Druhý věk strojů
Andrew McAfee , Erik Brynjolfsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353150/mid_druhy-vek-stroju-Sak-353150.jpg
4
65
65
Chcete uspět v závodě s umělou inteligencí? Chcete vědět, co mají studovat vaše děti, aby v budoucnu našly práci? Vstoupili jsme do zcela nové doby. Počítače porážejí člověka v logických hrách, dokáží diagnostikovat onemocnění přesněji než lékaři, obrovské databázové systémy řídí obchod a vůbec: digitální technologie zvládají čím dál tím častěji úkony donedávna vyhrazené pouze lidem. Díky nim rostou zisky a zvyšuje se produktivita, ale také narůstá nezaměstnanost a klesají reálné mzdy mnoha profesí. Jak bude vypadat naše budoucnost za deset let? A co vlastně čekat od inteligentních strojů a jak se na ně připravit? Bestseller Druhý věk strojů Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho z MIT nabízí klíčové poznatky o masivních změnách, které díky digitálním technologiím a inovacím podstupuje ekonomika a celý náš svět. Publikace detailně argumentuje a předkládá možná východiska budoucího soužití s našimi digitálními výtvory – protože právě to bude definovat úspěch naší civilizace v jedenadvacátém století. Podle autorů existují rizika, ale také cesty, jak zajistit, aby každý člověk na planetě zůstal ekonomicky životaschopný. Čtivý, zasvěcený, spíše optimistický a v USA velice diskutovaný výhled do budoucnosti prezentovaný v této publikaci by měl patřit k povinné četbě všech lidí, kterým není lhostejný svět, v němž žijeme.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod Věda
Vydáno:
2015
,
Jan Melvil
Originální název:
The Second Machine Age, 2014
více info...
Přidat komentář
Výrazně technooptimistická kniha. Autoři vychází z Moorova zákona, který je podle nich příčinou enormního rozvoje IT. Popisují vliv těchto technologií na ekonomiku a jak ovlivňují pracovní místa a výši mezd.
Strukturou se velmi podobá knize WTF. Potřebný technologický úvod následuje problematika daní a zaměstnanosti. Autoři spíš analyzují současnost a jen mírně předvídají blízkou budoucnost.
Je to užitečné jen pro úzký okruh čtenářů a nebo pro lidi, které baví průnik moderních technologií přes ekonomiku až k politice. Velká nevýhoda je úzký okruh témat a spoléhání se na trvalost současného stavu.
Stačí minulý rok a je vidět, jak je ta trvalost křehká a nejasná. Egypt a Řím také trvaly stovky let… Ta hojnost, o které autoři mluví, dál způsobuje rozdělení společnosti a takový stav je náchylný ke konfliktům.
To co překotný technologický pokrok přináší je sice hezké, ale je zřejmé, že státní instituce nemají šanci držet krok. Každý vidí bídu současného školství. V USA se o tom mluví už 50 let. A změna žádná. (U nich ani u nás.)
Kam taková situace povede? Nadšení autorů nesdílím. Právě jejich nadšení je v ostrém kontrastu se zkostnatělostí státní správy. I to se ukázalo minulý rok. Druhý věk strojů přináší rizika, na která nejsme připraveni.
Konkrétních rad v knize moc není. Záleží docela dost na čtenáři, co vše z knihy vytěží. Mě nejvíc obohatila v tom, že je z ní hodně vidět, kolik se bude muset udělat změn od sociální politiky po ekonomické regulace a právo.
Když se podívám na naše politické představitele, tak je dojem z knihy vyloženě strašidelný. Tito lidé z dob minulého režimu ovládají náš stát za situace, kdy se neúprosnou rychlostí blížíme k technologické singularitě v roce 2045? Děsivé. 80%
Zajímavé komentáře: VladimirTetur
Bohužel knížka je z těch, které mají "platnost" jen velmi omezenou dobu. Zde už bohužel není nic, co by bylo překvapivé, vizionářské nebo zajímavé pro teď ani do budoucna.. (Proč takovéto knihy vůbec vycházeji?..)
