Druhý spánek

Zajimavy namet, pribeh postaveny na obycejnych lidech, k tomu kousek tajemstvi a citatel se muze take zamyslet. U mne plny pocet, naprosta spokojenost

Zajímavý námět, první zmínka o plastové platební kartě v poličce vesnického kněze mě překvapila, ale příběh se nevyvíjel nijak slibně a nakonec zemřel na úbytě, podobně jako většina hlavních postav. Od autora jsem četla Konkláve, a to bylo výborné, tohle stojí za houby.

(SPOILER) Zajímavý nápad, vede k zamyšlení o fungování naší doby. Ale konec je prostě podivný. Mnoho lidí zemře a vlastně proč? Nenajdou ani poklad, ani cestu zpět k technickému pokroku, proč to tedy vlastně celé podnikali?

Ze začátku trochu ukecané, spousta zbytečné popisné vaty. Druhá polovina knihy už měla spád. Dobrý nápad. Je znát, že autor je historik.

V skratke: Strata času, ruky preč!

Podrobnejšie: Veľmi naivne napísané. Pôsobí to skôr ako prvotina ešte nevypísaného autora než zhruba dvadsiata kniha už etablovaného spisovateľa. Čítané hneď po Harrisovej Otčine taktiež bije do očí, že tie knihy píše ako podľa mustru – nepravdepodobný hrdina, zaujímavé dejisko, povinná (a rovnako otravná ako nadbytočná) romantická linka, nešťastný a otvorený koniec. To posledné v tomto prípade rozhodlo o tom, že to odo mňa nedostane ani len tie zmierlivé, priemerné tri hviezdičky. Nápad na, zdanlivo, historickú detektívku, z ktorej sa po pár stranách vykľuje postapo detektívka je síce svieži, ale nie dostatočne nosný, ak ho nemôžete podoprieť aj zaujímavým dejom a dobre napísanými postavami. A to sa, žiaľ, Harrisovi, v tomto prípade, nepodarilo. Je to len spotrebné dovolenkové čítanie, no i v tejto kategórii môžete siahnuť po omnoho lepších knihách. A ja vám odporúčam, aby ste tak i spravili.

Zvláštní kniha, nesedla mi. Nějak jsem se v ní nedokázala orientovat...

Harris opět dokáže strhnout na svou stranu, čili pokaždé když jsem knihu otevřel tak jsem se ocitl ve středověku (ačkoliv o středověk nejde), a dýchla na mě ta správná atmosféra, kterou sem si moc užíval. Rozplétání záhady bylo velmi zajímavé a napínavé, a tak poté když sto stránek dělají výkop, tak ten konec nebyl až tak uspokojivý. Vcelku tedy průměr, ale na ten styl psaní, vždycky rád naletím, to dle mého názoru neumí každý. Takže, ačkoliv to nebude asi nejlepší autorova kniha, tak mě moc bavila a její čtení sem si užil a určitě zase sáhnu po nějaké jeho další...

Nápad na napísanie príbehu je veľmi dobrý, no chcelo by to iné kvality autora + viac vzdelania v knihe, je to žiaľ oddychová literatúra písaná jednoduchým štýlom, s ohľadom na tému je to naozaj škoda. Keď si predstavím, že by sa toho chytil Umberto Eco, odpálilo by to dekelt nejednému čitateľovi asi ako Meno Ruže.

Tato kniha má naprosto dokonalé mimikry. Chtěl jsem něco zaručeně dobře čtivého, sáhl jsem tedy po osvědčeném Harrisovi (Otčina, Konkláve) a začetl se do historického thrilleru Druhý spánek. Anglie, rok 1462, cesta kněze na osamělou faru v zapadlých pustinách… Skvěle čtení, ale… mechanické natahovací hodiny v tomto roce??? No, možná… Ale pak … ve vitríně plastová krabička vydávající zvuky a obrazy s nakousnutým jablkem na zádech?!?!? Dobrý historický thriller, ale ne v klasické historii…

Zajímavá kniha. Jen jsem si OPĚT nepřečetl, o čem kniha je, a měl jsem ji za středověký román. Když se v prvních kapitolách, objevil iPhone, trošku mě to překvapilo (radši jsem si to přečetl cca 3x a fakt tam byl). Po té se objevil dopis, z roku 2022. To už jsem se zarazil a začal zkoumat, co se děje... :-)
Jinak velice příjemné čtení, s napínavým dějem, kdy nejde předem vědět, jak se bude kniha vyvíjet.

