V lesích
Tana French
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43594/bmid_v-lesich-GIl-43594.jpeg
4
894
894
Dublinské oddělení vražd série
1. díl >
Policejní vyšetřovatel v Dublinu Rob Ryan se svou kolegyní Cassií Maddoxovou dostanou na starost případ dvanáctileté holčičky brutálně zavražděné v lese blízko místa, kde si před dvaceti lety hrály o prázdninách tři děti a dvě z nich se už nikdy nevrátily. To třetí, které se vrátilo a které si ale vůbec nic nepamatovalo, je Rob Ryan, jenž si kvůli svému traumatickému zážitku dokonce i změnil jméno. Nový případ, který je čím dál jasněji provázaný s onou starou tragédií, otvírá Robovu hluboce skrytou minulost a každá stopa pátrání vede vždycky do lesa. Tana Frenchová je mladá irská autorka, vystudovala herectví a v současné době žije v Dublinu. Její debut z r. 2007 se stal v žánru kriminálních thrillerů senzací roku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
In the Woods, 2007
více info...
Přidat komentář
Za mě všech pět hvězdiček, sice jsem se chvílemi ztrácela ve spleti jmen, ale celý příběh, prolínání časových rovin a konečné rozuzlení se mi moc líbili, mám ráda kriminálky, kde se musí trochu přemýšlet a tohle je jedna z nich, posledních 100 stránek mi uteklo pod prsty samo, už se těším na další knihu od této autorky, jen ten formát knih je pro mě trochu nepraktický:-).
Na túto knižku som sa tešila, avšak som sklamaná. Začiatok príbehu mi pripadal rozpačitý, dokonca som váhala, či mám pokračovať v čítaní, čo sa mne často nestáva. Rozhodla som sa však dočítať ju, ale iba preto, aby som sa dozvedela, kto bol vrahom a aký mal motív. Druhú dejovú líniu pokladám za úplne zbytočnú, nepôsobila na mňa ani napínavo, ani strašidelne, ani nijako, podľa mňa bola vykreslená nepresvedčivo a vôbec by tam nemusela byť. Avšak knižka by sa potom rozsahom významne scvrkla, však. :-) No a vyšetrovateľom (o ktorých životoch autorka popísala celé state, ale aj tak by som spätne vôbec nevedela povedať, akí vlastne boli) som akosi neverila ani nos medzi očami. :-) Napriek tomu dám autorke možno ešte jednu šancu (niekedy... v ďalekej budúcnosti).
Ze zacatku neskutecne nudny pribeh. Prvnich sto stran jsem cetla asi mesic. Ale pak jsem se zacetla a zbytek sem prelouskla za chvili. Skvele se to rozjelo, bylo to napinave ale podle mne zbytecne moc dlouhe. Konec mne zklamal, predstavovala jsem si ho jinak a lip...
Tak to ne! Tato kniha mi připomíná ošizený dort. Tlusté vrstvy těsta bez chuti, náplně pomálu a vrchem přeslazená růžová poleva. Autorka se vtělila do neuvěřitelně různorodé a vždy sympatické Cassie a kolega Rob uvažuje jako přestárlá psycholožka. Složitá souvětí mě neohromí a údajná poetická líčení odvádějí pozornost od faktu, že ve skutečnosti by tato detektivka měla být o polovinu tenčí.
Velká spokojenost. Ten druhý případ mi vůbec nevadil, ba naopak, díky němu má hlavní postava tzv. šťávu :-)
Knížka se četla docela dobře, i když bych uvítal akdyby ji bylo tak o 100 stránek míň. Nejen že se špat¨ně drží, ale obsahovala i dost nepodstatných informacích. V knize se prolínaly dva případy. Jeden přes dvacet let starý a současná vražda malé holčičky. Jako psychotriller dobrý, i když na mě dost slabé. Jinak postavy popsané perfektně včetně jejich charakterů.