Očekával jsem, že autoři více poodhalí, jakým směrem se budou technologie vyvíjet, místo toho je kniha plná ekonomických analýz a prognóz. Pozor na to, až se budete rozhodovat o koupi. Dva zásadní problémy textu jsou: většina příkladů popisuje americkou ekonomiku, která jen nám přeci jen poněkud vzdálená; uváděná data jsou 5 - 10 let zastaralá. Sami autoři píší: "V příštích 24 měsících naše planeta zvýší počítačový výkon víc než za celou předchozí historii..." (s. 238) Takže data z roku 2009 už postrádají smysl a s nimi ztrácí na aktuálnosti i tato kniha.
Lidstvo se předpovídání budoucnosti věnuje od nepaměti. Je to nejen fascinující, ale občas také životně důležité. Postřehnout právě ten moment změny. Bod zlomu… Pravdou ale je, že budoucnost většinou už žijeme… Leckdy si prostě ve všedním rytmu svého života ani nevšimneme, že svět poskočil o další krok vpřed. V nekonečné záplavě informací se stáváme zajatci své vlastní bubliny. Není nic těžkého se zacyklit ve svých pochybných pravdách a představách. Zejména dnes, kdy nám internet umožňuje stát se členem jakýchsi informačních sekt...
Tato kniha vykresluje budoucnost ve vcelku příznivém světle, pastelově růžovou, jemně digitálně vrnící. Exponenciální růst umělé inteligence přináší netušené možnosti. Už dnes. Ostatně – už jsem to zmínil – budoucnost už dávno žijeme, jen ji ještě nedokážeme dostatečně akceptovat.
„Druhý věk strojů“ znásobí sílu lidské mysli a inteligence – a bude to mít podobně obrovské a nepředvídatelné důsledky. Toliko ta dobrá zpráva. Schopnosti umělé inteligence připraví spousty lidí o práci. Toliko ta (zdánlivě) špatná zpráva. V této chvíli však přichází čas začít se zabývat věcmi, které jsou momentálně ještě utopií. Jako je třeba garantovaný základní příjem. Komentátor Financial Times Martin Wolf napsal v recenzi právě na knihu Druhý věk strojů, že „vzestup inteligentních strojů nabízí, aby více lidí žilo v odpočinku, aniž by někoho vykořisťovali. Dnes převládající puritánství takovou zahálku odmítá, avšak odpočinek může být i aktivní. Ale co jiného by mělo být cílem vzestupu prosperity, kterého lidstvo dosáhlo?“ Říkal to ostatně už expert na budoucnost A. C. Clarke: „Naším cílem by měla být stoprocentní nezaměstnanost, abychom si všichni mohli jen hrát.“
Inu tak... :-)
Už podle názvu a dle anotace mi bylo jasné, jakým směrem se budou autoři ubírat. Knize nesmím upřít předně velmi dobře čtivou formu a srozumitelnost. Je mi jasné, že člověk, který se zabývá kybernetikou a IT technologiemi, zde nebude nacházet nic extra nového. To však ale není problém textu jako takového, ale spíše onou rychlostí vývoje a pružností internetu, který je zkrátka rychlejší. Překvapil mě i ten pozitivní náhled do budoucna a možné plány ohledně měst budoucnosti atd. Druhý věk strojů představuje prakticky jen jeden pohled z části veliké okenní tabule podpořený čistě ověřitelnými zdroji (ne domněnkami), takže bude nutno v tomhle tématu asi nastudovat další možné vize jiných autorů, které na to koukají zas z jiného úhlu.
Kdysi jsem si ulitaval na Alvinovi Tofflerovi a ropnem zlomu. Ted si ulitavam na Nassimovi Talebovi. Zivi me technologie a uz mam neco nastudovano, proto byla pro me kniha perfektne zapadajicim dilkem do kombinatoricke schopnosti sestavit si svoji subjektivni skladacku o poznani reality :) . Autori se moc nepousti do oblasti, ktere nemaji podlozene souvisejicimi studiemi a literaturou a to je moc fajn. Vsechno je pekne ozdrojovane a racionalne odprezentovane.
