Ohrožení Nadace
Gregory Albert Benford
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60597/bmid_druha-trilogie-nadace-ohrozeni-nada-GVJ-60597.jpg
3
21
21
Druhá trilogie Nadace série
1. díl >
Vždycky mne zajímaly klíčové momenty Asimovovy říše: – Proč nejsou v Galaxii žádné jiné bytosti? – Jakou úlohu v ní sehrávají počítače? Zejména ve vztahu k robotům. – Jak skutečně vypadá psychohistorická teorie? – A nakonec: kdo je Hari Seldon – jako literární postava i jako člověk? Myšlenka napsat další romány o vesmíru Nadace pochází od Janet Asimovové a literární agentury spravující Asimovovo literární dílo. Když mne oslovili, začal jsem vhodně konstruovat komplexní křivku dějů a významů, které měly být zahrnuty do několika románů. Třebaže jsem o tom mluvil s několika spisovateli, nejvíce se proto zdáli vhodní dva autoři klasické SF, které rovněž Asimov ovlivnil a kteří byli schopni zvládnout problém také technicky, Greg Bear a David Brin. Bear, Brin a já jsme byli v neustálém kontaktu, když jsem psal první knihu, protože jsme zamýšleli napsat tři samostatné romány, které nicméně dovedou své společné ústřední tajemství až do konce. Jeho prvky se objevují zde, dále se rozšiřují v Nadaci a chaosu od Grega Beara a dokončuje je Brinova kniha Vítězství Nadace. Gregory Benford... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2002 , NávratOriginální název:
Foundation's Fear, 1997
více info...
Přidat komentář
Roku 12 028 galaktické éry je Hari Seldon vyzván císařem Kleonem, aby nahradil Demerzela ve funkci premiéra. Hari tuto nabídku přijímá.
A v roce 1996 příjíma Gregory Albert Benford nabídku Asimovových dědiců, aby pokračoval v Mistrově díle a napsal něco dalšího o Nadaci. A vybral si ten okamžik z A zrodí se Nadace, kdy otočíte poslední stránku z první části a nalistujete část druhou. Přesně tam se odehrává tento román. Hari je císařem vyzván, aby se stal premiérem, ale náhle se u Benforda objevuje spousta důvodů, proč dosažení naplnění tohoto rozhodnutí není vůbec jednoduchý počin.
Přiznejme si, toto není dobrá kniha. Pokud by to byl samostatný román a rozumný literární agent by autora přesvědčil o zkrácení cca o 200 stran, pořád by to bylo na slušné dvě hvězdičky. Ale je to román, který je oficiálně považován za součást Asimovova univerza a v tom případě je to román tuze špatný.
Čtenář má snad právo očekávat, že píše-li autor knihu odehrávající se uprostřed nějakého daného příběhového prostoru, bude se snažit plout po proudu vyprávění a nevytvářet si svoje příběhové konstrukce, jež si protiví s tím, co o univerzu víme od originálního autora. Proč je v této knize Hari Seldon úplně jiná postava než u Asimova? A nejen on, platí to i pro císaře, Dors a další. Proč je svět Galaktického impéria náhle úplně jiný, než jak jej popisuje Asimov? Proč náhle vesmírem cestujeme ne pomocí skoků v hyperprostoru, ale pomocí červích děr? (Ty červí díry hned v dalším díle následující autor nové trilogie Nadace nenápadně zruší. Ale Benford má celou kapitolu, která nic neřeší, jen je v ní popisováno cestování červími dírami!) Prošli jsme celou cestu od robopsycholožky Susan Kalvinové až skoro k založení Nadace a víme, že roboti se v Asimovově univerzu po etapě, kdy byli na výsluní v padesáti světech Vesmířanů, stali nežádoucími a přestali pro veřejnost existovat a náhle nám Benford tvrdí, že galaktická společnost užívá jakési Tiktaky, což není nic jiného než robot s ořezaným myšlením. A nakonec jsou tady simulace Johanky z Arku a Voltaira a všude kolem nich proudí tolik přesných informací, že je s podivem, že obyvatelé Trantoru nejezdí na dovolenou na planetu Zemi, na tu planetu, v níž už přece nevěří, neboť to je jen legenda, prachem zanesená v tíscileté minulosti.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
11. Předehra k Nadaci (Asimov)
12. A zrodí se Nadace (Asimov)
12,1. Ohrožení Nadace (Benford)
12,2. Nadace a chaos (Bear)
Nuda, prostě nuda. Autor si vybral zrovna tu nejnudnější pasáž z celé série Nadace a napsal o ni celou knihu. Už jen zvolený koncept naráží na problém, že čtenář ví, jak to celé dopadne, a že se o psychohistorii pravděpodobně více nedozví, protože to už ani nejde :-)
Autorovy další knížky
| 2002 |  Ohrožení Nadace |
| 1999 |  Proti pádu noci / Po pádu noci |
| 2002 | V oceánu noci |
| 2003 | Přes moře sluncí |
| 1999 | Suchá, chladná kolébka |
Tahle kniha byla straašně dlouhá, klidně mohla být poloviční. Přišlo mi to mdlé, spousta filosofických pasáží. Nedokázal jsem s pořádně začíst do příběhu. Čekal jsem více o tom, jak Seldon vytváří psychohistorii, více o historii císařství.
Spousta "nemilých" překvapení (velké množství robotů v císařství,...).