Druhý dech a Ďábel strážný
Philippe Pozzo di Borgo
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163352/bmid_druhy-dech-zWh-163352.jpg
4
137
137
Philippe Pozzo di Borgo, zástupce ředitele vinařských závodů Champagne Pommery, měl v životě ve všem štěstí, až do osudného pádu při paraglidingu, po němž zůstal zcela ochrnutý. Později ho stihla další rána – úmrtí milované ženy, po němž zůstal sám na výchovu dvou adoptovaných dětí. Z invalidního vozíku diktuje své vzpomínky, touhy a úvahy o světě. Celých deset let ho při životě, který střídáním dramatických momentů a groteskních situací občas připomíná horskou dráhu, udržuje přistěhovalec Abdel, jeho anděl a „ďábel strážný“ v jedné osobě. Překlad druhého francouzského vydání z roku 2011, které je doplněno pokračováním Ďábel strážný.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , JotaOriginální název:
Le second souffle, 2001
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že při četbě této knihy jsem byl velmi ovlivněn filmem. Od prvních řádek knihy jsem stále očekával ono filmové napětí, očekával jsem stále nějakou akci, sršení vtipem a humorem... A pak mi to konečně došlo (tedy celkem pozdě, až asi v polovině knihy), pak mě konečně kniha velmi oslovila a zasáhla. Zasáhlo mě osobní a velmi niterní popisování prožitého života samotným autorem, to jak vše podrobně popisuje a vysvětluje, co se mu přihodilo, co prožíval (bolesti, smutky, lásky...) a nic si nenechává pro sebe. Autor má můj obdiv, nejen pro napsanou knihu a pro jeho vyznání v knize, ale zejména pro jeho doposud prožitý život, proto, co všechno si už prožil a vytrpěl.
Nejdřív jsem viděla film. Ten se mi tak líbil, že jsem se, více méně ze zvědavosti, rozhodla si informace doplnit skutečným příběhem Philippa Pozzo di Borgo.
A vůbec mě to nezklamalo, ba právě naopak. Některé skutečnosti, ve filmu Nedotknutelní jen naťuknuté, do sebe zapadly. Např. jak to bylo s Philippovým zraněním, jak těžce nesl smrt své ženy, nebo co se stalo po závěrečných filmových titulcích.
Philippe Pozzo di Borgo byl kvadruplegik, ochrnul v roce 1993, kdy se zranil při paraglidingu. Od té doby byl odkázán na cizí pomoc. Přesto nakonec prožil relativně dlouhý a relativně plnohodnotný život. Jasně, to že pocházel z velice bohaté aristokratické rodiny a měl dostatek peněz, to mu jistě pomohlo, ale upřímně řečeno, kdo z nás by s ním dobrovolně měnil? A kdo by si přál se o takto postiženého člověka starat? A kdo z nás ví, jak se k takovým lidem chovat? Je na místě soucit, nebo se tvářit, že o nic vlastně až tak nejde?
Jeho pečovatel Abdel Yasmin Sellou neměl žádné příslušné vzdělání a ani žádnou předchozí zkušenost. Byl však přirozeně vnímavý, hluboce lidský a je i jeho zásluha, že Philippe Pozzo di Borgo zemřel teprve v červnu loňského roku. Jako kvadruplegik tedy strávil 30 let svého života.
Kniha sama je důkazem toho, že i když se člověku obrátí život vzhůru nohama a tím podělaným nahoru, že jsou pořád ještě pádné důvody, proč to nezabalit a proč chytit druhý dech.
Ze začátku mě kniha moc nechytla, ale nakonec jsem ji přečetla a byla zajímavá.
Knížka mě překvapila. Film se mi moc líbil a byl samá legrace. Což ale u života kvadruplegika není. Byly tam krásně popsané pocity, které pan Pozzo zažívá, co vše musí snášet. Obdivuji ho za jeho sílu žít, hlavně po ráně, kdy mu zemřela manželka. Hodně mě to obohatilo a jelikož chodím s berlemi, vlilo mi to dost elánu. A i na nějaké vtipné příběhy s jeho ošetřovatelem došlo.
Psáno v krátkých odstavcích, občas lyrické odbočky. Místy poněkud květnatý styl.
Kniha se mi líbila více než film, ve kterém je pochopitelně příběh zjednodušen a uhlazen. Autora obdivuji, že život nevzdal.
Na knížku jsem narazila díky čtenářské výzvě, al čekala jsem asi mnohem víc, zhruba čtvrtina knihy se četla dobře, ale do většiny jsem se musela přemlouvat a knihu neodložit. Nejspíš mi nevyhovoval styl krátkých textů, občas jsem se ztrácela, měla pocit, že jsem v chaosu. Spousta neštěstí v životě jednoho člověka. Film jsem si nechávala po knížce, tak uvidíme.
Kniha mě zklamala. Čekala jsem, že bude stejně dobrá jako film, který jsem sice neviděla, ale protože byl hodnocen jako nejúspěšnější evropský film roku 2011, ze zvědavosti jsem si ji v rámci čtenářské výzvy vybrala. Za mě příliš sentimentální, patetické, a myslím si, že od života lidí, kteří podobné poúrazové postižení prožili a prožívají, dost odtržené. Je určitě daleko více těch, kteří tento hendikep zvládají z větší důstojností a smířením, a nemusí mít k tomu ani ty atraktivní kulisy, které patrně mají tomuto příběhu dodat větší působivost.