Lidi, jakozto pracovni sily je nadbytek. Je to krasne addendum k Tofflerove treti vlne (agro, techno, hi-tech) a Hayekove Ceste do otroctvi. Dnesni upadajici skolstvi je k hovnu. Dobre vzdelani je privilegium, na ktere potrebujete bud ranec penez, nebo se sakra snazit vyuzit kazdou minutu sveho zivota (viz. Jizni Korea). Svet jak jej zname se riti do hajzlu milovymi kroky. S rustem efektivity hi-tech roste rychlost zanikani pracovnich mist a roste schopnost statniho aparatu vsechno sledovat, ridit, kalkulovat, predpokladat, simulovat apod. Drtivou vetsinu dnesni populace ceka nejspise dystopicka socialni revoluce. Autori podle me bijou na poplach, dokud to jeste jde (dokud existuje vzdelana stredni trida) a podle me jde o seriozni snahu navazat sirsi spolecensky dialog na tema "zbytecni lidi" jeste pred tim, nez prijde totalitni feudalismus 2.0. Tomu, ze nas ceka zariva budocnost v nezamestnanosti s garantovanym prijmem a s motivacnim stimulem ve forme zabavy moc neverim. Spis to vidim na finalni souboj o zdroje tech nejsilnejsich globalnich entit s tim, ze si kazda z nich oseka svuj statni aparat na nejefektivnejsi minimum (vojensko-prumyslovy komplex s mega fizlovskym aparatem) s nekolika lokacema na produkci potravin a biomaterialu (lesy) a nadbytecna populace, ktera prezije prisun novych volicu z afriky se stane kanonfuttery a obetnimi beranky socialniho inzenyrstvi (ono to nekdy bylo jinak? :) ).
Uplne uzasnou hodnotu ma informace, ze se za poslednich x desitek let efektivita prace neskutecne zvedla, ale pritom realny prijem vetsiny spolecnosti (nejen v USA) stagnuje, nebo dokonce klesa, pritom prijem tech nejbohatsich roste nejrychleji v historii. Dalsi vec je dukaz o exponencialnim rozlozeni bohatstvi, kdy chudasove a stred maji jeste vetsi hovno, nez jejich predci doufali a pritom ti nejbohatsi za poslednich 15 let naakumulovali tolik, co jeste nikdy v historii.
Jsme velice blizko okamziku dosazeni schopnosti totalni kontroly pomoci IT, ktery popisuje Hayek. Jsme taky velice blizko mega cerne labuti, kterou popisuje Taleb. Giganticke systemy jsou podle Taleba v prirode neprirozene. Vsechno co vznika, roste a zanika. Kdyz zanika cokoliv, vznikne vlna, jejiz prekonani zpusobi turbulence a je to OK. Problem je kdyz ma zaniknout neco, co jsme nechali vyrust neprirozene velke (kolaps gigantickeho financniho systemu USA). Zpusobena vlna bude zdroj cernych labuti jako prase a presklada cely svet.
Ani se me nechce verit, ze to bude tak brzo.
Kniha obsahu několik zajimavých myšlenek, ale celkově mě moc nenadchla. Jsou zde zajímavá srovnání s minulým stoletím, ale příjde mi to jako když se dívám na scénku z Marečku podejte mi pero, století páry... Ano bude potřeba udržet pracovní návyky, ale očekával jsem, že autoři půjdou ve svých úvahách ještě dál, než se pustili, je pouhé konstatování. I kolem sebe vidíme, co se za poslední roky změnilo, jak v práci tak osobním životě. Správně rozvádějí systém školství memorování, které je i u nás zakořeněno ještě z dob Marie Terezie, snaha o přesun k vlastním názorům, ale je to pouze takové příjemné povídání, chybí mi zde taková ta nosná myšlenka s tahem na branku.