Pro mě první kniha tohoto druhu, kterou jsem přečetla. Trvalo mi pár desítek stran, než jsem děj zařadila časově (zajímavá myšlenka autora!). Závěr příběhu byl překvapivý, hlavně přerod faráře, ne však šokující (úloha biskupa v příběhu), úplný konec uzavřený/otevřený.

Téměř vůbec nečtu historické romány ani sci-fi, zde je obojí a bylo to dokonalé. Donutilo mě to se nad ledasčím zamyslet - ne, že bych to nevěděla, ale takhle natvrdo...- a některé pasáže jsem četla opakovaně. Autora jsem znala jen podle jména, moje první kniha od něj (díky, že existují knihobudky), a určitě se po dalších podívám.

V Druhom spánku nás Robert Harris na začiatku príbehu zláka do atmosféry Anglicka druhej polovice 15.storočia, ktorú vykresľuje dôveryhodne - uplatňujúc skúsenosti tvorby historických kulís. Jej spracovanie zvláda obstojne.
Z anglického opátstva vo Wessexe je vyslaný mladý kňaz Fairfax do vzdialenejšej dediny pochovať staršieho zosnulého kňaza. Na mieste sa okolnosti jeho smrti postupne preukazujú ako podozrivé. Od tohto momentu začína Harris namotávať príbeh klbkom detektívnych motívov, ktoré zvyšujú čitateľovu pozornosť a záujem o rozuzlenie jednotlivých zápletiek. Fairfaxove podozrenia z miestnych pomerov, vzťahov a jednotlivých udalostí sa pomaly a mierne stupňujú. Mladý kňaz sa dostane ku knihám zosnulého kňaza, ktorých obsah vyznieva kacírsky.
Z atmosféry historického Anglicka nás zrazu vytrhávajú drobné stopy ekologickej nezodpovednosti našej súčasnosti. Tento Harrisov sci-fi námet pôsobí rozčarujúco a zaujímavo. No to je jediná a posledná iskrička, ktorá môže náročnejších čitateľov Druhého spánku zaujať. Harris nám predkladá víziu budúcnosti s oklieštenými úvahami o jej príčinách. Nemá však ako spisovateľ na viac? ...
V Druhom spánku sa ocitneme vo svete, ktorý bližšie nešpecifikovanou apokalypsou digitálnej civilizácie upadne do životných podmienok čias temna v kontexte moci cirkvi, ktorá opäť preberá kontrolu nad regulami dobra a zla – správnosti a nesprávnosti spoločenského chodu ľudskej každodennosti. Príbeh nás tak vracia do minulosti, ktorá nás čaká v budúcnosti. Do obdobia „temna“, ktoré nútilo ľudstvo väčšej pokore a viere v transcendentné sféry - poskytujúce ľudom ustálený systém chodu bežných dní so zárukou zmysluplného pobudnutia na tejto planéte.
Medzi riadkami nás môžu počas čítania napadnúť úvahy - za akých podmienok a do akej miery slúži veda a jej technické výdobytky spolu s organizovaným náboženstvom rozvoju harmonickej a spravodlivej spoločnosti. Prečo má veda a organizované náboženstvo tendencie prekračovať hranice etiky za cenu kontroly a Moci, ktoré vyúsťujú do deštruktívnych následkov? Prečo sú človeku jeho prehrešky za celú históriu ľudstva koniec ((všetkých)) koncov v podstate také ľahostajné? ...
Tieto zaujímavé a sľubné námety pre hĺbavejšie a pútavejšie čítanie Harris ďalej nerozvádza a neprehlbuje, čím Druhý spánok zostáva povrchnou, nemastnou-neslanou polodetektívkou. Nad niektorými pasážami knihy sa náročnejší čitateľ môže rozčarovane pousmiať, či priam prejsť až do úvah - či to Harris naozaj mysli vážne. Samotný príbeh je komorný a nedotiahnutý, a na niektorých miestach vyznieva až smiešne. Harris neprehlbuje príbeh ani detektívne, ani psychologickejším prepracovaním charakterov jednotlivých postáv.
Druhý spánok pôsobí narýchlo vyžmýkaným dojmom nekoncentrovane urýchlenej snahy dopísať a odovzdať knihu vydavateľovi na objednávku, za každú cenu - do stanoveného termínu. Záver knihy vyznieva urýchlene, rozpačito a súčasne otvorene, čo môže na druhej strane predznamenávať jej pokračovanie. Dúfajme, že toto nie je posledné Harrisovo „slovo“. A že zo seba dokáže ešte dostať a napísať príbeh (možno pokračovaním Druhého spánku) hodný úrovne jeho najlepších kníh. Chce to pokojnejšie a kvalitnejšie rozvrhnutý čas a priestor. Snáď mu tieto najpodstatnejšie podmienky tvorby vydavateľ vrelo poskytne a on si ich z chuti dopraje a naplno zužitkuje.