Škoda, že jsem nejdřív viděla film, který je lepší. Velmi dojemný příběh ochrnutého člověka.
Napsat o této knize, zda je dobrá nebo špatná se vlastně ani nedá. Asi jako většina čtenářů jsem viděla nejdřív film, který je naprosto báječný, ale byl natočen s humorem, vtipem, lehkostí. Kniha je ale opravdový životopis a není to vůbec lehké čtení. Autor píše o tom jak se opravdu cítil, co prožíval a jak opravdu probíhá jeho každodenní život po ochrnutí. A není to jenom o jeho životě, ale i o tom jaké trápení zažila jeho manželka, která zemřela na rakovinu. Takže pokud doufáte v knihu, která je podobná filmu, tak budete zklamáni. Pokud chcete vědět jak to bylo doopravdy, tak je kniha pro vás. Je napsána trochu chaoticky, zřejmě jak myšlenky přicházely a odcházely, spíš formou vzpomínek. Jako čtení bych jinak doporučila každému, který občas žehrá na to, co mu život připravil, cítí se na dně a má chuť se na všechno vykašlat. V této knize se dočtete, co všechno opravdu jde přežít a ještě si z toho vzít pro sebe něco pozitivního do života. Člověku se ani nechce věřit, že toto všechno mohl jeden člověk zažít počas jednoho života.
Vynikající kniha, nesmíte k ní ovšem přistupovat s očekáváním toho, co jste viděli ve filmu. Je jiná, ale také skvělá.
Film Nedotknutelní (2011) je jeden z nejlepších filmů, proto jsem si nadšeně koupila tuto knihu, která pro mě osobně byla bohužel zklamáním. Styl psaní se mi nelíbil.
Toto je jedna z mála knih, co jsem četla, a musím říct, že film se mi líbil 100x více než kniha.
Film Nedotknutelní jsem viděla myslím 3x a super ! A v knihovně jsem narazila na tuhle knížku.
Skutečný, životní příběh Philippe Pozzo di Borga, který před 26 lety ochrnul od krku dolů.
Knížka má dvě části Druhý dech a Ďábel strážný. Je sice trochu zmateně napsaná, ale tak autor není žádný spisovatel, ale obyčejný člověk s krutým osudem. Život mu zpříjemňuje jeho asistent muslimského původu s kriminální minulostí Abdel.
Knížka je úplně jiná než film. Film je natočený více jako komedie se souhlasem autora, knížka je spíš takový životopis.
Doporučuji jak knihu, tak film OBOJE VYNIKAJÍCÍ!!!
Kniha je zpovědí hlavního hrdiny, který je ač uvězněn ve vlastním těle, tak neztrácí chuť žít. Ač někdy je to velmi obtížné. Po úraze mu velmi pomáhala jeho vážně nemocná manželka, která mu velmi psychicky podporovala.
Ve filmu byly použity asi dvě, tři popsané scénky.
Kniha určitě stojí za přečtení. Alespoň si můžeme uvědomit, že někdy řešíme úplné maličkosti...
Kdo čeká ten stejný děj jako u filmu, tak raději tuto knihu vynechte...
Zpověď člověka. Některé pasáže mě úplně odrovnali, každý jejich centimetr je plný lásky, ale i zoufalství a psychické bolesti a zároveň je v ní velká radost s života.
V některých pasážích jsem se trochu ztrácela, ale jak tak koukám nejsem jediná. V určitých fázích knihy jsem si musela dávat pauzu.
Kniha se krásně četla. Párkrát jsem se přistihla, že se směji nahlas (což se mi často nestává). Film také úžasný.
Filmové zpracování je super u knihy jsem se trochu ztrácela v ději ale i tak super. Celkově úžasné.
Nejprve jsem viděla film a i když jsem očekávala něco jiného tak 4 hvězdičky. V knize jsem se občas ztrácela, ale i tak to bylo velice zajímavé vyprávění. Myslím si že to bylo především kvůli tomu že to bylo podle pravdy. Sama si nedokazu představit že by se mi to samotné nebo někomu blízkému stalo. Tento muž musí být opravdu velice statečný.
Za mě 5 hvězdiček i přesto, že jsem se chvílemi ztrácela v ději. Některé pasáže knihy byly hodně intimní, ale děkuji autorovi, za to, že se nebál totálně o všem napsat (ano, pro někoho to může být pobuřující). Film Nedotknutelní je jen jednou částí z této knihy, a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a tak si udělala ucelený pohled na autora. Díky této knize snad dokážu o něco více pochopit svět kvadruplegiků. (místy jsem se smála i nahlas na veřejnosti :-)).
Druhý dech a Ďábel strážný
Film miluji, viděla jsem několikrát a přestože je hodně dojemný a lidský, tak se u něho přes tragický osud Phillipa zasměju. U knihy mi do smíchu nebylo vůbec, tady si člověk naplno ten osud uvedomi a při popisu všech možných obtíží mi bylo hodně uzko.