Kniha se mi líbila. Některé její části jsou možná opravdu až moc entuziastické, ale na druhou stranu jiné kapitoly hovoří o problémech spojených s nástupem druhého věku strojů. A pokud na sobě chcete pracovat a nemáte problém se přizpůsobit, bez práce byste podle autorů skončit neměli :) Pravdou ale je, že v knize nezaznívají například známé názory Stephena Hawkinga a Billa Gates ohledně potenciálního nebezpečí umělé inteligence. Nicméně opravdu se nejedná o nějaké fantazírování autorů, seznam literatury je více než dostatečný a všechna tvrzení (až na spekulativní kapitoly na konci knihy) jsou doložené množstvím studií a vědeckých prací.
Knihu určitě doporučuji, je mile také jednou číst o potenciálně růžové budoucnosti.
Jako první je autorům nutno přiznat, že kniha není vysloveně špatně napsaná, takže pokud nemáte žádné znalosti o dnešním (již vlastně včerejším) světě tehnologií a chcete nějakou tu pozitivní představu budoucnosti, tak si knihu kupte. Určitě nebudete zklamaní.
Já již nicméně nějakou tu znalost měl, tudíž žádné novinky...
Kniha urážela mé kritické myšlení, jelikož tlačila silně technicko-enthusiatistický pohled, ale tak proč se snažit o nějakou objektivitu že? Technologie vyřeší všechny problémy světa a (skoro) všichni se budeme mít lépe! Haha, už se těším
Podnětné čtení. Oceňuji, že je to postavené jako vědecká práce, minimum spekulace, vše co mohlo být ozdrojováno je ozdrojováno. A navíc, jeto čtivé.
Zajímá vás, jaké to asi bylo žít v době, když vrcholila průmyslová revoluce v 19. století? Jaké to muselo být, když přicházela do měst elektřina a velké vynálezy, o kterých se teď učíme ve škole, byly ještě žhavé novinky a těžko někdo odhadoval, že změní svět k nepoznání? Ano? Tak to mají pro vás autoři knihy Druhý věk strojů dobrou zprávu, přesně v době takovéto revoluce totiž žijeme, i když ne pravda průmyslové ale digitální...
Počítače a digitální svět máme kolem sebe už hezkých pár desítek let. Tento příspěvek píši a vy ho čtete online, a oba to bereme jako naprosto samozřejmou věc, tak proč bychom právě nyní měli mluvit o nějaké revoluci či bodu zlomu, když to už je dávno za námí? Odpovědí je Moorův zákon. Není to pravda úplně zákon, spíše takové pravidlo, a to zjednodušeně praví, že každých 18 měsíců se výpočetní výkon zdvojnásobí. Výkon počítačů před padesáti lety byl malý, ale pořád se násobil dle platnosti tohoto zákona, který navíc stále platí. Díky tomu se výkon dnešních počitačů v čím dál kratším čase zvedá rychleji a rychleji. V příštím roce se výkon počítačů zvýší skoro jak za všechny ty předchozí roky dohromady a za dalších 18 měsíců ještě více. Věci, které před lety byly výpočetně skoro nemožné nebo neuvěřitelně drahé, zvládne dneska průměrný mobil. Samořídící auta, překlad mluveného slova v reálném čase, rozpoznávání fotografií, vše věci z oboru scifi či výzkumných laboratoří, se stávají realitou a navíc se celý ten proces rozvoje stále zrychluje, že nikdo nedokáže z určitostí předpovědět, k jakému průlomu dojde díky velké a levné výpočetní síle za pár let. A v takovéto době my teď žijeme, aniž si to možná většina uvědomuje.
Celá recenze zde: http://martinschovanec.blog.idnes.cz/c/464242/druhy-vek-stroju.html
Not bad na 10 let starou knihu, která se zabývá technickým pokrokem a "předvídáním budoucnosti".
Pravda je, že kdybych ji četl hned po vydání (2014 ENG, 2015 CZ), tak si u lec čeho řeknu WOW. Teď jsem si řekl WOW hlavně u některých předpovědí, které nebyly až tak daleko od pravdy.