Rozhodne zaujímavá kniha s vynikajúcim námetom. Tvári sa ako historicka detektívka, a aj ňou je, ale odohráva sa ozaj v minulosti? Alebo je ta minulosť niečím iným, niečím, čo ľudstvo len zažije?
Kniha skutočne stojí za prečítanie a zamyslenie, kam ľudstvo svojimi modernými vydobytkami smeruje, či sa opäť raz pohneme dopredu alebo nás to hodí späť do minulých časov.

Budu se opakovat, ale opět jsem si potvrdil, že Robert Harris je špičkový autor a obdobně jako jeho krajan Simon Mawer stírá rozdíl mezi mainstreamem a náročnější literaturou. Vládne dokonale vybroušenou, nekomplikovanou stylistikou, takže mu stačí jen pár správně zvolených slov a pak už není třeba žádné psychické námahy, aby se před očima čtenáře vynořil obraz jak z filmového plátna. Svou zásluhu na tom má také jistě český překlad manželů Trávníčkových.

Spoiler: Kdybych si zde na databázi knih nepřečetl anotaci románu, což jsem bohužel udělal, mohl být můj čtenářský zážitek o jedno překvapení větší. Téma civilizační regrese je pro mě fascinující samo o sobě. Zůstává samozřejmě otázkou, zda by se svět po rozsáhlé katastrofě vrátil do doby středověku v pravém slova smyslu. Skutečně by se církev stala znovu mocenskou složkou ve státě a vrátila se k dávno opuštěným dogmatům? Byly by technické vymoženosti dnešní doby zapomenuty a většina společnosti by se postavila proti vědě a rozumu?
Vize apokalypsy provázejí lidstvo od nepaměti až do dnešních dnů. Formu proroctví nahradily různé předpovědi opírající se o více či méně hodnověrné údaje. Ale přestože i v moderních dějinách a technickém věku si civilizace prošla těžkými časy (první a druhá světová válka, pandemie španělské chřipky), nebyla naštěstí zasažena natolik zásadně, aby ji to vrátilo vývojově zpět. Dovedu si ale představit, že například dlouhodobý a velkoplošný výpadek elektrické energie, který by ještě před sto lety neznamenal vážnější problémy, by v dnešní době mohl způsobit a to především ve velkých městech, chaos a zmar (New York 1977). Naštěstí, alespoň v Evropě, jsou rozvodné sítě a zdroje energie stále natolik diverzifikované, abychom nedopadli jako v knize Ondřeje Neffa Tma, která mi Harrisův román v mnohém připomíná. Vzpomínám si také na povídku Roberta Charlese Wilsona Julian - Vánoční příběh, která v roce 2007 vyšla v časopise Ikárie. Příběh kluka prožívajícího své dospívání na předměstí velkého amerického města na počátku 22. století, které se podobně jako zbytek světa vrátilo po velké krizi na technologickou úroveň století devatenáctého. Julian, stejně jako jeho vrstevníci, pátrá na skládkách a ve starých domech po předmětech a zařízeních ze "zlatého věku lidstva". Wilson tuto povídku rozpracoval do románu, který však nebyl přeložen do češtiny.
Vrátím- li se k Robertovi Harrisovi: silné téma, napětí, překvapení, výborná psychologie postav a celkové zpracování románu jsou důvodem, proč tuto knihu považuji za jednu z jeho nejlepších a všem ji doporučuji.

Druhý spánek není bezpochyby nejlepší Harrisovou knihou (myslím, že vznikala trochu urychleně, takříkajíc 'na objednávku doby'. :-) ), ale i tak, díky zkušenosti autora, vysoce převyšuje běžnou produkci.
K ději se moc říct nedá, pokud člověk chce být přesný a současně nechce spoilerovat. Technicky vzato jde o historickou detektivku, i když velmi záhy čtenář zjistí, že ve skutečnosti se pohybuje na zcela jiném teritoriu. Výsledek je pro Harrise typický - velmi čtivý příběh, v jehož pozadí stojí silné téma k přemýšlení.
Pro mě určitě jeden z hlavních čtenářských zážitků 'apokalyptického' roku MMXX Anno Domini.