fotoaparátu. Jeho premena je takmer dokonalá. Prihlási sa na prijímacie skúšky na umeleckú školu, ale nechce byť prijatý len preto, že na Arabov majú izraelské školy kvóty, ale preto, že porotu presvedčí svojimi kvalitami. Preto začne používať doklady Jonathána a vystupovať v jeho mene...
Je to dobrá kniha, zaujímavá a pre našinca objavná, ale nielen preto, že ju napísal človek spoza druhej strany barikády.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Druhá osoba singuláru |
| 2017 | A bylo jitro |
| 2016 |  Tančící Arabové |
| 2019 | Sledování změn |
Velmi mě zaujal vypravěčský styl a autorova schopnost psát tak, aby čtenáři některé souvislosti sice pochopili, ale potřebovali dál číst, aby zjistili, co se to vlastně stalo a jak k tomu došlo. Velmi vydařená kniha, i když lepší řešení některých "překladatelských oříšků" a pečlivější práce redaktorů a korektorů by rozhodně přinesly ještě hvězdů navíc.