Dost se ve zdejších komentářích řeší neukončenost jedné z vyšetřovacích linií. Mě to ale vůbec nepřekáží. Naopak si myslím, že to perfektně zapadá do autorčina celkového záměru. V lesích je totiž podle mě detektivka s přesahem a ne pouhá varianta na šablonu zločin - vyšetřování - dopadení. Onen starý případ vyvolává vzpomínky na něco neodvratně ztraceného - na dětství s jeho citovou bezprostředností, smyslem pro tajemno, divokostí, dychtivostí, zvířecí čistotou, a to může být jak dětství Ryanovo, tak i dětství lidstva - pravěké kultury spjaté s přírodou poutem tak přirozeným, že nás to dneska děsí (myslím, že ani ten motiv archeologických vykopávek tam není náhodou). Tohle všechno podle mě v románu symbolizuje les. Les, který na konci definitivně mizí spolu s Ryanovou nadějí, že si snad někdy vzpomene... Tajemství jeho starého případu je pro něj navždy ztracené, stejně jako všechna tajemství, která dvanáctiletý Adam instinktivně vnímal a důvěrně znal. Tohle pro mě znamená ta vedlejší linie a právě díky ní uvízne kniha v paměti déle, než by mohla obyčejná detektivka. Tana French navíc umí skvěle a věrohodně prokreslit charaktery i poutavě vyprávět.
To přeci nejde! Knížka se mi četla perfektně, stejně jako Na Věrnosti, ale ten konec. ZASE zklamání.
Četla jsem na knihu velmi kladné recenze, tak jsem si řekla, že si ji taky přečtu. Nicméně jsem poněkud rozpolcená. Na jednu stranu se to výborně četlo, jedním dechem, zajímavá zápletka, dobře propracovaný příběh i postavy, z mého hlediska žádná hluchá místa. Na druhou stranu konec mě dost naštval, a pokud jde o vedlejší dějovou linii, tak se autorkou cítím normálně podvedená. Časem dám asi šanci nějaké další autorčině knize, ale hned tak to asi nebude.
Nebylo to nejhorší, celkem čtivé, ale po přečtení jsem zjistil, že se tam toho vlastně moc nestalo. A hlavní postava se bohužel v druhé polovině knihy chová jako naprostý debil.
Tesne po dočítaní si myslím, že to bola jedna z tých lepších kníh čo som v poslednom čase čítal. Možno by jej svedčilo o 100 strán menej. Je písaná v prvej osobe a preto často text odbieha do úvah hlavného hrdinu. To je aj dôvod prečo sa kniha číta trochu tažšie a pomalšie. Na druhej strane Tana píše pútavo, vie neuveriteľne dobre popísať atmosféru a postavy. Niekedy som sa cítil, akokeby som stál niekde nablízku a sledoval dej vlastnými očami. Vrele doporučujem, vynikajúce krimi sa nepíše iba na severe Európy.
V lesích mě úplně nadchlo a tím víc jsem
pak byla nasraná! Hlavní vyšetřování bylo hodně zajímavé, podezřelí mi připadali úplně všichni ale musím s detektivem Ryanem nesouhlasit ohledně jeho názoru na jednu z postav - mě připadala odporná a trapná od začátku a silně mi lezla na nervy od té doby, co poprvé otevřela hubu:D
Právě jsem dnes dopoledne v MHD dočetl posledních 5 strana této knihy:-), které byly velice napínavé a poutavé jako cca 80 stran předcházejících. Trochu málo na knihu roku 2008. Samotná kniha se mi četla poměrně těžce a několikrát jsem měl pocit, žese ztrácím v ději. Myšlenka příběhu se mi přišla zajimavá, kdy hlavní hradina (vyšetřovatel) se snaží vyřešti vraždu mladé dívky a zároveň, hladá spojitost mezi tímto případem a případem, který se odehrál v roce 1984. Zda se mu to podaří či nikoliv se dozvíte po přečtení této knihy. Osobně však nejvíce oceňuji konec knihy. Ani né tak kvůli tomu, kdo je pachatel, ale to jak autorka knihu zakončí.
V Lesích byla moje první knížka od Frenchové a bylo to super! Knížka mě zaujala velice a od té doby její knihy naprosto hltám.:) Trochu mě zamrzelo, že na konci sice vyřešili případ, ale ne záhadu z dětství detektiva Ryana... Ale i tak super.:)
Krásna a smutná kniha o hledání nejen zločinců, ale i sebe sama v ztracených, dávno zapomenutých událostech, které je možná lepší nechat skryté v temnotě lesa.... nebo snad ne? Jednoznačnou odpověď nedostaneme, to jediné mě trochu mrzí, ale jinak nemám co vytknout. Hlavní příběh o vyšetřování mě naprosto pohltil a probudil takovou touhu se dozvědět kdo to sakra mohl udělat, že jsem knihu dočetl během dvou dnů. Líbila se mi i propracovaná psychologická rovina a perfektní vystižení atmosféry léta a prázdnin mi připomnělo vlastní, naštěstí jen příjemné vzpomínky na dětství a nekonečné letní dny.
