Druhý dech
Jan Beneš
Společenský román českého exilového autora se odehrává v charakteristickém prostředí pracovního tábora na konci 50. let 20. století a je oslavou lidské solidarity a slušnosti, která pomáhá přežít a neztratit naději. Hrdiny příběhu, napsaného před více než třiceti lety na základě autorovy osobní zkušenosti s pracovními tábory, jsou dva bývalí letci, z nichž jeden byl příslušníkem československé válečné letky v Anglii. V krutých podmínkách pracovního převýchovného tábora v sobě hrdinové i ostatní političtí vězni nalézají dosti sil, aby nepodlehli soustavnému tlaku demoralizující vězeňské mašinérie a zachovali si lidskou důstojnost a pocit sounáležitosti s ostatními stejně pronásledovanými. ... celý text
Přidat komentář
Krátký pohled do šedivého světa muklů asi nepřekvapí, ale také neurazí. Komunistický pracovní tábor je viděn pohledem střízlívím a lze jím spatřit celé spektrum povahových archetypů, počínajíc protirežimními nepřizpůsobivci a morálními otužilci a konče oči si zakrývajícími prospěcháři a dehonestátory lidského života.
Jan Beneš se zaobírá pouze poměrně krátkou etapou pracovního tábora, ve které se zvedá první vlna nevole reagující na tvrdé a nepravomocné nakládání s vězni, přičemž komunistický byrokratický aparát, už tak postavený na nestabilním základě, pomalu začíná skřípět a vrzat pod náporem své vlastní váhy.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Až se se mnou vyspíš, budeš plakat |
| 2001 | Zločin genocidy: Litva v drtivém objetí velkého bratra SSSR |
| 2001 | Ve znamení temna |
| 1991 | Druhý dech |
| 1963 |  Do vrabců jako když střelí |
Poprvé tato kniha vyšla v roce 1969 v nakladatelství Melantrich, ale její distribuce byla zakázána. Pak byla vydána česky v Curychu v roce 1974 a přeložena do několika cizích jazyků. Spisovatel Graham Greene ji dokonce označil za lepší příběh z komunistických pracovních táborů než Solženicinův Jeden den Ivana Denisoviče.