Tak opět jsem Tanou nadšená, jen mě trošku mrzí, že zatím mám od ní vše přečtené a zajímalo by mě, jestli už pracuje na nějakém novém dílku :o)
Skvělá kniha plná irsko-severské atmosféry. Líbil se mi styl vyprávění - pomalejší než u Nesba, ale o to více jsem si to užívala a nořila se do tajuplné atmosféry. A na rozdíl od ostatních, kteří zde sdíleli svůj komentář, mi vůbec nevadilo, že nebyl ten dávný případ vysvětlen, ba naopak by mi to pak přišlo moc hollywoodské. Tajemství jsou tajemství a nějaká si ten les přeci musí nechat, ne? :-)
Štítky knihy
děti detektivní a krimi romány Irsko irská literatura Dublin 80. léta 20. století ztráta paměti, amnézie mysteriózní, mystéria parta dětí prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2010 |  V lesích |
| 2012 | Na Věrnosti |
| 2013 | Ztracený přístav |
| 2015 | Místo pro tajnosti |
| 2017 |  Vetřelec |
Na archeologických vykopávkách je nalezeno tělo malé holčičky, případu se ujímá vyšetřovatel Ryan se svou parťačkou Maddoxovou. Je smrt dívky spojena s výstavbou dálnice na místě vykopávek či se prolíná se starým případem zmizení tří dětí, z nichž byl jedním právě vyšetřovatel Ryan? To a mnohem více otázek má před sebou k zodpovězení mladý policejní tým...
Na Tanu French jsem se už dlouho těšila a potom, co jsem dočetla všechny předešlé detektivky na seznamu, okamžitě jsem se na ní vrhla. Zprvu vypadala kniha slibně, příjemný styl psaní, velká slovní zásoba, květnatá souvětí a zajímavý případ s prequelem, který sliboval mnoho. Po prvotním rozjezdu však autorka zabředla do příběhu vyšetřovatele Ryana, což se zpočátku zdálo jako příjemné oživení knihy, avšak s přibývajícími stránkami jsem stále s větší nechutí pročítala další a další věty o jeho můrách, psychickém rozpoložení, vzpomínkách a bludech. A tak kniha, na kterou jsem se těšila, pomalu přecházela do kolonky knih, co bych nejraději zahodila a nedočetla. Bohužel, toto neumím. Po třech týdnech jsem se knihou nakonec prokousala. Díky tomu však už byla pro mne velkým zklamáním a ani zajímavý konec nemohl u mne napravit její reputaci. Velmi mi to připomnělo čtení knihy Hypnotizér od Larse Keplera, který také odběhl a prvotní zločin odbyl pár stránkami na konci, když si znenadání vzpomněl, o čem vlastně kniha měla být.
Vím, že jsem možná přespříliš tvrdá a mnoho z Vás, kterým se kniha líbila se mnou nebude souhlasit, ale jak už jsem napsala u jiných autorů, od knihy očekávám více, chci ji číst s láskou, odpočinout si u ní, bohužel u této knihy jsem často měla pocit, že ji čtu jen a jen proto, abych už to měla za sebou a mohla číst něco jiného...Přitom by stačilo tak málo, rozvinout hlavní případ, omezit vzlykání Ryana, ne nejsem bezcitná a chápu, že autorka chtěla dát prostor tomu, co pociťuje člověk v dospělosti potom, čím si v dětství prošel, ale jak se říká, nic se nesmí přehánět, anebo prostě ten vedlejší příběh nějak ukončit. Ano, to bylo asi pro mě poslední kapkou, potom, co jsem se tím vším prokousala a k ničemu se nedobrala...
Ale raději ukončím teď i toto mé naříkání, abych neotrávila ještě i já Vás svým komentem.
V lesích je kniha s velkým potenciálem, který podle mne nebyl dostatečně využit, ale časem dám jistě Taně French další šanci a přečtu knihy následující. Pro tentokrát je to opravdu pouze za 3* s odřenýma ušima, nebýt stylu psaní, dala bych asi 2.